Klessheim (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Klessheim (Kleßheim) / Schloß Kleßheim
Zámek Klessheim
Zámek Klessheim
Účel stavby

zámek

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektiJohann Bernhard Fischer z Erlachu
Výstavba1700
StavebníkJan Arnošt z Thunu
Další majiteléFrantišek Antonín z Harrachu
Současný majitelSpolková země Salcbursko
Poloha
AdresaKleßheim, RakouskoRakousko Rakousko
Nadmořská výška431 m
Souřadnice
Další informace
Kód památky128497
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Klessheim je palác situovaný ve stejnojmenné obci, 4 kilometry západně od Salcburku v Rakousku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kleßheim byl původně jen malý dům, který v roce 1690 získal do majetku biskup Jan Arnošt hrabě z Thunu. Architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu jej přestavěl na letohrádek Favorita po roce 1700, avšak po jeho smrti jeho následník František Antonín z Harrachu práce přerušil. Biskup Leopold Anton von Firmian, který budoval zámek Leopoldskron, práce dokončil. Později byl k zámku dobudován anglický park.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Adolf Hitler zámek využíval k ubytování hostů a pořádání konferencí během svých pobytů v Orlím hnízdě na Berghofu v Obersalzbergu poblíž Berchtesgadenu. Během druhé světové války byl zámek mimo dosah spojeneckých bombardérů. Dne 15. března 1944 zde Hitler při příležitosti pátého výročí vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava přijal předsedu protektorátní vlády Jaroslava Krejčího i v zastoupení nemocného prezidenta Emila Háchy.[1] 7. července 1944, během výstavy zbraní, zde byl naplánován atentát na Hitlera. Německý důstojník Helmuth Stieff však neodpálil roznětku bomby.

Orli ztvárnění na vchodovém portálu jsou zhotoveni z vápence, a připomínají období Třetí říše.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Během studené války na zámku neutrální Rakousko hostilo významné zahraniční návštěvy a pořádalo konference. Zámek je ve vlastnictví spolkové země Salcbursko. Nachází se v něm kasino.

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl využit v roce 1965 k natáčení filmu Velké závody s Jackem Lemmonem, Tonym Curtisem a Peterem Falkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOUDELKA, Zdeněk. Jaroslav Krejčí. Protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu. Praha: Nakladatelství Leges, 2021. 146 s. ISBN 978-80-7502-475-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]