Univerzitní kampus Bohunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Univerzitní kampus Brno-Bohunice
Kampus 2 (Fotoarchiv RMU).jpg
Poloha
Adresa Bohunice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní budova a vstup do kampusu

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích (UKB) je rozlehlá moderní stavba zbudovaná pro výukovou a vědecko-výzkumnou práci studentů a pracovníků lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.[1] Součástí kampusu se taktéž stal Středoevropský technologický institut CEITEC a Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX.[2][3] Dále v kampusu sídlí Institut biostatistiky a analýz a Centrum jazykového vzdělávání.[4] Univerzitní kampus těsně sousedí s bohunickým areálem Fakultní nemocnice Brno, budovou Moravského zemského archivu a obchodním centrem Campus Square.[5][6]

UKB je největší stavební projekt v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo moderní vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců.[7] Za jeho návrhem stojí brněnská architektonická kancelář A PLUS[8].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po zřízení Masarykovy univerzity v roce 1919 byly zvažovány pro stavbu kampusu lokality Žlutý kopec a Kraví hora. V roce 1921 byla vypsána veřejná soutěž pro zastavovací plán Žlutého kopce, nicméně porota o rok později nedoporučila uvažované zastavění pro náročnost realizace a celkovou nedostupnost lokality. Zájem se následně přesunul ke svahu Kraví hory a v roce 1923 byla vypsána soutěž na zastavovací plán tzv. Akademické čtvrti v ose ulice Veveří, jejímž cílem bylo prokázat existenci dostatečného prostoru pro výstavbu kampusu společně se zbytkem České technické univerzity. Soutěž proběhla v roce 1925 a nebyla při ní udělena první cena, pouze druhá, jejíž obdržitel byl pověřen vypracováním plánů současné budovy Právnické fakulty. [9]

Výstavba byla rozdělena na dvě etapy, přičemž samotné zahájení bylo komplikováno jednáním s vlastníky pozemků. Základní stavební kámen byl položen v roce 1928 za účasti T. G. Masaryka. V roce 1933 byla stavba první budovy dokončena. Ve stejném roce, během další soutěže, člen poroty zpochybnil vhodnost vybraného místa a zároveň navrhl nové místo v oblasti Králova Pole a Žabovřesk. Kvůli světové hospodářské krizi a zmíněným zpochybněním byla stavba odložena.[9]

V roce 1945 byla dohodnuta výstavba klinické zemské nemocnice v Brně-Bohunicích. Toto rozhodnutí mělo zásadní dopad na následnou představu o umístění kampusu, přestože stavba FN Bohunice byla zahájena po odkladech až v roce 1969. Perspektivní plán rozvoje univerzity předpokládal, že stavba univerzitního kampusu proběhne současně se stavbou nemocnice. Avšak teprve v roce 1975 proběhla urbanisticko-architektonická soutěž pro výstavbu areálu a vítězný kolektiv byl pověřen rozborem souboru staveb a vypracováním plánu první budovy, přičemž stavba nikdy nebyla realizována.[9]

V období 19901992, po proběhnuvších změnách ve společnosti, byl původní plán výstavby ze 70 ha redukován na polovinu a byly zahájeny nové rozhovory o stavbě prostor pro Lékařskou a přírodovědeckou fakultu s výhledem zahájení stavby v roce 2000. Konečné zadání bylo rozšířeno o sportoviště a budovy Fakulty sportovních studií. V roce 1998 bylo 20 ha areálu, k nimž měla právo užívání Fakultní nemocnice Bohunice, bezplatně převedeno do vlastnictví Masarykovy univerzity, přičemž dalších 15 ha bylo směněno s Pozemkovým fondem ČR ve prospěch MU. V roce 2000 úspěšně proběhla architektonická soutěž na celý kampus, kterou vyhrál projekt autorů Jaromíra Černého, Karla Tuzy a Petra Uhlíře ze společnosti A PLUS[10], na kterou se o čtyři roky později navázalo zahájením výstavby.[9]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Lávka přes ulici Kamenice, kterou podpírají po stranách Energocentra univerzitního kampusu. Na lávce se v současnosti (2015) nachází Kavárna na lávce.

