Brno-Jehnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Jehnice
Městská část Brno-Jehnice • Nahoře: Pohled na Jehnice od jihu • Vlevo 1 (vlevo): Pomník obětem obou světových válek • Vlevo 1 (vpravo): Zvonice na náměstí 3. května • Vlevo 2: Jehnický rybník „U Lesa“ • Vlevo 3: Hřbitov • Vpravo 1: Ulice Blanenská • Vpravo 2: Rodinné domy v Jehnicích • Vpravo 3: Těleso bývalé tratě Brno-Tišnov

Městská část Brno-Jehnice
• Nahoře: Pohled na Jehnice od jihu
• Vlevo 1 (vlevo): Pomník obětem obou světových válek
• Vlevo 1 (vpravo): Zvonice na náměstí 3. května
• Vlevo 2: Jehnický rybník „U Lesa“
• Vlevo 3: Hřbitov
• Vpravo 1: Ulice Blanenská
• Vpravo 2: Rodinné domy v Jehnicích
• Vpravo 3: Těleso bývalé tratě Brno-Tišnov

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,07 km²
obyvatel: 1 102 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 621 00
zákl. sídelních jednotek: 1
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Nám. 3. května č. 5
621 00
istepanek@volny.cz
starosta / starostka: Václav Šicha

Oficiální web: www.brno-jehnice.cz/

Brno-Jehnice na mapě

Brno-Jehnice je městská část na severu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Jehnice (německy Jechnitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 4,07 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 1100 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Jehnice zařazeno do volebního obvodu číslo 60.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jehnice mají charakter velké vesnice, jíž protéká Jehnický potok, vlévající se na západě katastru městské části do potoka Ponávky, jenž západním okrajem katastru městské části protéká od severu k jihu a napájí zde svojí vodou tři rybníky. Západně od Ponávky se nachází již zarostlý násep zrušené železniční tratě Tišnovky, jež v minulosti spojovala Brno s Tišnovem. V těsné blízkosti tohoto náspu se nachází novější železniční trať spojující Brno opět s Tišnovem.

Vůbec nejjižnější jehnické domy představují tři poněkud izolované rodinné domy Tumaňanova 61, 63 a 65, které však leží na pozemcích, jež od roku 1953 do druhé poloviny 60. let 20. století náležely k sousední Mokré Hoře, s níž po urbanistické stránce splývají. Především na jižním a jihovýchodním okraji jehnického intravilánu dochází v posledních letech k rozvoji výstavby a vzniklo zde několik nových ulic s řadou moderních úhledných rodinných domků.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1292. Roku 1885 byla asi kilometr od obce vytvořena vlaková zastávka na trati Brno - Tišnov, v sedmdesátých letech dvacátého století byla zrušena. Od roku 1949 sem jezdí autobusy brněnské MHD. V Jehnicích stával také zámek, zbořený roku 1938, po němž zde zbyly dvě vázy, z nichž jedna zdobí nedávno zrekonstruované náměstí. V Jehnicích dodnes najdeme chátrající budovu pivovaru, který přestal sloužit po druhé světové válce. Za Jehnicemi směrem na Vranov stojí Boží muka, která vystavěli obyvatelé obce Brattelsbrunn (Březí u Mikulova), kteří konali pouť na Vranov, aby je Bůh ušetřil od morové rány. Až do 31. prosince 1952 však byl jehnický katastr větší a patřila k němu také většina moderního katastru Mokré Hory, která jako nová vesnice vznikla na jihu původního jehnického katastru ve druhé polovině 18. století. 1. ledna 1953[2] se Mokrá Hora stala samostatnou obcí, připojenou k Brnu 1. července 1960. Koncem 60. let 20. století pak došlo k menší úpravě katastrálních hranic Jehnic a Mokré Hory. K Brnu byly Jehnice připojeny 26. listopadu 1971[3] a začleněny do městské části Brno VI-Řečkovice[4] která se od 1. května 1972,[5] nazývala Brno-Řečkovice. Ke 21. září 1972[6] byla tato městská část zrušena a začleněna do městského obvodu Brno V, spravovaného z Králova Pole. Od devadesátých let probíhá především na jižním okraji Jehnic výstavba rodinných domků, především ve stylu podnikatelského baroka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Jehnicích.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Úřední list Československé republiky, ročník 1953, částka 28, str. 328
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  6. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Trojhvězdí obcí, s. 117-119.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]