Černá ruka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černá ruka
Znak organizace Černá ruka
Znak organizace Černá ruka

Černá ruka (srbsky Црна рука, Crnа ruka), oficiálně později zvaná Sjednocení nebo smrt (Уједињење или смрт, Ujedinjenje ili smrt), byla tajná organizace oficiálně založená v srpnu 1901 srbskými nacionalisty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Členové skupiny Černá ruka. Nahoře vpravo stojí Dragutin Dimitrijević "Apis"

Organizaci založila skupina armádních důstojníků vedená plukovníkem Dragutinem Dimitrijevićem Apisem v srpnu 1901. Jejich cílem bylo zavraždění srbské královské rodiny. Tento plán provedli ve dnech 28.-29. května 1903 pod názvem Majski prevrat (Květnové povstání), při kterém zavraždili krále Alexandra a jeho manželku českého původu, královnu Dragu a další členy srbské královské rodiny ve starém královském paláciBělehradě.

Národní obrana[editovat | editovat zdroj]

8. října roku 1908 vytvořili členové Černé ruky radikální skupinu Narodna odbrana (Národní obrana) v reakce na rakousko-uherskou anexi Bosny a Hercegoviny[1], když byla srbská společnost znepokojená tím, že srbská vláda není v těchto záležitostech příliš rozhodná.

Černá ruka si kladla za cíl sjednocení všech jižních Slovanů, při kterých měli Srbové sehrát rozhodující roli, neplánovali ale v Srbsku státní převrat.[2]

Sjednocení nebo smrt[editovat | editovat zdroj]

Počátkem května 1911 vznikla skupina Sjednocení nebo smrt, která se později spojila s Černou rukou. Účastnila se atentátu na rakouského následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este a jeho českou manželku Žofii ChotkovouSarajevu 28. června 1914. Tento incident o několik dní později posloužil jako záminka k vyhlášení první světové války.

Bílá ruka[editovat | editovat zdroj]

Jako reakce na tuto organizaci bylo také založeno sdružení Bílá ruka, které naopak mělo podporovat panovníka a dvůr.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V češtině existuje úsloví "řádit jako Černá ruka".

Příbuzná hesla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 256. Dále jen Dějiny Srbska. 
  2. Dějiny Srbska, s. 256–257