Brno-jih
| Brno-jih | |
| městská část statutárního města Brna | |
 Městská část Brno-jih • Vlevo 1: Komárov | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Kraj | Jihomoravský |
|---|---|
| Okres | Brno-město |
| Historická země | Morava |
| Základní informace | |
| Rozloha | 12,77 km2 |
| Počet obyvatel | 9 690 (26. 3. 2011[1]) |
| PSČ | 602 00 - 619 00 |
| Zákl. sídelních jednotek | 18 |
| Celých částí obce | 4 |
| Dílů částí obce | 1 |
| Celých katastrálních území | 4 |
| Částí katastr. území (ÚTJ) | 1 |
| Lokalita | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′28″ s. š., 16°37′22″ v. d. |
| Adresa úřadu |
Mariánské nám. 13 Brno 61700 info@brno-jih.cz |
| Starosta | Josef Haluza |
|
Oficiální web: www | |
 | |
Brno-jih je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Dolními Heršpicemi, Horními Heršpicemi, Komárovem, Přízřenicemi a menší částí Trnité. Celková katastrální výměra činí 12,77 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Komárově. Žije zde přibližně 9700 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-jih zařazeno do volebního obvodu číslo 58.
Obsah
Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]
Městská část Brno-jih hraničí na jihu a jihovýchodě s městem Modřicemi, na západě s obcí Moravany a městskou částí Brno-Bohunice, na severu s městskou části Brno-střed, na východě s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Tuřany.
Charakteristika městské části[editovat | editovat zdroj]
Původní části Dolních Heršpic a Přízřenic si dosud zachovávají vesnický charakter a zároveň představují jedny z nejzachovalejších vesnických celků na území moderního Brna. Horní Heršpice, Komárov a Trnitá mají pro změnu spíše městský charakter. Na západě území městské části se podél Vídeňské ulice nachází významná obchodně průmyslová zóna. Na různých místech městské části se nacházejí také významná obchodní centra Futurum a Avion Shopping Park Brno, i řada jiných obchodů jako je Europamöbel. V nedávné době bylo do katastru Přízřenic rozšířeno původně modřicemodřické obchodní centrum Olympia. Městskou částí prochází i několik důležitých dopravních tepen. Jedná se především o dálnice D1 a D2, a rychlostní komunikaci E461. Jižně od dálnice D1 se zde však nacházejí i rozsáhlé plochy nezastavěné zemědělské půdy. Dopravní spojení se středem města i s jinými městskými částmi zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek č. 2, 6, 9 a 12, a několika autobusových a trolejbusových linek.
Historický přehled[editovat | editovat zdroj]
K Brnu bylo území městské části připojeno ve třech fázích. 6. července 1850 byla k Brnu připojena katastrální území Trnitá (její katastr v té době zahrnoval také severozápadní část současného katastru Komárova) a Křenová (k němu patřily z území současné městské části Brno-jih jen malé části dnešních parcel 425/2 a 560/2 a krátký úsek Ponávky, a roku 1941 byly tyto pozemky při první katastrální reformě Brna připojeny ke katastrálnímu území Trnitá). 16. dubna 1919 následovalo připojení obcí Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárova, a Přízřenic, jakož i Černovic a Brněnských Ivanovic (jejichž původní katastry na území městské části také zasahovaly) a nakonec 1. července 1960 také severovýchodní část katastru obce Moravany, označovaná jako Nové Moravany (toto území bylo později začleněno do katastru Horních Heršpic), a obec Holásky, jejíž původní katastr sem také zasahoval. Do roku 1945 mělo území městské části převážně zemědělský charakter, poté zde nastal rozvoj průmyslu, jehož negativní vliv na životní prostředí městské části se projevil hlavně v 70. a 80. letech. V letech 1966–1969 se i území této městské části dotkla rozsáhlá katastrální reforma Brna. Do té doby například patřila nejvýchodnější nezastavěná část katastru Komárova k historické obci Černovice, naopak část komárovského katastru se nacházela i na levém břehu řeky Svitavy (dnes součást katastrálních území Černovice a Brněnské Ivanovice). Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 bylo celé území moderní městské části Brno-jih začleněno do tehdejšího městského obvodu Brno IV. 24. listopadu 1990 pak dochází ke vzniku novodobé městské části Brno-jih. Od 90. let zde také dochází k postupné obnově a zlepšování dopravní infrastruktury, životního prostředí, rozšiřování a budování sportovišť, a opravám školních budov.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
12. září 2010 se v Dolních Heršpicích a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice.
Po komunálních volbách v roce 2014 byl starostou zvolen Daniel Kypr (ANO 2011). Ten byl v prosinci 2017 odvolán a novým starostou byl zvolen Zdeněk Rotrekl (Šance pro jih),[2] který v květnu 2018 zemřel.[3] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva na podzim 2018 byl starostou zvolen Josef Haluza (ČSSD), který tuto funkci vykonával již v letech 2010 až 2014.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Zemětřesení na radnici Brna-jih. Městská část má nové vedení [online]. brnensky.denik.cz [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Jolana Halalová. Zemřel Zdeněk Rotrekl, starosta Brna-Jihu [online]. ihned.cz [cit. 2018-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-jih ve Wikimedia Commons - Oficiální web městské části
- Drobná sakrální architektura v MČ Brno-jih
