Ponávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o říčce. O mikroregionu pojednává článek Ponávka (mikroregion).
Ponávka
Ponávka v Brně
Ponávka v Brně
Základní informace
Světadíl Evropa
Pramen
v lesích nedaleko obce Vranov u Brna
49°18′17,12″ s. š., 16°37′15,59″ v. d.
okolo 485 m n. m.
Ústí
do Cacovického náhonu
49°13′11,18″ s. š., 16°38′18,18″ v. d.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihomoravský kraj - Lelekovice, Brno)
Úmoří, povodí
Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Cacovický náhon

Ponávka je potok v Jihomoravském kraji, dlouhý 16,8 km.[1]

Průběh horního toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v lesích nedaleko obce Vranov u Brna, protéká obcí Lelekovice a dále Údolím Ponávky do Brna. Zde protéká jeho místními částmi Mokrá Hora, Řečkovice a Královo Pole, než poblíž bývalé dělnické kolonie podél Myslínovy ulice vstupuje do podzemí. Od tohoto místa dále se směr toku v historii dvakrát zásadně změnil.

Průběh dolního toku[editovat | editovat zdroj]

Původní tok procházel z Králova Pole okolo Červeného mlýna (nedaleko dnešního Nákupního centra Královo Pole) přes park Lužánky a městskou část Brno-střed. Obtékal východní část brněnských hradeb a tvořil tak součást městských fortifikací. Jihovýchodně od města se pak vléval do Svratky.

Na konci 19. století byla Ponávka v blízkosti v prostoru tehdejších předměstí (od Lužánek po soutok se Svitavou) zatrubněna, v dalších letech byl tunel vodoteče prodloužen až k dnešní železniční stanici Brno-Královo Pole. Do roku 1993 vedla Ponávka touto soustavou štol do Svitavského náhonu,[2] který propojuje obě hlavní brněnské řeky Svitavu a Svratku. Délka náhonu činí asi 3,7 km a vede bývalým ramenem Svitavy přes katastrální území Zábrdovice, Trnitá a Komárov, kde se vlévá do Svratky. Jedná se o jediný zachovalý náhon v blízkosti historického jádra města.[3] V severní části protéká starou průmyslovou zónou sestávající z několika areálů, pro jejichž provoz byl v minulosti a částečně je i dnes zdrojem užitkové vody.

V roce 1993 byla vybudována nová asi tři kilometry dlouhá podzemní štola CI, která odvádí vodu Ponávky od královopolského nádraží směrem přibližně podél železniční trati 250 do Cacovického náhonu v Obřanech, tedy do řeky Svitavy.[4][5] Do štoly C1 jsou též svedeny potoky přitékající do Brna od severu. Přestože vody Ponávky již tečou jinudy, nazývá obyvatelstvo Svitavský náhon stále Ponávkou, případně se pro něj používá i název Stará Ponávka.[6]

V rámci rekonstrukce Lužánek zde byl v roce 2005 dokončen nový vodní prvek – 320 metrů dlouhé umělé vodní koryto s jezírky, osazené vodními rostlinami a ozdobnými rybami. Vodoteč není s Ponávkou spojena, používá vlastní cirkulující vodu. Je vedena přibližně v historické trase Ponávky, aby připomínala její funkci v bývalém lužním parku.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Kalina: Ponávka [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.  
  2. Tunel staré Ponávky [online]. Druhebrno.smerem.cz, rev. 2014-09-26, [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.  
  3. Revitalizace Staré Ponávky [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.  
  4. Student vzal baterku a zjistil, kudy Brnem protéká Ponávka, idnes.cz
  5. Tunel Ponávky [online]. Druhebrno.smerem.cz, rev. 2016-03-06, [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.  
  6. Projekt revitalizace Staré Ponávky
  7. Informační tabule k rekonstrukci parku Lužánky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]