Ponávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o říčce. O mikroregionu pojednává článek Ponávka (mikroregion).
Ponávka
Ponávka v Brně
Základní informace
Světadíl Evropa
Pramen
v lesích nedaleko obce Vranov u Brna
49°18′17,12″ s. š., 16°37′15,59″ v. d.
okolo 485 m n. m.
Ústí
do Cacovického náhonu
49°13′11,18″ s. š., 16°38′18,18″ v. d.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihomoravský kraj - Lelekovice, Brno)
Úmoří, povodí
Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Cacovický náhon

Ponávka je potok v Jihomoravském kraji, dlouhý 16,8 km.[1]

Průběh horního toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v lesích nedaleko obce Vranov u Brna, protéká obcí Lelekovice a dále Údolím Ponávky do Brna. Zde protéká jeho místními částmi Mokrá Hora, Řečkovice a Královo Pole, než poblíž bývalé dělnické kolonie podél Myslínovy ulice vstupuje do podzemí. Od tohoto místa dále se směr toku v historii dvakrát zásadně změnil.

Průběh dolního toku[editovat | editovat zdroj]

Původní tok procházel z Králova Pole soustavou rybníků okolo Červeného mlýna (nedaleko dnešního Nákupního centra Královo Pole), přes park Lužánky, náměstí 28. října, v trase ulic Příkop a Ponávka a kolem ulice Vlhké, kde do ní ústil Svitavský náhon. U Dornychu se do ní vléval Svratecký náhon. Nedaleko Zvonařky se Ponávka až do začátku 20. století vlévala do Svitavy, původně do jejího hlavního toku, který byl po regulaci v polovině 19. století změněn na vedlejší rameno. To bylo počátkem 20. století zčásti zasypáno a od Svitavy odděleno, takže Ponávka převzala jeho trasu a další necelé století tekla dále na jih a vlévala se u Komárova do Svratky.

Na konci 19. století byla Ponávka v prostoru tehdejších předměstí (od Lužánek po soutok se Svrateckým náhonem) zatrubněna, v dalších letech byl tunel vodoteče prodloužen severním směrem až k dnešní železniční stanici Brno-Královo Pole. Do roku 1993 vedla Ponávka touto soustavou štol ve své původní trase až do Svratky. Tehdy byla vybudována nová, asi tři kilometry dlouhá podzemní štola CI, která odvádí vodu Ponávky od královopolského nádraží východním směrem, přibližně podél železniční trati 250, do Cacovického náhonu v Maloměřicích, tedy do řeky Svitavy.[2][3] Do štoly C1 jsou též svedeny potoky přitékající do Brna od severu.

U ulice Křenové se do původní Ponávky až do roku 1993 vléval Svitavský náhon,[4] který po výstavbě štoly pod Lesnou a převedení jejího toku převzal její trasu jižně od centra města, včetně ústí do Svratky. Přestože vody Ponávky již tečou jinudy, je Svitavský náhon v oblasti Trnité a Komárova často nazýván stále Ponávkou, případně se pro něj používá i název Stará Ponávka.[5]

V rámci rekonstrukce Lužánek zde byl v roce 2005 dokončen nový vodní prvek – 320 metrů dlouhé umělé vodní koryto s jezírky, osazené vodními rostlinami a ozdobnými rybami. Vodoteč není s Ponávkou spojena, používá vlastní cirkulující vodu. Je vedena přibližně v historické trase Ponávky, aby připomínala její funkci v bývalém lužním parku.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Kalina: Ponávka [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 
  2. Student vzal baterku a zjistil, kudy Brnem protéká Ponávka, idnes.cz
  3. Tunel Ponávky [online]. Druhebrno.smerem.cz, rev. 2016-03-06 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  4. Tunel staré Ponávky [online]. Druhebrno.smerem.cz, rev. 2014-09-26 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  5. Projekt revitalizace Staré Ponávky
  6. Informační tabule k rekonstrukci parku Lužánky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]