Chotkovská hrobka (Nové Dvory)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohřební kaple sv. Kříže
Základní informace
Slohempír
ArchitektiAntonín Arche, původní plány Jan Filip Jöndl
Výstavba1829–1831
StavebníkJindřich Chotek
Další majiteléChotkové z Chotkova a Vojnína
Současný majitelMěstys Nové Dvory
Poloha
AdresaNové Dvory, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°58′13,92″ s. š., 15°19′38,07″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky14575/2-1122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotkovská hrobka, také hrobka rodiny Chotků je pohřební kaple sv. Kříže uprostřed hřbitova v Nových Dvorech (německy Neuhof) v okrese Kutná Hora naproti dominikánskému klášteru s kostelem sv. Anny. Byla postavena v empírovém stylu v letech 1829–1831. V hrobce bylo pohřbeno 21 členů šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína. Stavba je památkově chráněna spolu s reprezentativní vstupní bránou hřbitova, ohradní zdí a márnicí. Budova je ve vlastnictví městysu Nové Dvory.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chotkové vlastnili panství Nové Dvory od roku 1764, kdy ho od uherského šlechtice Karla Batthyányho (1697–1772) koupil hrabě Jan Karel Chotek z Chotkova (1704–1787).[1][2] Jeho syn Jan Rudolf Chotek z Chotkova (1748–1824) nechal nedaleko Nových Dvorů vybudovat v letech 1802–1822 empírový zámek Kačina,[1] kam se také v roce 1823 nastěhoval.

Rodinnou hrobku založil v Nových Dvorech Jindřich Chotek (1802–1864) na přání svého dědečka Jana Rudolfa Chotka. Původní návrh hrobky zhotovil architekt ing. Johann Philipp (Jan Filip) Jöndl (1782–1870),[3][4] pražský stavební rada, který dříve prováděl i stavbu zámku Kačina.[5][3] Nakonec se však stavělo podle přepracovaných plánů Antonína Archa (1793–1851).[1] Stavební plány se dochovaly a jsou uloženy v archivu v Kutné Hoře.[1]

Stavba pohřební kaple zasvěcené sv. Kříži byla zahájena v roce 1829.[pozn. 1] Už 19. května 1829 vysvětil podzemní hrobku farář František Kruch, kapli vysvětil 15. srpna 1831. Oltář v kapli posvětil teprve 9. srpna 1835 olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (arcibiskupem 1832–1836).[3]

V roce 1926 byla hrobka vykradena.[3][pozn. 2]

Architektura a vnitřní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Interiér kaple

Hrobní kaple má čtvercový půdorys. Stojí na kamenné, kvádrové podezdívce. Hlavní průčelí se vstupem je na severní straně. Ve střední části je pravoúhlá edikula nesená dvěma dórskými sloupy. V jednoduchém převýšeném kamenném portálu jsou kazetové pseudodórské dveře. Boční stěny člení rustika. Zdi a sloupy jsou propojeny průběžným kladím. Nad římsou je stupňovitý atikový štít, který zakončuje kříž. Ve spodní částí štítu je latinský nápis CINERIBUS / JO: RUD: COM: CHOTEK, UX: SID: COM: CLARIET PROPRI S / FILII FILIA NEPOSP (ověřit!) Na jižním zadním průčelí je také kladí a na něm stupňovitá atika vrcholící křížem. Ve spodním pásu atiky je termální okno bez rámování. Na bočních průčelích je mezi zděnými úseky atiky železné zábradlí tvořené zavíjeným rotujícím akantem. Nízká sedlová střecha je kryta plechem.[6]

Interiér je zaklenutý segmentovou klenbou s kazetami.[6] Uvnitř je litinový kříž s Ježíšem Kristem.[4] Čtyři litinové černé svícny ve formě andělů věnoval do kaple olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (1781–1836).[3]

Podzemní hrobka zasahuje pod celý interiér vlastní kaple. Je tvořena centrální klenutou chodbou o šířce 2,1 metrů a délce 5,5 metrů. Na severní a jižní[6] (ověřit!) straně jsou výklenky pro rakve, a sice ve dvou řadách nad sebou vždy po pěti. Celkem je zde 20 hrobních výklenků, z nichž dva jsou prázdné. Stěny a klenba jsou pokryty bílou omítkou, podlahu tvoří velké kamenné dlaždice.[3]

