Brno-Jehnice
| Brno-Jehnice | |
| městská část statutárního města Brna | |
 Městská část Brno-Jehnice • Nahoře: Pohled na Jehnice od jihu | |
 | |
| znak | |
| Kraj | Jihomoravský |
|---|---|
| Okres | Brno-město |
| Historická země | Morava |
| Základní informace | |
| Rozloha | 4,07 km2 |
| Počet obyvatel | 1 102 (26. 3. 2011[1]) |
| PSČ | 621 00 |
| Zákl. sídelních jednotek | 1 |
| Celých částí obce | 1 |
| Dílů částí obce | 0 |
| Celých katastrálních území | 1 |
| Částí katastr. území (ÚTJ) | 0 |
| Lokalita | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′17″ s. š., 16°35′46″ v. d. |
| Adresa úřadu |
Nám. 3. května č. 5 621 00 istepanek@volny.cz |
| Starosta | Václav Šicha |
|
Oficiální web: www | |
 | |
Brno-Jehnice je městská část na severu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Jehnice (německy Jechnitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 4,07 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 1100 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Jehnice zařazeno do volebního obvodu číslo 60.
Obsah
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Jehnice mají charakter velké vesnice, jíž protéká Jehnický potok, vlévající se na západě katastru městské části do potoka Ponávky, jenž západním okrajem katastru městské části protéká od severu k jihu a napájí zde svojí vodou tři rybníky. Západně od Ponávky se nachází již zarostlý násep zrušené železniční tratě Tišnovky, jež v minulosti spojovala Brno s Tišnovem. V těsné blízkosti tohoto náspu se nachází novější železniční trať spojující Brno opět s Tišnovem.
Vůbec nejjižnější jehnické domy představují tři poněkud izolované rodinné domy Tumaňanova 61, 63 a 65, které však leží na pozemcích, jež od roku 1953 do druhé poloviny 60. let 20. století náležely k sousední Mokré Hoře, s níž po urbanistické stránce splývají. Především na jižním a jihovýchodním okraji jehnického intravilánu dochází v posledních letech k rozvoji výstavby a vzniklo zde několik nových ulic s řadou moderních úhledných rodinných domků.
Historický přehled[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1292. Roku 1885 byla asi kilometr od obce vytvořena vlaková zastávka na trati Brno - Tišnov, v sedmdesátých letech dvacátého století byla zrušena. Od roku 1949 sem jezdí autobusy brněnské MHD. V Jehnicích stával také zámek, zbořený roku 1938, po němž zde zbyly dvě vázy, z nichž jedna zdobí nedávno zrekonstruované náměstí. V Jehnicích dodnes najdeme chátrající budovu pivovaru, který přestal sloužit po druhé světové válce. Za Jehnicemi směrem na Vranov stojí Boží muka, která vystavěli obyvatelé obce Brattelsbrunn (Březí u Mikulova), kteří konali pouť na Vranov, aby je Bůh ušetřil od morové rány. Až do 31. prosince 1952 však byl jehnický katastr větší a patřila k němu také většina moderního katastru Mokré Hory, která jako nová vesnice vznikla na jihu původního jehnického katastru ve druhé polovině 18. století. 1. ledna 1953[2] se Mokrá Hora stala samostatnou obcí, připojenou k Brnu 1. července 1960. Koncem 60. let 20. století pak došlo k menší úpravě katastrálních hranic Jehnic a Mokré Hory. K Brnu byly Jehnice připojeny 26. listopadu 1971[3] a začleněny do městské části Brno VI-Řečkovice[4] která se od 1. května 1972,[5] nazývala Brno-Řečkovice. Ke 21. září 1972[6] byla tato městská část zrušena a začleněna do městského obvodu Brno V, spravovaného z Králova Pole. Od devadesátých let probíhá především na jižním okraji Jehnic výstavba rodinných domků, především ve stylu podnikatelského baroka.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Náměstí 3. května - centrum Jehnic
Zvonice na náměstí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Úřední list Československé republiky, ročník 1953, částka 28, str. 328
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Trojhvězdí obcí, s. 117-119.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Jehnice ve Wikimedia Commons - Oficiální web městské části Brno-Jehnice
- Brno-Jehnice na oficiálním webu Statutárního města Brna
