Belveder (palác)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o paláci ve Vídni. O jiných významech pojednává článek Belveder.
Belveder
Horní Belveder ve Vídni
Horní Belveder ve Vídni
Účel stavby

městská rezidence

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektJohann Lucas von Hildebrandt
Výstavba1714 - 1723
StavebníkEvžen Savojský
Další majitelérakouská císařská rodina
Poloha
AdresaHlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky68612
WebOficiální web a Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Belveder je barokní komplex staveb dvou paláců (horního a dolního), koníren a oranžerie, spojených parkem, ve Vídni, na adresách Himmelpfortgasse, Prinz-Eugen-Straße 27 a Rennweg 6, od roku 1850 v městském okrese Landstraße, jihovýchodně od centra města, západní zdí sousedí se Schwarzenberským palácem, nedaleko od Hlavního nádraží. Výstavba paláců, zejména jejich interiér, byla budována jako letní sídlo prince Evžena Savojského a později sloužila jako památník jeho vojenské a politické slávy.[1]

Horní Belveder v noci

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl postaven ve dvou etapách, v letech 17141716 a do roku 1723 podle návrhu dvorního architekta Johanna Lukase von Hildebrandta pro prince Evžena Savojského, jednoho z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců ve válce proti Turkům. Komplex sestává z Horního a Dolního Belvederu, oranžérie a palácových stájí. Jeho součástí je rozsáhlá zahrada. Dnes v budovách sídlí Rakouská galerie Belvedere.

Pozemky pro stavbu za hradbami tehdejší Vídně zakoupil princ Evžen již v roce 1697 a koncem 90. let 17. století[2] zde podle projektu zahradního architekta Dominika Girarda založil architektonicky řešenou zahradu s vodotrysky a labyrintem ze stříhaného buxusu.[3] Dolní Belveder byl postaven v letech 1714-1716.

Pro vybudování Horního Belvederu přenechal kníže Schwarzenberg roku 1720 část zahrady svého paláce, takže výstavba začala roku 1721 a skončila v roce 1723. Vnitřní výzdobu vedl Claude Le Fort du Plessy a podíleli se na ní malíři Carlo Carlone, Giacomo del Po Francesco SolimenaPo smrti zakladatele zakoupila Dolní Belveder roku 1752 císařovna Marie Terezie, využívala jej jako sídlo své osobní stráže a od roku 1763 jako kasárna. Zámek v letech 1899-1914 užíval jako své druhé sídlo arcivévoda František Ferdinand d'Este.

Horní palác byl od 19. století využíván jako Rakouská umělecká galerie a také jako centrum zábavy, v jeho okolí se pořádala například cirkusová představení. 15. května 1955 v něm byla podepsána Rakouská státní smlouva.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. S. 618. [dále jen Vlnas]. 
  2. Vlnas, str. 616.
  3. Nemetschke–Kugler 1990, s. 46

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. 
  • Nina Nemetschke - George J. Kugler, ve spolupráci s Ulrike Müller-Kaspar: Lexikon der Wiener Kunst und Kultur. Carl Uberreuter : Wien 1990, s. 44-47.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]