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

V hrobce bylo pohřbeno celkem 21 členů šlechtického rodu Chotků.[pozn. 3] První čtyři členové rodu byli do hrobky pochováni druhotně. Po dostavbě byly do hrobky přemístěny z klenutého hrobu na místním hřbitově ostatky Marie Sidonie hraběnky z Clary-Aldringenu a jejího manžela Jana Rudolfa Chotka, zakladatele zámku Kačina. V květnu 1836 byly do hrobky přesunuty také ostatky jejich syna Jana Nepomuka Josefa Chotka a jeho manželky Marie Isabely hraběnky z Rottenhanu.[3] Další příslušníci rodu byli do hrobky pohřbíváni přímo. Malé děti (hrabě Ferdinand († 1836; č. 7), mrtvě narozené děvče († 1837; č. 9), Isabela († 1841; č. 10) a komtesa Isabela († 1857; č. 12)) jsou pohřbeny společně v jednom výklenku.

Chronologicky podle data úmrtí[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[12][13] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Chotků, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž ostatky byly převezeny po dostavbě hrobky, červeně majitelé chotkovského majorátu. Historie rodu sahá do 14. století,[14] ale zde jsou generace počítány až od Václava Antonína Chotka (1674–1754), stavebníka zámku Veltrusy, který byl v roce 1702 povýšen do panského stavu, v roce 1723 získal český titul hraběte a v roce 1745 říšského hraběte. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (4.) Marie Isabela z Rottenhanu 6. 7. 1774 Praha Jindřich František z Rottenhanu
3. 9. 1738 Bamberg – 14. 2. 1809 Vídeň		 12. 10. 1799 Vídeň:
Jan Nepomuk Josef Chotek (č. 3)		 Původně byla pohřbena v rodové hrobce Rottenhanů v Jemništi,[15] do Chotkovské hrobky byla uložena 27. května 1836.[16][3] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma, majitelka statku Jemniště. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Jindřich (1802–1864; č. 14)
  • 2. Sidonie, provd. z Fünfkirchenu (1805–1890)
14. 12. 1817 Praha Gabriela Czerninová z Chudenic
25. 5. 1747 – 31. 7. 1807 Vídeň
2. (3.) Marie Sidonie z Clary-Aldringenu 10. 11. 1748 Praha František Václav z Clary-Aldringenu
8. 3. 1706 Teplice – 21. 6. 1788 Vídeň		 15. 2. 1772 Vídeň:
Jan Rudolf Chotek (č. 4)		 Původně pohřbena na hřbitově v Nových Dvorech,[3] v roce 1829 byla uložena do nové hrobky.[17] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[18] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Jan Nepomuk Josef (1773–1824; č. 3)
  • 2. Rudolf (1775–1779)
  • 3. Josef (1776–1809)
  • 4. Marie Aloisie, provd. Clary-Aldringenová (1777–1864)
  • 5. Václav František (1778–1807, pohřben v kostele sv. Martina v Kozlech)[10]
  • 6. Rudolf (1780–1782)
  • 7. Ferdinand Maria (1781–1836; č. 8)
  • 8. Karel (1783–1868)
  • 9. Terezie (1785–1872; č. 15)
  • 10. Heřman (1786–1822)
16. 2. 1824 Vídeň Marie Josefa z Hohenzollern-Hechingenu
20. 1. 1728 Freiburg im Breisgau – 3. 12. 1801 Vídeň
3. 4. Jan Nepomuk Josef Chotek 24. 2. 1773 Vídeň Jan Rudolf Chotek (č. 4) 12. 10. 1799 Vídeň:
Marie Isabela z Rottenhanu (č. 1)		 Původně byl pohřben v rodové hrobce Rottenhanů v Jemništi, do Chotkovské hrobky byl uložen 27. května 1836.[16][3] C. k. komoří, státní úředník.
8. 4. 1824 Vídeň Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2)
4. 3. Jan Rudolf Chotek
17. 5. 1748[9][18][19] nebo 1749[13] Vídeň[9][18] Jan Karel Chotek z Chotkova
29. 10 1704 Praha – 8. 11. 1787 Vídeň		 15. 2. 1772 Vídeň:
Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2)		 Původně pohřben 2. 9. 1824 na hřbitově v Nových Dvorech, v roce 1829 byl uložen do nové hrobky.[17] 2. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1771–1824), zakladatel zámku Kačina, nejvyšší purkrabí Českého království (1802–1805), konferenční ministr (1805–1810), předseda Královské české společnosti nauk (1804–1824), rytíř Řádu zlatého rouna (1808), c. k. komoří (1767) a tajný rada (1790).[18]
26. 8. 1824 Vídeň[20][18] Anna Marie Terezie Kotulínská z Kotulína
17. 6. 1711 Vídeň – 26. 3. 1798 Vídeň
5. 5. Ferdinand Chotek 13. 9. 1826 Karel Chotek
23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň		 Do hrobky pohřben 12. 6. 1830.[21] Jeho otec Karel Chotek, který zastával v letech 1826–1843 úřad nejvyššího purkrabího Českého království, byl pohřben v Chotkovské hrobce ve Valtířově.
9. 6. 1830[21][pozn. 4] Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic
21. 1. 1794 Vídeň – 18. 2. 1878 Vídeň
6. 5. Karel Chotek 29. 4. 1805 Josef Chotek
9. 3. 1776 – 6. 7. 1809 bitva u Wagramu		 Do hrobky pohřben 7. 2. 1832.[22] C. k. rytmistr hulánského pluku č. 1 (Coburg).[22]
