Mokrá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mokrá Hora

Západní část Mokré Hory, označovaná v minulosti jako Nová čtvrť, vyfotografovaná od západu z tělesa železniční tratě
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 901 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
PSČ 621 00
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Historická země Morava
Katastrální území Mokrá Hora (0,88[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°15′32″ s. š., 16°35′35″ v. d.
Mokrá Hora na mapě
Další údaje
Kód části obce 411884
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mokrá Hora (německy Mokrahora) je městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 0,88 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1960, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Žije zde přibližně 900 obyvatel.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od sousedních Řečkovic si Mokrá Hora zachovala vesnický charakter. Rozkládá se na severu Brna východně od železniční tratě z Brna do Prahy, na svahu kopce mezi potoky Ponávkou a Rakovcem, které jejím katastrem protékají. Součástí Mokré Hory je i rybník „U Mlýna“, nacházející se v blízkosti bývalého mlýna na samém severu jejího katastru při katastrální hranici s městskou částí Brno-Jehnice.

Sousedící katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Mokrá Hora hraničí na jihu s Řečkovicemi, na západě s Ivanovicemi, na severu a východě s Jehnicemi.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Ves Mokrá Hora byla založena ve druhé polovině 18. století na původním katastru Jehnice, parcelací vrchnostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty 1771 a 1784, avšak zakreslena je již na mapách z prvního vojenského mapování[3] z let 1764 - 1768. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala kaple. Až do svého osamostatnění roku 1953 byla Mokrá Hora osadou obce a katastrálního území Jehnice. Nejstarší částí Mokré Hory představuje dolní část Tumaňanovy ulice. V letech 1790 - 1834 vznikly také domy na západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Před rokem 1918 pak došlo nad obecní zvoničkou z roku 1889 k zastavení i východní strany horní části ulice. Před rokem 1918 začaly vznikat také domy podél Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Od 21. 2. 1919 je JUDr. Jaroslav Jan Caha čestným občanem Jehnic-Mokré Hory. Do konce druhé světové války fungoval na severu Mokré Hory vodní mlýn známý jako Vránův mlýn. Od 1. ledna 1953[4] byla samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již 1. července 1960 byla připojena k Brnu. Koncem 60. let 20. století došlo, při rozsáhlé reambulaci katastrálních map Brna a s tím související obnově katastrálních operátů, ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí Jehnice. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce Ivanovice u Brna, malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části lesů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky patřící k Mokré Hoře byly navráceny Jehnicím (jedná se například o parcely 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3). Později se zástavba Mokré Hory rozrostla právě na některé pozemky překatastrované při reambulaci z Ivanovic.

Vývoj správní příslušnosti po připojení k Brnu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Mokrá Hora: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo
  4. Úřední list Československé republiky, ročník 1953, částka 28, str. 328
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  6. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]