Zdeněk Koudelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 18. dubna 2006
Zastupitel městské části Brno-Jundrov
(v letech 1990–1991 také radní MČ a v letech 1991–1994 pak místostarosta MČ)
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 14. listopadu 1998
Ve funkci:
11. října 2014 – 4. října 2019
Rektor Vysoké školy Karla Engliše
Ve funkci:
1. září 2014 – 20. února 2018
PředchůdceJiří Koleňák
NástupceMartina Mannová
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (1993–2019)
Trikolora (od 2019)

Narození9. května 1969 (53 let)
Boskovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
SídloBrno-Jundrov
Alma materMasarykova univerzita
Profesepedagog, politik a advokát
Webová stránkawww.zdenekkoudelka.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Koudelka (* 9. května 1969 Boskovice) je moravský právník, vysokoškolský pedagog a politik, jenž se hlásí k moravské národnosti[1], v letech 1998 až 2006 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent (1992–1996 asistent, 1996–2009 odborný asistent) na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států (1993–1996) a Politologický časopis (1994–2003).

Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. O docenturu se nejprve ucházel také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nicméně hodnotící komise dospěla k závěru, že předložená práce nesplňuje předpoklady vyžadované pro úspěšnou habilitaci.[2][3] Habilitační práci nakonec obhájil a docentem byl jmenován na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[4]

V letech 1990–1998 byl členem zastupitelstva, 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v Brně-Jundrově, spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl advokátní koncipient advokáta Petra Mrkývky a 1996–2006 advokát. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v komunálních volbách roku 1994, 2012, 2018. Neúspěšně sem kandidoval v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002.[5]

Poslanec[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Jihomoravský kraj).[6] Byl členem sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 1998–2000 i členem výboru mandátového a imunitního. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V tomto funkčním období byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 2002–2003 rovněž členem mandátového a imunitního výboru. V parlamentu setrval do dubna 2006, kdy rezignoval na mandát.[7][8]

Jeho působení v PS je spojeno s umístěním Veřejného ochránce práv, Nejvyššího správního soudu a pobočky České advokátní komory do Brna, Justiční akademie do Kroměříže, se vznikem asistentů soudců, zákonným posílením vysílání moravských studií České televize a posílením zákonného postavení letišť v Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově v oblasti nákladní dopravy z ciziny umožněním rostlinolékařské kontroly.[zdroj?!]

Byl členem pracovní skupiny pro změnu poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny připravované podle opoziční smlouvy mezi ČSSD a Občanskou demokratickou stranou a autorem po něm nazývaného volebního dělitele (též vyrovnávací či upravený d'Hondt). Volební reforma byla uzákoněna v roce 2000, ale později zrušena Ústavním soudem. Dnes se volební dělitel Koudelka používá ve volbách zastupitelstev krajů. Spolunavrhl zákon č. 480/2006 Sb., který zvýšil počet preferenčních hlasů voličů ze 2 na 4 a snížil nutné procento preferencí ze 7 na 5 % pro posunutí kandidáta na kandidátce do Poslanecké sněmovny. V letech 2000–2002 byl poradcem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V červnu 2004 byl navržen na ministra spravedlnosti premiérem Vladimírem Špidlou,[9] ale ke jmenování již nedošlo pro pád Špidlovy vlády. V letech 2004–2009 byl členem Dozorčí rady Vinařského fondu a ve spolupráci s ním navrhl změny zákona o činnosti Vinařského fondu a daňových zákonů snižující administrativní povinnosti vinařů podle zákona o spotřební dani a umožňující poskytovat tiché víno jako daňově uznatelný podnikatelský dar dle daně z příjmů i z přidané hodnoty, což bylo uzákoněno roku 2005.

Činnost po odchodu ze Sněmovny[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2006 se vzdal poslaneckého mandátu i místa na kandidátce ČSSD v nadcházejících parlamentních volbách a byl jmenován náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Funkci vykonával do ledna 2011. Inicioval vznik asistentů státních zástupců. V letech 2007–2011 byl členem a 2008–2011 předsedou redakční rady časopisu Státní zastupitelství. V letech 2010-17 byl člen redakční rady časopisu Trestní právo, Právo, ekonomika, management 2010-11, Journal on Legal and Economic Issues of Central Europe 2010-14, Journal of Criminal Law and Public Prosecution 2010-12, v letech 2011-18 Pro Publico Bono.[10] a od roku 2014 je předsedou redakční rady časopisu Právo a bezpečnost. V letech 2011-13 byl náměstkem ředitele Justiční akademie v Kroměříži.

V březnu 2012 jej prezident republiky Václav Klaus navrhl na soudce Ústavního soudu.[11] 25. dubna 2012 Senát souhlas s jeho jmenováním nevyslovil.[12] V tajném hlasování získal jen 29 hlasů celkem 71 hlasujících senátorů.