31. 1. 1832 Vysočany u Chomutova Marie Žofie z Auerspergu
7. 9. 1780 – 7. 12. 1865
7. 6. Ferdinand Chotek 1835 Jindřich Chotek (č. 14) Zemřel jako kojenec ve věku 5 měsíců.
28. 4. 1836 Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)
8. 4. Ferdinand Maria Chotek
8. 9. 1781 Vídeň Jan Rudolf Chotek (č. 4) Do hrobky pohřben 9. 3. 1836 královéhradeckým biskupem Karlem Boromejským Hanlem za přítomnosti 34 kněží.[10] Biskup tarnovský (1831–1832), 4. arcibiskup olomoucký (1832–1836), zemřel na choleru.
5. 9. 1836 Praha Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2)
9. 6. mrtvě narozené děvče 18. 4. 1837 Jindřich Chotek (č. 14)
18. 4. 1837 Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)
10. 6. Isabela Chotková 1840 Jindřich Chotek (č. 14) Zemřela jako kojenec ve věku 9 měsíců.
13. 2. 1841 Veltrusy Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)
11. 5. Emanuel Chotek 19. 9. 1823 Karel Chotek
23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň		 Do rodinné hrobky uložen 17. 1. 1843.[23] Student práv.[24]
15. 1. 1843 Praha[23][24][pozn. 5] Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic
21. 1. 1794 Vídeň – 18. 2. 1878 Vídeň
12. 6. Isabela Chotková 26. 5. 1842 Veltrusy Jindřich Chotek (č. 14)
14. 9. 1857 Veltrusy Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)
13. (5.) Karolína Aloisie z Eltzu 12. 7. 1810 Madrid Emerich Josef z Eltzu
22. 3. 1765 Mohuč – 21. 12. 1844 Vídeň		 12. 7. 1831 Praha:
Jindřich Chotek (č. 14)		 Palácová dáma. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Rudolf Karel (1832–1894; č. 18)
  • 2. Emerich (1833–1911; č. 19)
  • 3. Ferdinand (1838–1913)
  • 4. Isabela (1842–1857)
  • 5. Arnošt (1844–1927)
  • 6. Karolina, provd. z Thun-Hohensteinu (1846–1933)
23. 8. 1862 Praha Henrietta z Colloredo-Mannsfeldu
3. 9. 1773 – 8. 3. 1814
14. 5. Jindřich Chotek 26. 5. 1802 Praha Jan Nepomuk Josef Chotek (č. 3) 12. 7. 1831 Praha:
Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)		 3. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1824–1864), zakladatel hrobky, c. k. komoří, státní úředník, místopředseda společnosti Muzea (1851–1861)
24. 12. 1864 Praha Marie Isabela z Rottenhanu (č. 1)
15. 4. Terezie Chotková 12. 6. 1785 Jan Rudolf Chotek (č. 4) Čestná dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni.
20. 12. 1872 Praha Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2)
16. 7. Jan Rudolf Chotek 3. 7. 1865 Praha[13] nebo Veltrusy[25] Rudolf Karel Chotek (č. 18) Student práv.[25]
25. 11. 1884 Praha Marie Terezie z Auerspergu (č. 17)
17. (6.) Marie Terezie z Auerspergu 13. 6. 1837 Praha František Xaver z Auerspergu
9. 2. 1804 – 16. 8. 1873		 26. 10. 1858 Praha:
Rudolf Karel Chotek (č. 18)		 Narodil se jí následující syn:
  • Jan Rudolf (1865–1884; č. 16)
1. 2. 1888 Praha Marie Terezie z Scheibleru
12. 8. 1814 – 7. 3. 1879
18. 6. Rudolf Karel Chotek
23. 6. 1832 Praha Jindřich Chotek (č. 14) 26. 10. 1858 Praha:
Marie Terezie z Auerspergu (č. 17)		 4. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1864–1894), c. k. komoří (1865), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1879).
1. 10. 1894 Gáad Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) 30. 4. 1894 Budapešť:
Klaudie z Gudenusu
25. 4. Gáad – 10. 5. 1949 Štýrský Hradec (Graz)
19. 6. Emerich Chotek 3. 12. 1833 Praha Jindřich Chotek (č. 14) 15. 1. 1869 Trident (Trento):
Julie Henrietta z Thun-Hohensteinu
21. 3. 1848 Trident – 12. 3. 1889 Trident		 5. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1894–1911), c. k. komoří (1880) a tajný rada (1909), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1896).
12. 4. 1911 Volšovy u Sušice Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)
20. (6.) Josefína ze Sweerts-Sporcku 10. 12. 1848 Liberec Josef ze Sweerts-Sporcku
25. 5. 1869 Praha:
Ferdinand Chotek
25. 7. 1838 Veltrusy – 7. 7. 1913 Volšovy		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1870). Bezdětná.
14. 3. 1924 zámek Kačina Adéla z Puteani
21. 6. Arnošt Chotek
13. 3. 1844 Praha Jindřich Chotek (č. 14) 6. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1911–1927) a statku Bělušice (do pozemkové reformy v roce 1925), c. k. komoří (1874) a tajný rada (1895), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1912), c. k. generál v záloze, generální pobočník polního maršála arcivévody Albrechta (1890–1893), nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Alžběty (1896–1903), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy.
24. 1. 1927 Veltrusy Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13)

