Kačina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Kačina
(Husa)
Pohled na křídlo s budovou zámeckého divadla
Pohled na křídlo s budovou zámeckého divadla
Účel stavby

Zámek, zemědělské muzeum

Základní informace
Slohempír
ArchitektJiří Fischer
Výstavba18021822
StavebníkJan Rudolf Chotek z Chotkova
Další majiteléChotkové z Chotkova
Poloha
AdresaSvatý Mikuláš (okres Kutná Hora), ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky46551/2-1096 (PkMISSezObrWD)
Webhttp://www.nzm.cz/kacina/ Muzeum českého venkova Zámek Kačina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové[1] architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš, při silnici do Nových Dvorů, zhruba 6,5 km severovýchodně od okresní Kutné Hory. Je chráněn jako národní kulturní památka.[1] Dnes je jedním z muzeí Národního zemědělského muzea.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámecká jídelna

Velkolepá zámecká budova na půdorysu otevřené podkovy se nachází na rozsáhlém prostranství parku navrženého roku 1789 vídeňským botanikem Nikolausem Josephem von Jacquin ve volné krajině při obci Svatý Mikuláš.

Střední část tvoří dvoupodlažní budova s klasickým portikem o šesti sloupech s tympanonem. Na ni na obou koncích navazují přízemní obytná stavení na obloukovitém půdorysu se sloupovým ochozem, zakončená patrovými budovami knihovny (vlevo) a nedokončené kaple a divadla. Ve střední části jsou reprezentační a obytné prostory včetně kruhového vstupního sálu s lucernou a velkého tanečního sálu. Celá stavba podélně měří 227 m. Na sochařské výzdobě se podíleli A. Schrott a Václav Prachner.[2]

Zámecká knihovna

V interiéru zámku se nachází muzeum českého venkova Národního zemědělského muzea. Součástí bohatých expozic je také knihovna rodu Chotků čítající na 40 000 svazků z doby od 16. po 19. století, zámecké divadlo, lékárna a skleník.

Stavba bývá často označována za empírovou, např. v památkovém katalogu Národního památkového ústavu.[1] Podle některých zdrojů ale nemá architektura zámku s empírem nic společného; budova zámku je podle nich ve skutečnosti nejčistším českým projevem palladiánské architektury, kterou hrabě Chotek poznal už za své cesty po Evropě v roce 1770, a která se do střední Evropy šířila kromě plánů přímo Palladiových italských staveb také prostřednictvím anglických a ruských šlechtických sídel 18. století.[zdroj?][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek, zvaný dříve také „Husa“,[4] dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova na novodvorském panství, které již roku 1764 zakoupil Jan Karel Chotek. Starší novodvorský zámek v obci i přes celkové rozsáhlé úpravy nevyhovoval potřebám sídla, proto zde hrabě Chotek ponechal pouze správu panství a nechal vystavět nový sídelní zámek.

Výstavba probíhala v letech 1802–1822 podle postupně upravovaných plánů drážďanského architekta Ch. F. Schurichta. Stavbu realizovali postupně pražský architekt Jiří Fischer, po něm pak Johann Philip Joendl a Anton Arche.[1][5]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na průčelí hlavní budovy zámku Kačina při pohledu z čestného dvora

Po smrti Emericha Chotka (1833–1911) zámek s panstvím přešel do vlastnictví dědiců z rodu Thun-Hohenštejnů, konkrétně Emerichova synovce Quida Thun-Hohenštejna (1873–1955).[6] Ten byl údajně vášnivý lovec, který jezdil i na africká safari, a majetek předlužil. Za Protektorátu byl zámek v nucené dražbě prodán nacistické organizaci mládeže Hitlerjugend, po válce byl znárodněn a od roku 1950 jej využívá Národní zemědělské muzeum.[7]

Muzeum českého venkova[editovat | editovat zdroj]

Národní zemědělské muzeum získalo zámek počátkem 50. let 20. století a postupně vybudovalo muzeum českého venkova s několika expozicemi: zámecké divadlo, zámecká knihovna ad.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Chotkové a jejich panství Nové dvory, knihovna a divadlo, lékárna, obrazárna
  • Hospodářské zázemí zámku
  • Jak se stavěl zámek
  • Zámecká truhlárna
  • Zámecká konírna
  • Mlýny na Novodvorském panství
  • Království včel
  • Kačina na dotek
  • Příběh dřeva
  • Venkovní expozice Ze života hmyzu, skleníky, zahrada léčivých bylin, naučná stezka parkem

Zámek ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Na zámku se natáčely následující filmy a pohádky:

Další pracoviště a výstavní budovy Národního zemědělského muzea[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Zámek Kačina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  2. Poche, Umělecké památky Čech 2., str. 10-11.
  3. VLČEK, Pavel. Zámek Kačina. Praha: Artefactum, 2015. ISBN 978-80-88283-21-8. S. 6–7. 
  4. Ottův slovník naučný, heslo Husa, zámek u Kutné Hory. Sv. 11, str. 923; tento název dnes připomíná hostinec u parkoviště.
  5. VLČEK, Pavel. Zámek Kačina. Praha: Artefactum, 2019. ISBN 978-80-88283-21-8. 
  6. Thun 10. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 
  7. Zámek Kačina. Radio Prague International [online]. 2003-05-16 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kačina. Sv. 13, str. 728
  • Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978
  • Pavel Vlček, Zámek Kačina. Praha: Artefactum 2019

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]