Na přelomu 2012/2013 se podle informací Lidových novin podílel na přípravě zejména aboličního článku kontroverzní amnestie Václava Klause.[13]

V roce 2016 se stal signatářem Deklarace moravského národa a stal se mluvčím Moravské národní iniciativy.[14]

V letech 2014 až 2018 byl rektorem Vysoké školy Karla Engliše. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD v Jihomoravském kraji.[15] V komunálních volbách v roce 2018 obhájil jako člen ČSSD post zastupitele městské části Brno-Jundrov, a to na kandidátce subjektu "Společně proti tunelům v Jundrově" (tj. Moravané a Soukromníci). Na kandidátce původně figuroval na 4. místě, vlivem preferenčních hlasů však skončil druhý.[16]

Na konci ledna 2019 jej prezident ČR Miloš Zeman navrhl Poslanecké sněmovně PČR k volbě zástupce veřejného ochránce práv, a to společně se Stanislavem Křečkem.[17] Během březnové volby však získal jen 14 hlasů od 175 poslanců a do druhého kola nepostoupil.[18] Před koncem června 2019 oznámil, že ukončuje své členství v ČSSD. Jako důvod uvedl usnesení strany, že nesmí být odvolán nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, což vyhodnotil jako krytí zneužívání moci vedením státního zastupitelství.[19] Uvedl také, že je mu sympatické hnutí Trikolora Václava Klause mladšího[20] a stal se členem. Hnutí Trikolora dle jeho názoru respektuje, že stát vznikl ze tří zemí a krajské zřízení je špatné.[21][22]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval na 2. místě kandidátky politické formace „Trikolora, Svobodní, Soukromníci" v Jihomoravském kraji.[23]

V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval jako člen strany Trikolora do Zastupitelstva města Brna, a to z 16. místa kandidátky uskupení „SPD, TRIKOLORA, MORAVANÉ a nezávislí“, ale nebyl zvolen.[24]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval za Trikoloru v rámci brněnské volební koalice SPD, Trikolora, Moravané v obvodu č. 58 – Brno-město.[25] Se ziskem 14,32 % hlasů se umístil na 4. místě, a do druhého kola voleb tak nepostoupil.[26]

Spor s Českou televizí o míru veřejnosti nakládání s jejími financemi[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 požádal Koudelka o informaci, kolik stála výroba pořadů Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce v roce 2017. Česká televize jeho žádost o informaci odmítla a generální ředitel České televize jeho odvolání ignoroval. Městský soud v Praze však na základě žaloby Zdeňka Koudelky nařídil generálnímu řediteli České televize o odvolání rozhodnout rozsudkem z 25. 10. 2019, 14 A 36/2019–35. Ten následně vydal rozhodnutí, kterým televize setrvala na tom, že informaci nesdělí z důvodu ochrany obchodního tajemství. Toto rozhodnutí generálního ředitele České televize zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z 31. 5. 2022, 9A 165/2019-35. [27] [28]

Právní aktivity během pandemie covidu-19[editovat | editovat zdroj]

V letech 2021-22 na jeho návrh Nejvyšší správní soud zrušil nebo prohlásil za nezákonné řadu mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví souvisejících s pandemií covidu-19.[29] Byl to i první rozsudek Nejvyššího správního soudu z 22. 4. 2021, 6 Ao 11/2021–48,[30] ve věci mimořádných opatření vydaných podle pandemického zákona. Soud zkritizoval, že ministerstvo vydalo opatření bez předchozího souhlasu vlády, a poukázal i na to, že Ministerstvo zdravotnictví nemůže používat stejný rozsah zákazů a omezení jako za nouzového stavu.

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 2. 7. 2021, 9 Ao 8/2021-45,[31] bylo na Koudelkův návrh prohlášeno za nezákonné opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým zakázalo vstup neočkovaným lidem na restaurační zahrádky a uzavření bazénů a wellnes. Rozsudkem z 24. 6. 2021, 9 Ao 10/2021–27, prohlásil soud za nezákonný zákaz vstupu lidí do heren a kasin a následným rozsudkem z 15. 10. 2021, 9 Ao 17/2021-45,[32] Nejvyšší správní soud zrušil jako nezákonný zákaz vstupu lidí neočkovaných proti covidu do heren a kasin, kterým se ministerstvo pokusilo pokračovat v nezákonném omezování provozoven obchodu a služeb.

