Ponava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ponava

Hotel Bobycentrum na jihovýchodě katastru čtvrtě
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 6 741 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-Královo Pole
Historická země Morava
Katastrální území Ponava (1,6[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°12′44″ s. š., 16°35′59″ v. d.
Ponava na mapě
Další údaje
Kód části obce 411973
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ponava je městská čtvrť severně od centra statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,60 km². Území pozdější Ponavy bylo k Brnu připojeno v letech 1850 a 1919. Ponava je od 24. listopadu 1990 součástí samosprávné městské části Brno-Královo Pole. Žije zde přibližně 6700 obyvatel.

Hranice[editovat | editovat zdroj]

Hranice s katastrálním územím Veveří prochází ulicemi Štefánikovou, Hrnčířskou a Kounicovou, s katastrálním územím Žabovřesky ulicí Kounicovou, s katastrálním územím Královo Pole ulicemi Tábor, Domažlickou, Kartouzskou a Antonína Macka, a s katastrálním územím Černá Pole ulicemi Pionýrskou, Drobného a Třídou generála Píky.

O čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Celá čtvrť má výrazně městský charakter, prochází tudy důležitá třída Štefánikova, po které je zajištěn tramvajový provoz mezi centrem města a čtvrtěmi Královo Pole, Medlánky a Řečkovice. Zajímavá místa čtvrtě představují například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nebo fotbalový stadion Za Lužánkami. Na východě čtvrti se nachází velké nákupní centrum Královo Pole.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Ponava bylo utvořeno při reambulaci Brna, z let 1966-1969, spočívající mimo jiné v radikálních změnách katastrálního členění Brna, jakož i úpravách hranic Brna s okolními obcemi. Vzniklo z částí katastrálních území Velká Nová Ulice a Červená, Královo Pole a Dolní a Horní Cejl. Jeho pozemky byly tedy připojeny k Brnu ve dvou fázích: 6. července 1850 (části Ponavy patřící v té době ke katastrům Velká a Nové ulice a Horního a Dolního Cejlu) a 16. dubna 1919 (část Ponavy patřící v té době ke katastru Králova Pole). Před 1. červencem 1979[3] však měla Ponava odlišnou západní hranici než má dnes: patřila k ní i celá ZSJ Dřevařská (dnes součást katastrálního území Veveří), naopak k němu nepatřily západní bloky, ohraničené na východě ulicemi Klatovská, Šumavská a Chodská. Území Ponavy v hranicích z roku 1979 bylo do 31. července 1976[4] rozděleno mezi městské obvody Brno V (většina katastru) a Brno III (jihovýchodní část katastru s téměř celým areálem Arboreta Mendelovy univerzity, oběma stadiony, areálem TJ Tesla Brno a Boby centrem). Od 1. srpna 1976[5] do 23. listopadu 1990 pak celé území současné Ponavy náleželo k městskému obvodu Brno V.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Ponava: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1980, částka 1, č. 3/1980, str. 23
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1976, částka 4, č. 10/1976, str. 127
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1976, částka 4, č. 10/1976, str. 127

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]