Palác arcivévody Karla Ludvíka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác arcivévody Karla Ludvíka / Palais Erzherzog Carl Ludwig
Palác arcivévody Karla Ludvíka
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Sloh historismus (novorenesance)
Architekt Adalbertus Hild (barokní zámek)
Výstavba 1870
Přestavba 1799 Franz Wipplinger, 1872-73 Heinrich Ferstl
Stavebník František svobodný pán z Prandova
Další majitelé arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Poloha
Adresa hlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 22757
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác arcivévody Karla Ludvíka (německy Palais Erzherzog Carl Ludwig) se nachází ve 4. vídeňském městském okrese Wieden, na Favoritenstraße číslo 7.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vedlejší křídlo paláce arcivévody Karla Ludvíka
Habsbursko-lotrinský erb na paláci arcivévody Karla Ludvíka

Roku 1780 si František svobodný pán z Prandau nechal vystavět barokní zámek od Adalberta Hilda. V roce 1799 architekt Franz Wipplinger budovu rozšířil o dvě postranní křídla, čímž vznikl čestný dvůr, který je zároveň dotvářen uličním křídlem. Roku 1864 bylo uliční křídlo zvýšeno o jedno podlaží a zřízeny stáje.

Roku 1865 palác zakoupil arcivévoda Karel Ludvík a nechal jej nově přebudovat v letech 187273 podle návrhu Heinricha Ferstla pod vedením stavitele Eduarda Frauenfelda.

Za druhé světové války bylo uliční křídlo paláce zničeno a po válce strženo úplně a nahrazeno moderní stavbou.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fasáda příčného křídla směrem do dvora je členěna rovným středovým risalitem. V suterénu rizalitu se nachází vestibul s předsunutou balustrádou. Lomenice ve stvaru oblouku s habsbursko-lotrinským erbem korunuje středový rizalit. Vysoká střešní část strukturována atikou parapetním zábradlím s putti a na na postranních křídlech ještě se střešními okny. Všechna křídla jsou opatřena pruhovanou suterénní částí s pravoúhlými okny z vápence. Okna v piano nobile mají rovné zastřešení oken, vyjma okna ve středové ose, jehož stříška má podobou segmentového oblouku, vrstvených spádových ploch a prostého zdobení v parapety.

Také zahradní část paláce charakterizuje středový risalit s balkonem, avšak spíše prostým zdobením. Balkonová místnost uvnitř je osazena dřevěným stropem v novorenesančním slohu. Velký sál je opatřen stucco-lustrovou technikou a krásným zrcadlovým stropem se štukováním ve stylu období kolem roku 1700. V klíncích se nacházejí alegorie čtyř živlů, putti ve středových dílech a ležící ženské postavy v oválných polích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dehio-Handbuch, die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Abteilung: Wien. Band 2: Wolfgang Czerny: II. bis IX. und XX. Bezirk. Neubearbeitung. Schroll, Wien u. a. 1993, ISBN 3-7031-0680-8, S. 170.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais Erzherzog Carl Ludwig na německé Wikipedii.