Palác arcivévody Karla Ludvíka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác arcivévody Karla Ludvíka / Palais Erzherzog Carl Ludwig
Palác arcivévody Karla Ludvíka
Palác arcivévody Karla Ludvíka
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Sloh historismus (novorenesance)
Architekt Adalbertus Hild (barokní zámek)
Výstavba 1870
Přestavba 1799 Franz Wipplinger, 1872-73 Heinrich Ferstl
Stavebník František svobodný pán z Prandova
Další majitelé arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Poloha
Adresa hlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 22757
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác arcivévody Karla Ludvíka (německy Palais Erzherzog Carl Ludwig) se nachází ve 4. vídeňském městském okrese Wieden, na Favoritenstraße číslo 7.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vedlejší křídlo paláce arcivévody Karla Ludvíka
Habsbursko-lotrinský erb na paláci arcivévody Karla Ludvíka

Roku 1780 si František svobodný pán z Prandau nechal vystavět barokní zámek od Adalberta Hilda. V roce 1799 architekt Franz Wipplinger budovu rozšířil o dvě postranní křídla, čímž vznikl čestný dvůr, který je zároveň dotvářen uličním křídlem. Roku 1864 bylo uliční křídlo zvýšeno o jedno podlaží a zřízeny stáje.

Roku 1865 palác zakoupil arcivévoda Karel Ludvík a nechal jej nově přebudovat v letech 187273 podle návrhu Heinricha Ferstla pod vedením stavitele Eduarda Frauenfelda.

Za druhé světové války bylo uliční křídlo paláce zničeno a po válce strženo úplně a nahrazeno moderní stavbou.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fasáda příčného křídla směrem do dvora je členěna rovným středovým risalitem. V suterénu rizalitu se nachází vestibul s předsunutou balustrádou. Lomenice ve stvaru oblouku s habsbursko-lotrinským erbem korunuje středový rizalit. Vysoká střešní část strukturována atikou parapetním zábradlím s putti a na na postranních křídlech ještě se střešními okny. Všechna křídla jsou opatřena pruhovanou suterénní částí s pravoúhlými okny z vápence. Okna v piano nobile mají rovné zastřešení oken, vyjma okna ve středové ose, jehož stříška má podobou segmentového oblouku, vrstvených spádových ploch a prostého zdobení v parapety.

Také zahradní část paláce charakterizuje středový risalit s balkonem, avšak spíše prostým zdobením. Balkonová místnost uvnitř je osazena dřevěným stropem v novorenesančním slohu. Velký sál je opatřen stucco-lustrovou technikou a krásným zrcadlovým stropem se štukováním ve stylu období kolem roku 1700. V klíncích se nacházejí alegorie čtyř živlů, putti ve středových dílech a ležící ženské postavy v oválných polích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dehio-Handbuch, die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Abteilung: Wien. Band 2: Wolfgang Czerny: II. bis IX. und XX. Bezirk. Neubearbeitung. Schroll, Wien u. a. 1993, ISBN 3-7031-0680-8, S. 170.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais Erzherzog Carl Ludwig na německé Wikipedii.