Brno-Jundrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Jundrov
Městská část Brno-Jundrov • Vlevo 1: (ulice) • Vlevo 2: (ulice) • Vlevo 3: Veterina • Vpravo 1: řeka Svratka • Vpravo 2: most přes Svratku • Vpravo 3: obora Holedná

Městská část Brno-Jundrov
• Vlevo 1: (ulice)
• Vlevo 2: (ulice)
• Vlevo 3: Veterina
• Vpravo 1: řeka Svratka
• Vpravo 2: most přes Svratku
• Vpravo 3: obora Holedná

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,15 km²
obyvatel: 4 132 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 637 00
zákl. sídelních jednotek: 7
celých částí obce: 0
dílů částí obce: 2
celých katastrálních území: 0
částí katastr. území (ÚTJ): 2
adresa úřadu: Úřad městské části Brno-Jundrov
Veslařská 56
637 00 Brno
info@jundrov.brno.cz
starosta / starostka: Ivana Fajnorová

Oficiální web: www.jundrov.brno.cz

Brno-Jundrov na mapě

Brno-Jundrov je městská část na západě statutárního města Brna. Je tvořena většinou katastrálního území čtvrtě Jundrov a malou severozápadní částí katastrálního území Pisárky. Celková katastrální výměra činí 4,15 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 4100 obyvatel.

Rozkládá se na pravém břehu řeky Svratky. Povrch městské části, která patří k nejklidnějším částem Brna, se pozvolna zvedá od hladiny řeky Svratky na východě a severu až k západněji položeným zalesněným kopcům nad jundrovským sídlištěm, které městské části dominují.

Většina ulic je pojmenována po stromech a keřích (Dubová, Březová, Jasanová, Sosnová, Šeříková aj.), menšina pak po osobnostech moravských – Optátova (Václav Beneš Optát), Pivoňkova (Alois Pivoňka), slovenských – Nálepkova (kapitán Ján Nálepka) nebo českých – Gellnerova (František Gellner), Tyršovo návrší (Miroslav Tyrš).

V Jundrově sídlí mateřská škola Dubová, základní škola Jasanová, soukromá mateřská a základní škola Rozmarýnová a soukromá vysoká škola Akademie STING. Především jundrovským občanům slouží kaple Pána Ježíše v Getsemanech, která stojí za řekou Svratkou na katastru Žabovřesk.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Jundrov zařazeno do volebního obvodu číslo 60.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z historického hlediska náležela většina území moderní městské části Brno-Jundrov ke katastru bývalé obce Jundrova, malá část katastru Jundrova náležela ke katastru bývalé obce Komína. Nepatrná část území moderní městské části v současném katastru Pisárek (parcely 1495, 1492/1, 1510/21, 1493, 1494/2, 1494/3, jižní část parcely 1494/1, východní část parcel 1510/16 a 1492/2), náležející původně k Jundrovu však byla roku 1892 připojena k Brnu a začleněna ke Starému Brnu.

První zmínka o Jundrovu, který byl původně zeměpanskou vsí, pochází z 4. září 1277, kdy ji pod názvem Sulostovice Přemysl Otakar II. daroval kapli sv. Jana Křtitele na Špilberku. Listinou z 23. března 1300 ji Václav II. daroval řádu německých rytířů v Chelmu pod názvem Judendorf, z čehož později zkomolením vznikl dnešní název. Za markraběte Jošta přešla do majetku herburského kláštera v Brně. Po jeho zrušení v r. 1578 jej převzali brněnští jezuité, a od roku 1773 studijní fond. V rámci řečkovického panství Jundrov vlastnil od roku 1826 Josef Schindler. V letech 1850-67 byl Jundrov spojen s Žabovřeskami, součástí Brna se stal 16. dubna 1919.

Při radikální komunistické katastrální reformě Brna provedené ve druhé polovině 60. let 20. století pak došlo k úpravě severní, jižní a východní hranice jundrovského katastru, při níž byly pozemky východně od Svratky připojeny k Žabovřeskám, na severu byl jundrovský katastr rozšířen o část lesa, patřící původně ke Komínu, zatímco pozemky na jihu byly spolu se západní částí starobrněnského katastru zase začleněné do nově vytvořeného katastrálního území Pisárky.

Městská část Brno-Jundrov vznikla 24. listopadu 1990 a původně byla tvořená celým katastrálním územím Jundrov, k němuž náleží také ZSJ Mladá Hora, kterou tvoří zahrádky s chatami. K 1. září 1995[2] nabyla účinnosti dohoda o změně hranice se sousední městskou částí Brno-Kohoutovice ze dne 25. srpna 1995. Na základě této dohody došlo k územní výměně mezi oběma městskými částmi. Městská část Brno-Kohoutovice získala výměnou za část katastru Pisárek (domy a pozemky na západní straně Veslařské ulice) malou jižní část katastrálního území Jundrov (ZSJ Mladá Hora). Současné hranice získala městská část k 1. říjnu 1995,[3] kdy nabyla účinnosti dohoda o změně hranice se sousední městskou částí Brno-střed z 29. září 1995. Na základě této dohody získala městská část Brno-Jundrov území mezi ulicí Veslařskou a řekou Svratkou, vymezené na jihu silniční komunikací vedoucí z Kohoutovic k Pisáreckému mostu.

Od roku 1991 má městská část Brno-Jundrov znak a vlajku vytvořené komisí, již vedl místostarosta Zdeněk Koudelka. Znak vychází z pečetního znamení z r. 1646 – na modrém štítě jsou dva stříbrné hrozny obklopující stříbrný vinařský nůž hrotem otočený heraldicky vpravo. Vlajka, obdobná brněnské, je tvořena 3 střídavě modro-bílými pruhy a horním bílým polopruhem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Jundrově.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Brněnský hantec má pro Jundrov název Jóbsko a pro jeho obyvatele Jobáli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Dohoda o změně hranice mezi m.č. Brno-Jundrov a Brno-Kohoutovice
  3. Dohoda o změně hranice mezi m.č. Brno-Jundrov a Brno-střed

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]