Příbuzenské vztahy pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Zeleně je vyznačen dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek (1783–1868), zakladatel velkobřezenské rodové větve, pro kterého byla zbudována Chotkovská hrobka ve Valtířově. Modře je vyznačen diplomat Bohuslav Chotek (1829–1896), otec Žofie Chotkové (1868–1914) a tchán arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (1863–1914). Oranžově je vyznačen Heřman Chotek (1786–1822), zakladatel uherské rodové větve. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Chotků.

Jan Karel Chotek
1704–1787
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Terezie Kotulínská
1711–1798
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4. Jan Rudolf Chotek
1748–1824
 
 
 
 
 
 
2. Marie Sidonie Clary-Aldringen
1748–1824
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Jan Nepomuk Chotek
1773–1824
 
 
1. Marie Isabela z Rottenhanu
1774–1817
 
 
8. Ferdinand Maria Chotek
1781–1836
 
 
 
 
 
 
Josef Chotek
1776–1809
 
 
Marie Žofie z Auerspergu
1780–1865
 
 
Karel Chotek
1783–1868
 
 
Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic
1794–1878
 
 
15. Terezie Chotková
1785–1872
 
 
Heřman Chotek
1786–1822
 
 
Henrietta Brunschwick de Korompa
1789–1857
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
14. Jindřich Chotek
1802–1864
 
 
13. Karolína Aloisie z Eltzu
1810–1862
 
 
Sidonie Chotková
1805–1890
 
 
Bedřich z Fünfkirchenu
1805–1867
 
 
6. Karel Chotek
1805–1832
 
 
Antonín Chotek
1822–1883
 
 
Olga von Moltke
1832–1906
 
 
11. Emanuel Chotek
1823–1843
 
 
5. Ferdinand Chotek
1826–1830
 
 
Bohuslav Chotek
1829–1896
 
 
Vilemína Kinská
1838–1886
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
17. Marie Terezie z Auerspergu
1837–1888
 
