Žofie Chotková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Chotková
Hohenberská vévodkyně
Žofie Chotková
Žofie Chotková
Doba vlády 1909-1914
Manžel František Ferdinand d'Este
Úplné jméno Sophie Maria Josephine Albina Chotek von Chotkow und Wognin
Narození 1. březen 1868
Stuttgart, Württemberské království
Úmrtí 28. června 1914
Sarajevo, Rakousko-Uhersko
Následník Maxmilián z Hohenbergu
Potomci Žofie z Hohenbergu
Maxmilián z Hohenbergu
Ernst z Hohenbergu
Dynastie Chotkové z Chotkova
Otec Bohuslav Chotek z Chotkova
Matka Vilemína Kinská
Příbuzenstvo
otec Bohuslav Chotek
11. říjen 1896 (ve věku 67 let)
matka Vilemína Kinská
manžel František Ferdinand d'Este
28. červen 1914 (ve věku 50 let)
dcera Žofie z Hohenbergu
27. říjen 1990 (ve věku 89 let)
syn Maxmilián z Hohenbergu
8. leden 1962 (ve věku 59 let)
syn Ernst Hohenberg
5. březen 1954 (ve věku 49 let)

Žofie Marie Josefína Albína roz. hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína, od roku 1900 kněžna a od roku 1909 vévodkyně z Hohenbergu (1. března 1868, Stuttgart28. června 1914, Sarajevo, Bosna), byla česká šlechtična pocházející ze starého šlechtického rodu Chotků. Dne 1. července 1900 uzavřela v Zákupech morganatický sňatek s rakouským arcivévodou a předpokládaným následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este. Zemřela při atentátu v Sarajevu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Žofie Chotková
Znak Chotků spojený se znakem habsbursko-lotrinské dynastie, udělil císař František Josef I. Žofii roku 1900

Žofie Marie Josefína Albína hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína byla dcera hraběte Bohuslava Chotka a jeho manželky Vilemíny hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova a byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely z Croy, manželky rakouského arcivévody a těšínského vévody Bedřicha Rakousko-Těšínského (známý markýz Gero ze Slezských písní Petra Bezruče). Asi roku 1896 se v Praze seznámila s rakouským arcivévodou Františkem Ferdinandem. Oba mladí lidé se do sebe zamilovali a začali si dopisovat. Návštěvy Františka Ferdinanda u strýce Bedřicha Rakousko-Těšínského byly také častější než dříve a tudíž se jeho teta se strýcem se mohli domnívat, že se jednou stanou blízkými příbuznými příštího rakouského císaře, neboť byli přesvědčeni, že důvodem návštěv je některá z jejich dcer.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Když roku 1898 arcivévodkyně Isabela zjistila, že se následník trůnu neuchází o její dceru, ale pouze o její dvorní dámu (náhodou našla jeho zapomenutý medailon s Žofiinou podobenkou uvnitř), vyvolala skandál. Žofie i František Ferdinand věděli, že přesvědčit císaře, aby svolil k sňatku, nebude snadné. Císař František Josef I. v duchu svazujících zákonů habsburského panovnického domu, podle nichž členové dynastie mohli uzavírat sňatky pouze s příslušníky panovnických dynastií, tento manželský svazek striktně odmítal pro nevěstinu nerovnorodost. Chotkové mezi tyto rodiny nepatřili, i když v ženské linii mezi Žofiinými předky byli velkovévodové bádenští, Hohenzollernové-Hechingen a Lichtenštejnové. František Ferdinand se však odmítl oženit s kýmkoli jiným. Papež Lev XIII., ruský car Mikuláš II. i německý císař Vilém II. posílali císaři žádosti v jeho prospěch, argumentujíce tím, že nesoulad mezi císařem a následníkem by byl rušivým prvkem pro stabilitu monarchie. Císař František Josef I. však, v zájmu monarchie, dal svolení pouze k morganatickému sňatku a František Ferdinand musel podepsat dokument, v němž se za své budoucí potomky vzdával jakýchkoli nároků na trůn monarchie. Svatba se uskutečnila 1. července 1900 v Zákupech a nezúčastnil se jí nikdo z císařské rodiny, ani Františkovi sourozenci. Z ženichovy strany dorazily pouze nevlastní matka Marie Tereza a obě její dcery. Téhož dne byla Žofie povýšena na kněžnu z Hohenbergu s oslovením Její Jasnost (Ihre Durchlauch).

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Manželé žili na zámku Konopiště, který František Ferdinand zakoupil v roce 1887 jako lovecký zámeček, a který nechal přestavět. Žofie porodila na zámku dvě ze tří dětí a vedla zde klidný a šťastný rodinný život. Svého manžela nesměla oficiálně doprovázet a jejím prvním vystoupením na veřejnosti byla cesta do Sarajeva. Celou rodinu několikrát navštívila arcivévodova nevlastní matka Marie Tereza a jejich hostem byl i německý císař a pruský král Vilém II., který hostitelce daroval drahocenný servis.

V říjnu 1909 byla Žofie povýšena do vévodského stavu ad personam - stala se vévodkyní z Hohenbergu s titulem Její Výsost (Ihre Hoheit). To patřičně pozvedlo její status, neboť dosud byla při ceremoniálních příležitostech v nižším postavení, nežli jiné byť i významné arcivévodkyně a docházelo tak často k poněkud prekérním situacím, kdy z tohoto důvodu nemohla být po boku svého manžela.

Osudná cesta do Sarajeva[editovat | editovat zdroj]

Žofie se se svým manželem zúčastnila vojenských manévrů v Sarajevu. 28. června 1914 při návštěvě města byla zasažena kulkou z pistole atentátníka. Kulka přerušila břišní tepnu a Žofie na místě vykrvácela. Také její manžel František Ferdinand atentátu podlehl. Spěšný pohřeb se konal ve Vídni bez přítomnosti dětí. Žofiina rakev, na níž byly položeny vějíř a rukavice, jako symbol ženy (nikoli dvorní dámy), stála na stejné úrovni jako rakev zesnulého Františka Ferdinanda, často udávaná informace, že rakev byla o stupeň níže, než manželova, čímž mělo být zdůrazněno Žofiino nižší postavení, se nezakládá na pravdě. Žofie byla pohřbena v rodinné hrobce na zámku Artstetten.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Žofie s manželem a dětmi

Ze šťastného, často jako romantické označovaného manželství Františka Ferdinanda a Žofie se narodili čtyři potomci:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]