Rozsudkem z 15. 10. 2021, 9 Ao 18/2021–51, zrušil Nejvyšší správní soud též omezení hotelových služeb pro neočkované proti covidu. Přestože již soud prohlásil omezení hotelových služeb pro neočkované za nezákonné, Ministerstvo zdravotnictví toho nedbalo a vydalo nezákonné opatření opět, takže i toto bylo na návrh společnosti Synot Gastro Slovakia provozující hotel zastoupené advokátem Zdeňkem Koudelkou zrušeno rozsudkem z 21. 4. 2022, 2 Ao 21/2021–36,[33] a též jiné opatření ve věci zákazu vstupu neočkovaných do restaurací a hotelů rozsudkem z 2. 2. 2022, 8 Ao 2/2022-53.[34] Výsledkem těchto opakovaných návrhů Z. Koudelky i jiných právníků (např. David Zahumenský) bylo, že Ministerstvo zdravotnictví svou nezákonnou praxi opustilo.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu z 22. 8. 2022, 3 Ao 24/2021–58[35], prohlásil za nezákonné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví z 18. 11. 2021, které umožnilo platit z veřejného zdravotního pojištění covidové testy očkovaným a ne neočkovaným. Podle Koudelky bylo opatření vydáno z důvodu tlaku na „nepovinné“ očkování, o které nebyl zájem, a Ministerstvo zdravotnictví se bálo, že se začne vyvozovat individuální odpovědnost vůči lidem, kteří objednali obrovské množství vakcín za drahé peníze, které následně nenašly uplatnění. Ministerstvo přistoupilo k řešení, které mělo podpořit reklamu na spotřebu vakcín. Důsledkem toho bylo, že očkovanému z veřejného zdravotního pojištění byly placeny covidové testy, byť potvrzení potřeboval na dovolenkový pobyt, zatímco jak uvedl Koudelka "chudá neočkovaná matka nemocného malého dítěte v nemocnici si musela platit test sama, pokud s ním chtěla být"[36]. Koudelka ostře kritizoval, že pro odbyt vakcín, jejichž "účinnost je velmi omezená asi na 6-9 měsíců, bylo schopno mrhat prostředky zdravotního pojištění pro bohaté dovolenkáře a odmítat tutéž službu matkám těžce nemocných dětí v nemocnici"[37]. Ministerstvo argumentovalo, že se tyto matky mohly nechat naočkovat. Tím by se však podle Koudelky "podvolily obrovskému farma byznysu okolo covidového očkování a podílely se na tunelování státních peněz pro podporu výrobců vakcín"[38]. Opatření vydal ministr Adam Vojtěch (ANO) a následující ministr Vlastimil Válek (TOP) jej ponechal v platnosti až do února 2022.

Zdeněk Koudelka se rovněž zapojil do obhajoby práva občanů demonstrovat nesouhlas s covidovou politikou vlády. Po rozpuštění demonstrace na Zelném trhu v Brně 14. 3. 2021 na základě jeho žaloby Krajský soud v Brně prohlásil toto rozpuštění za nezákonné rozsudkem z 20. 7. 2021, 65 A 3/2021-85,[39] a Ministerstvo vnitra vyplatilo náhradu škody pořadatelům shromáždění. Zdeněk Koudelka zastupoval i pracovníky policie, kteří odmítli nedůvodné testování na covid nařízené krajským policejním ředitelem pro Prahu na podzim 2021 v době, kdy tak nenařizovalo žádné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví. Krajské policejní ředitelství jim zakázalo vstup na pracoviště bez náhrady platu. Tento postup označil za nezákonný Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem z 25. 5. 2022, 7 C 171/2021-61,[40] a přiznal náhradu platu postiženým zaměstnancům.

