Brno-Královo Pole (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brno-Královo Pole
Staniční budova nádraží Brno-Královo Pole
Staniční budova nádraží Brno-Královo Pole
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Město Brno
Ulice Budovcova
Souřadnice
Brno-Královo Pole
Brno-Královo Pole
Provozovatel dráhy SŽDC
Tratě 250
Nadmořská výška 225 m n. m.
V provozu od 1885 (staré nádraží)
1952 (nové nádraží)
Dopravních kolejí 11
Nástupišť (hran) 3 (5)
Počet cestujících 3000 denně
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava tramvaje, trolejbusy, autobusy
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brno-Královo Pole je železniční stanice ve čtvrti Královo Pole v Brně. Nachází se na železniční trati z Brna do Havlíčkova Brodu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kolejiště starého nádraží v Králově Poli

Původní železniční stanice v Králově Poli se nacházela v prostoru dnešní Sportovní ulice, poblíž ulice Sladkovského. Vznikla v roce 1885 jako jedna z dopraven na tehdy zprovozněné trati z Brna do Tišnova.[1] Od roku 1938 byla mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem stavěna nová rychlíková trať, která byla uvedena do provozu 20. prosince 1953 a na které byla v Budovcově ulici zřízena již v roce 1952 nová stanice Královo Pole, jež funguje dosud. Kolejiště původního královopolského nádraží, s novým propojené spojovací kolejí podél ulice Sportovní, slouží od roku 1962 pouze pro posunovací práce a vedou z něj vlečky do areálu Královopolské a do areálu Tepláren Brno.[2][3]

Na novém nádraží v Králově Poli byla v roce 1954 postavena rozsáhlá výpravní budova.[4] V přednádražním prostoru byla v 80. letech postavena silniční estakáda směrově dělené čtyřpruhové výpadové Svitavské radiály.

Zanedbávané královopolské nádraží počátkem 21. století již nestačilo kvalitativním nárokům na příměstskou dopravu. Radní městské části Brno-Královo Pole oslovili architekta Petra Parolka, který v roce 2010 navrhl zcela novou staniční budovu ve stylu organické architektury. Revitalizace celého dopravního terminálu, včetně stavby objektu, připomínajícího letící vážku, měla stát asi 700 milionů korun, byla však zastupitelstvem městské části odmítnuta jako megalomanská.[4][5] I přesto plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) komplexní modernizaci nádraží za 1,8 miliardy korun. Výpravní budova z 50. let 20. století má být nahrazena novým dvoupodlažním objektem.[6][7] Roku 2019 požádala SŽDC o vydání územního rozhodnutí, stavba by mohla začít koncem roku 2021.[8]

Doprava ve stanici[editovat | editovat zdroj]

Stanice Brno-Královo Pole

Ve stanici Královo Pole zastavují vlaky příměstské železniční linky S3, která je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Dálková doprava v relaci Brno – Havlíčkův Brod – Praha je řešena rychlíkovou linkou R9, jejíž spoje v Králově Poli také zastavují.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V jedné z variant Severojižního kolejového diametru se uvažuje o napojení na železniční trať Brno – Havlíčkův Brod v prostoru nádraží Brno-Královo Pole. V takovém případě by se diametr po stanici Šumavská stočil k tramvajové zastávce Kartouzská a pokračoval dále přes čtvrť Ponava ke královopolskému nádraží. Vedení trasy diametru má rozhodnout studie.[9]

Terminál MHD[editovat | editovat zdroj]

Před železniční stanicí se v Budovcově ulici (částečně pod silniční estakádou Sportovní ulice) nachází terminál brněnské městské hromadné dopravy. Je zde umístěna tramvajová smyčka, kde končí linka č. 6, bloková trolejbusová smyčka, obsluhovaná linkou č. 30, a autobusové zastávky MHD i regionálních autobusů IDS JMK. Tramvajová trať, odbočka z tratě do Řečkovic, byla k železniční stanici přivedena Kosmovou ulicí v roce 1952.[10]

Z tramvajové smyčky vede vlečková kolej do prostoru stanice, kde je napojena spojkou na železnici. Toto spojení vzniklo v roce 1970 a bylo v minulosti využíváno jako překladiště materiálu pro Dopravní podnik města Brna a pro překládání nových nebo rekonstruovaných tramvají dovezených do Brna na nákladních železničních vagonech.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAŠÍČEK, Milan, a kol. 110 let trati Brno – Tišnov a 90 let trati Tišnov – Žďár. Brno: České dráhy, Obchodně přepravní ředitelství v Brně, 1995. S. 7. 
  2. HÁJEK, Zdeněk. Historický vývoj provozu a oprav železničních vozidel v uzlu Brno – Výtopny a depa. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 38–41.
  3. Staniční řád železniční stanice Brno-Královo Pole – změna č. 3 [online]. České dráhy, 2006 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  4. a b Brněnské Královo Pole chce postavit nové nádraží, vážku [online]. Ceskatelevize.cz, 2010-01-19 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  5. Královo Pole má svůj sen o nádraží ve tvaru vážky. iDNES.cz [online]. 2010-01-19 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  6. pes. Budova nádraží v Brně-Králově Poli je v dezolátním stavu. Nad její opravou visí otazník [online]. Ceskatelevize.cz, 2016-09-05 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Budova královopolského nádraží půjde k zemi, nahradí ji nová [online]. Archiweb.cz, 2017-09-04 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  8. HLOUŠKOVÁ, Pavla. Opraví královopolské nádraží. Bez futuristické vážky. Brněnský deník [online]. 2019-08-10 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  9. Severní trasu brněnské podzemní dráhy prověří nová studie. Brněnský deník [online]. 2018-03-05 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  10. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 106. Dále jen Nesiba. 
  11. Nesiba, s. 143.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]