Pisárky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pisárky

Pisárky s částí areálu Brněnského výstaviště. V pozadí na kopci část místní Masarykovy čtvrti.
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 2 641 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-střed + Brno-Kohoutovice + Brno-Jundrov
Historická země Morava
Katastrální území Pisárky (4,68[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°11′30″ s. š., 16°34′38″ v. d.
Pisárky na mapě
Další údaje
Kód části obce 490385
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pisárky (německy Schreibwald, v hantecu Šrajbec) jsou městská čtvrť západně od centra statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 4,67 km². Území pozdějších Pisárek bylo k Brnu připojeno v roce 1850. Pisárky jsou od 24. listopadu 1990 rozděleny mezi samosprávné městské části Brno-střed (většina území), Brno-Kohoutovice (západní část) a Brno-Jundrov (malá část na severozápadě). Žije zde přibližně 2600 obyvatel.

Charakteristika čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

V západní části katastru Pisárek se rozkládá les, dříve označovaný „Pisárky“, po němž je čtvrť pojmenována. Značná část území Pisárek náleží již od roku 1928 k areálu zdejšího mezinárodně proslulého Brněnského výstaviště (BVV). Územím čtvrtě protéká řeka Svratka, na jejímž pravém břehu se zde nedaleko areálu zmíněného výstaviště nachází zalesněný svah s cyklistickou stezkou procházející kolem zdejšího proslulého pavilónu Anthropos, v němž se nachází stálá expozice o vývoji člověka. Na území čtvrtě se dále nacházejí také lázně Riviéra, hotel Holiday Inn, generální konzulát Litevské republiky, generální konzulát Ruské federace, a je zde také jedna ze dvou tramvajových vozoven, Vozovna Pisárky, při níž zde také sídlí i Dopravní podnik sám. Na severní straně ulice Hlinky a na ulici Veslařská se nachází také řada vil. V ulici Libušino údolí se nachází řada rodinných domů.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Většina území dnešních Pisárek původně patřila ke Starému Brnu, části jejich katastru náležely i ke Křížové (sever Pisárek počínaje středem silnice v ulici Hlinky), Jundrovu (severozápad Pisárek s ulicemi Antonína Procházky, Libušino Údolí a Veslařská), Žabovřeskám (malá část Pisárek v blízkosti levého břehu Svratky), Kohoutovicím (malé zalesněné území rozkládající se mezi středem toku Kohoutovického potoka a ulicí Libušina třída) a Bohunicím (okrajová území na jihu současného katastru Pisárek).

Pro Brno bylo území dnešních Pisárek důležité už ve středověku, protože tudy od někdejšího Kamenného mlýna vedlo kamenné potrubí prvního městského vodovodu, který stavěl od roku 1416 Prokop z Písku ve spolupráci s brněnským měšťanem Václavem Hazem. Název Pisárek, prvně doložený roku 1673 v soupisu jmění starobrněnského kláštera, byl odvozen od starých místních pojmenování „písařův les“ a louka „písařska“.

Až do 18. století bylo území dnešních Pisárek téměř bez zástavby, jíž zde do postavení domů v ulici Hlinky tvořil původně jen výše zmíněný zaniklý Kamenný mlýn, o němž je první zmínka z roku 1366. Kamenný mlýn, kolem něhož vznikla v 19. století stejnojmenná osada a roku 1898 i samostatná obec Kamenný Mlýn, stávající na levém břehu Svratky, patřil až do 19. století k Žabovřeskám. V západní části byl a dodnes je les, zatímco na svazích Žlutého kopce se rozkládaly zahrady a vinice.

Před rokem 1815[3] byl v jihozápadní části areálu pozdějšího Brněnského výstaviště postaven empírový Bauerův zámeček. Záhy byly u něj postaveny budovy cukrovaru, zbořené roku 1954. V 70. letech 19. století započala výstavba vil ve Veslařské ulici, patřící tehdy k Jundrovu, která zde vyvrcholila v 80.letech 19. století. Od 80. let 19. století rovněž dochází ve střední a západní části ulice Hlinky k rozvoji vilové zástavby, která od roku 1909 existovala v takřka dnešní podobě. V těchto letech byla na této ulici vystavně také Hechtova vila, ve které v dnešní době sídlí Generální konzulát Ruské federace.

V letech 1926-1928 bylo v Pisárecké nivě západně v blízkosti Bauerova zámečku vybudováno světoznámé Brněnské výstaviště, které bylo za druhé světové války těžce poškozeno a obnoveno v letech 1949-1950. V letech 1955-1959 byla plocha výstaviště zvětšena z původních 26 ha na 54 ha.

Jako samostatné katastrální území vznikly Pisárky až při radikální druhé katastrální reformě Brna koncem 60. let 20. století. Roku 1990 bylo jejich území rozděleno mezi moderní samosprávné městské části Brno-Kohoutovice a Brno-střed. K 1. září 1995 pak část Pisárek získala na základě dohody s městskou částí Brno-Kohoutovice podepsané dne 25. srpna 1995, také městská část Brno-Jundrov výměnou za malou část katastrálního území Jundrov. Ke 12. únoru 2014 nabyla účinnosti menší změna hranice mezi k. ú. Pisárky a Bohunice a tím zároveň i změna hranice městských částí Brno-Bohunice a Brno-střed v ulici Vinohrady, kdy z Bohunic přešly k Pisárkám (a tím i k městské části Brno-střed) parcely s novými čísly 2334, 2335, 2336 a 2337[4][5], mající dohromady rozlohu 42 m². Tyto k Pisárkám nově připojené pozemky náležely do 60. let 20. století ke k. ú. Staré Brno a Vídeňka. V současnosti se uvažuje o realizaci projektu sportovně-rekreační oblasti Pisárky[6], která by se měla nacházet za budovou Anthropos, jehož autory jsou architekti z brněnské architektonické kanceláře A PLUS[7], kteří mimo jiné stojí za návrhem Univerzitního kampusu Bohunice[8].

Významné budovy a instituce[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Pisárky: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. http://www.hrady.cz/index.php?OID=2723
  4. Usnesení ze 107 schůze rady městské části Brno-střed, usnesení 207.07
  5. Zápis z XVII. zasedání ZMČ Brno-Bohunice, konaného 25. září 2013, str. 2
  6. Studie sportovně-rekreační oblasti Pisárky za Anthroposem - A PLUS. A PLUS. . Dostupné online [cit. 2016-11-30]. (cs-CZ) 
  7. A PLUS | česká architektonická společnost. A PLUS [online].  [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.  (cs-CZ) 
  8. Univerzitní kampus Masarykovy univerzity - A PLUS. A PLUS. . Dostupné online [cit. 2016-11-30]. (cs-CZ) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Vývoj města, předměstí a připojených ulic. Brno. ISBN 80-86223-11-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]