Snahy o pravopisnou reformu[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Koudelka je dlouhodobým zastáncem zjednodušení pravopisu. Poprvé se k tématu vyjádřil v Moravském slově 24. 3. 2001 v reakci na článek článek Karla Jankovského v Moravském slově 10. 2. 2001, že čeština je zbytečně složitá. Uvedl, že pravopis českého jazyka je složitý a je žádoucí jeho reforma, především u psaní tvrdého y. Podobně tepal rozlišování psaní písmen ú a ů. Připustil, že každý zásah do pravopisu vyvolá nevoli staromilců, jako tomu bylo i při reformě němčiny u ostrého s-ß, avšak uvedl jako výhodu, že se čeština používá jako úřední jazyk pouze v jednom malém státu a tedy je její reforma jednodušší než reforma jazyka užívaného ve více státech. Jako cíl reformy uvedl ušetření drezúry žáků neoblíbenými diktáty, přičemž ušetřené hodiny by se měly věnovat studiu klasické i moderní literatury a slohu, čímž se posílí obecný kulturní přehled žáků i četba krásné literatury. V červenci 2008 na svém blogu na Aktuálně.cz reagoval na sérii slovenských článků, které požadovaly zrušit ve slovenštině písmeno „y“, a uvedl, že blízkost našich jazyků nás může inspirovat, na což navázal úvahou s obdobnými, již dříve publikovanými náměty.[41] V návaznosti na koronavirovou pandemii a s ní související domácí výuku žáků za zvýšené účasti rodičů vydala iDnes.cz v sekci Premium 21. května 2020 i tištěná verze MF Dnes z téhož dne glosu Zdeňka Koudelky o zrušení y. [42] Shrnutí publikoval pod názvem Zjednodušme pravopis v roce 2020. [43]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 2010-04-29 [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  2. HOLLÄNDER, Pavel. Stručná poznámka k textu Zdeňka Koudelky. Https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6463. Časopis pro právní vědu a praxi. 2010-06-30, roč. 18, čís. 3, s. 262–263 (257-262 předcházející článek Zlaté tele ústavnosti). Je to reakce na kritický článek Zdeňka Koudelky "Zlaté tele ústavnosti" o nálezu Ústavního soudu o materiálním jádru ústavy, kde P. Holländer působil jako soudce-zpravodaj. Dostupné online [cit. 2018-10-11]. ISSN 1805-2789. 
  3. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - kvalifikace. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  4. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - životopis. www.muni.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  5. Počet obyvatel: 3 774 Osoba: Zdeněk Koudelka [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  7. Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  8. Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  9. Špidla našel nového šéfa justice, iDNES.cz, 15. června 2004
  10. Pro Publico Bono. www.propublicobono.hu [online]. [cit. 08-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2014. 
  11. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
  12. Senátní tisk č. 308
  13. Amnestii připravovala trojice Jakl, Hasenkopf a Koudelka. Lidovky.cz [online]. MAFRA [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  14. Vyhlášení Deklarace moravského národa. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  15. Hejtmani, exministři i student s afrem. Podívejte se, kdo ve volbách spoléhá na kroužkování. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-03 [cit. 2017-09-04]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-Jundrov, Kandidátní listina: Společně proti tunelům v Jundr [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  17. Ať je zástupcem ombudsmanky znovu Křeček, nebo advokát Koudelka, navrhuje Zeman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  18. Poslanci z boje o zástupkyně ombudsmanky eliminovali Zemanova koně Koudelku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  19. Koudelka po 25 letech končí v ČSSD, strana podle něj kryje zneužívání moci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-25 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
  20. ČTK. Právník a exposlanec Koudelka končí v ČSSD, má blízko k Trikolóře. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2019-06-26 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  21. Politické neziskovky, pozor! V hnutí Trikolóra vás mají na mušce. Promluvil Zdeněk Koudelka. ParlamentníListy.cz [online]. OUR MEDIA [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  22. Zdeněk Koudelka
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Trikolora Svobodní Soukromníci, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: SPD,TRIKOLORA,MORAVANÉ a NK [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  25. KOUDELKA, Zdeněk. Koalice SPD, Trikolora, Moravané v Brně - Echo24.cz. blog.echo24.cz [online]. 2022-07-11 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  26. Jmenné seznamy a přehledy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  27. https://blog.aktualne.cz/blogy/zdenk-koudelka.php?itemid=42799
  28. Archivovaná kopie. xtv.cz [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-19. 
  29. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-arenbergerova-rozhodnuti-stat-jeste-mozna-zaplati-tvrdi-pravnik-z-trikolory-155558
  30. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Rozsudek 6 Ao 11/2021- 48 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  31. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Rozsudek 9 Ao 8/2021- 45 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  32. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Rozsudek 9 Ao 17/2021- 45 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  33. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Rozsudek 2 Ao 21/2021- 36 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  34. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Rozsudek 8 Ao 2/2022- 53 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  35. Archivovaná kopie. www.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-22. 
  36. KOUDELKA, Zdeněk. Nejvyšší správní soud odhalil nezákonnost největšího covidistického svinstva. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-22 [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  37. KOUDELKA, Zdeněk. Nejvyšší správní soud odhalil nezákonnost největšího covidistického svinstva. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-22 [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  38. KOUDELKA, Zdeněk. Nejvyšší správní soud odhalil nezákonnost největšího covidistického svinstva. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-22 [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  39. KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ. Rozsudek 65 A 3/2021- 85 - html. vyhledavac.nssoud.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  40. OBVODNÍ SOUD PRO PRAHU 4. Rozsudek 7 C 171/2021-61. rozhodnuti.justice.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  41. Čeština a pravopis, Názory Aktuálně.cz, 24. 7. 2008
  42. Zdeněk Koudelka: GLOSA: Zjednodušme psanou češtinu, zrušme tvrdé y, iDnes.cz, 21. 5. 2020
  43. Zdeněk Koudelka: Zjednodušme pravopis, Aktuálně.cz, 1. 12. 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]