 
18. Rudolf Karel Chotek
1832–1894
 
 
19. Emerich Chotek
1833–1911
 
 
Julie z Thun-Hohensteinu
1848–1889
 
 
7. Ferdinand Chotek
1836–1837
 
 
9. mrtvě narozená dívka Chotková
1837–1837
 
 
Ferdinand Chotek
1838–1913
 
 
20. Josefína ze Sweerts-Sporcku
1848–1924
 
 
10. Isabela Chotková
1840–1841
 
 
12. Isabela Chotková
1842–1857
 
 
21. Arnošt Chotek
1844–1927
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
16. Jan Rudolf Chotek
1865–1884
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podle Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání VLČEK Pavel. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 288.  postavil Johann Philipp Jöndl hrobku před rokem 1823.
  2. ↑ Vloupání bylo popsáno v periodiku Hlas demokracie, ročník VI., číslo 19 ze soboty 8. května 1926: Vykradli zámeckou hrobku. Koncem minulého měsíce nalezena byla zámecká hrobka v Nových Dvorech vyloupena. Jakýsi zpustlík protáhl se vzdušníkem, rakve umístěné v kobkách zdi vytáhl, pozůstatky mrtvol rozházel po zemi, šaty, pokud na mrtvolách byly, roztrhal a hledal šperky. Hnusného tohoto skutku dopustil se na 10 mrtvolách, zejména na balzamovaných pozůstatcích zakladatele Jana Chotka a Emericha Chotka. Zdá se, že ohavného tohoto činu dopustil se nějaký potulný artista, jakým svého času byl např. Krása. Podobné vloupání dle zpráv denních listů udála se též u Bratislavy a Úštěku (na Litoměřicku). Krást, vraždit, loupit – to jsou smutná hesla dnešní doby.
  3. ↑ Příslušníci rodu ze starších generací byli pohřbeni např. v kostele sv. Martina v Kozlech v okrese Louny nedaleko od původního rodového sídla v Bělušicích. Tam byl pohřben Václav Antonín Chotek (1674–1754),[7] stavebník zámku Veltrusy, jeho syn Jan Karel Chotek (1704–1787),[8] stavebník kozelské hrobky a kupec novodvorského panství, a tohoto manželka Anna Marie Terezie Kotulínská (1711–1798).[9] Dále Václav František Chotek (1778–1807), rytíř Maltézského řádu, major u Schwarzenberských hulánů. Zemřel tragicky na následky zranění, která utrpěl po vypadnutí z vozu, když se mu splašili koně.[10] V kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech byl pohřben Rudolf Chotek (1706–1771),[11] nejvyšší český a první rakouský kancléř v letech 1762–1771, první majitel fideikomisu Veltrusy–Nové Dvory.
  4. ↑ PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech mylně uvádí 7. června 1830 Nové Dvory. Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 178 uvádí chybné datum 9. července 1830.
  5. ↑ PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech mylně uvádí místo úmrtí Nové Dvory.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 224. 
  2. ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 326 s. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-18. 
  4. ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 488. 
  5. ↑ Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání VLČEK Pavel. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 288. 
  6. ↑ a b c Památkový katalog: Pohřební kaple sv. Kříže (rodiny Chotků) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Studie rodopisná. Kutná Hora: Josef Ledr (vlastním nákladem), 1886. S. 38. Dále jen Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. 
  8. ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 47
  9. ↑ a b c Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 48
  10. ↑ a b c Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 67
  11. ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 44
  12. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 173–181. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  13. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Chotků 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník, aneb, kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě: podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Praha: Horizont, 1993. ISBN 80-7012-070-3. S. 52. 
  15. ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 58
  16. ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 59
  17. ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 57
  18. ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 174
  19. ↑ NAČERADSKÁ, Petra. Poslední Chotkové ve Veltrusech. Praha: Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze, 2015. 144 s. ISBN 978-80-7480-044-3. S. 12. 
  20. ↑ Matrika zemřelých 1813–1832, rok 1824, farnost Panna Marie u Skotů, Vídeň [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1866, rok 1830, Nové Dvory [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 66
  23. ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1866, rok 1843, Nové Dvory [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 178
  25. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 175

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PROVAZ, Lukáš. Chotkovská hrobka v Nových Dvorech / Die Chotek-Gruft in Nové Dvory (Neuhof). In: Chotkové a Kutnohorsko (Antiqua Cuthna 5–11, 2009–2015). Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2015. ISBN 978-80-87773-20-8. S. 106–114.
  • ZÁHORKA, Jindřich. Hrobka hrabat Chotků v Nových Dvorech u Kutné Hory. In: Epigraphica & Sepulcralia. [Sv.] 3, sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek, pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., v letech 2008-2010. Praha: Artefactum, 2011. S. 525–548.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chotkové z Chotkova a Vojnína
Rodový erb
Rodový erb
1. generace
Otto († po 1400)
2. generace
Jan († po 1474)
3. generace
Jindřich († před 1500)
4. generace
Jakub († po 1500)
5. generace
Petr († před 1537)
6. generace
Mikuláš • Václav († před 1568)
7. generace
Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)
8. generace
Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam
9. generace
Jiří († 1620) • Karel († 1638)
10. generace
Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)
11. generace
Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)
12. generace
Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)
13. generace
Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)
14. generace
Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)
15. generace
Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína** (1815–1882) • Otto** (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)
16. generace
Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)
17. generace
Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)
Sídla
Pohřebiště
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chotkovská_hrobka_(Nové_Dvory)&oldid=23758953“