Na ploše areálu kampusu o rozloze 42 200 m² vyrostlo zázemí pro obory Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií. Při stavbě areálu bylo použito 10 000 tun oceli, 85 000 tun betonu a 3 000 kilometrů kabelů. Celkové náklady na stavbu kampusu činily v roce 2010 5,159 miliardy korun (z toho sama Masarykova univerzita se na nákladech podílela asi 34,4 %[11]). Projekt, za kterým stojí brněnská architektonická kancelář A PLUS[12], byl financován ze státního rozpočtu, úvěru Evropské investiční banky, zdrojů Masarykovy univerzity a také z prostředků města Brna. [13] Stavba byla realizována v letech 2004–2010, přičemž dostavba kampusu stále probíhá (2015). [14]Kampusu byl udělen Titul v soutěži Stavba roku 2011.[15]

Řešení projektu[editovat | editovat zdroj]

Soutěž pro výstavbu kampusu byla realizována v roce 2000. Vítězný návrh počítal s vytvořením inspirativního prostředí s nepřetržitým provozem pro moderní univerzitu. Návrh rozdělil prostor do školské a komerční části. Navrhoval vybudování univerzitního náměstí, pěší diagonály a spojovací osy výukové části.[9] Finální provedení zachovalo pouze spojovací osu pavilonů v podobě širokých koridorů vedoucích kampusem.

Mimo samotný kampus pak bylo autory celého komplexu myšleno i na širší funkční propojení, především pro studenty. Areál je tak napojen na nákupní střediska a na zóny bydlení. Projektanti z atelieru A PLUS se snažili navrhnout plnohodnotné město.[16]

Průběh výstavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavba se skládala z rekonstrukce budov nynějšího Morfologického centra, stavby Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií ILBIT, stavby Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA) a následné dostavby vědeckých center CEITEC, CESEB a RECETOX. Výstavba AVVA se skládala z modré, žluté, zelené a červené etapy.[17]

  • 2000 – zajištění financování projektu zásluhou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[18]
  • 2001 – vyhlášení mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže na výstavbu kampusu.[18]
  • 2002 – zahájení rekonstrukce Morfologického centra. Dokončena byla v roce 2004
  • 2004 – zahájení stavby Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT). Budovy byly uvedeny do provozu v roce 2005.
  • 2005 – zahájení výstavby Modré etapy Univerzitního kampusu, obsahující pavilony LF a Přf, společně s knihovnou univerzitního kampusu (KUK) a Energocentrem, které se nachází ve válcích nesoucích lávku přes ulici Kamenice. Další lávky propojily UKB s FN Bohunice a Morfologickým centrem. Dále byla zahájena výstavba Červené etapy, jejímž obsahem bylo doplnění kanalizace, veřejných komunikací, cyklostezek a parkovacích ploch. Modrá i Červená etapa byly dokončeny v roce 2007. Modrá etapa získala spolu s budovou Moravského zemského archivu první cenu v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2007.[19]
  • 2007 – zahájení Žluté etapy, která přispěla výstavbou sportovních hal a byla dokončena v roce 2009.
  • červenec 2008 – zahájení výstavby Zelené etapy. Obsahovala zbývající pavilony LF, vybrané pavilony PřF, výukové centrum, děkanát a aulu.
  • leden 2010 – ukončení výstavby Zelené etapy Univerzitního kampusu.
  • 23. září 2010 – slavnostní otevření části kampusu.[20][21]
  • 2012 – dostavba budov Středoevropského technologického institutu (CEITEC)
  • 2014 – slavnostní otevření stavby CEITEC
  • 2018 — zahájení stavby simulačního zdravotnického centra SIMU[22]

Problémy po výstavbě[editovat | editovat zdroj]

Několik měsíců po slavnostním otevření kampusu Masarykova univerzita reklamovala nedostatky v rozvodech vody.[23] V roce 2013 byla vyhlášena veřejná zakázka na sanaci vnitřního rozvodu vody pavilonů Modré a Zelené etapy v UKB.[24] Ještě téhož roku proběhla výměna pozinkovaných trubek za nerezové varianty ve dvou pavilonech.[25] Následovala sanace rozvodů vody, rozdělená do tří etap.[26][27] Finální, třetí fáze sanace vnitřního rozvodu vody byla dokončena v roce 2014, kdy byla potvrzena zdravotní nezávadnost vody v pavilonech Modré a Zelené etapy.[28][29]

Naposledy řešeným problémem byla hromadná výměna všech zámků na skřínkách v koridorech. Původní koncept anonymního vlastnictví klíčů od skříněk založeném na dobrovolnosti vedl k hromadění většího počtu kusů skříněk u jednotlivců. Následně si studenti stěžovali na nedostatek volných míst. Pro vyřešení situace byla zavedena soutěž o skříňku s její vazbou na identifikační číslo studenta.[30]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Kampus se v nynější podobě (2015) skládá ze dvou celků, spojených lávkou. Budova A22, v níž se nachází hlavní vstup s recepcí a aulou, je přímo propojena přemostěním s protějším komerčním centrem, tvořeným nákupním centrem Campus Square. Lávka nese označení koridor CS. Propojení větší části kampusu obstarávají široké koridory UKB jih, blíže k Fakultní nemocnici Bohunice, a koridor UKB střed. Na koridor UKB jih se napojují jednotlivé ústavy lékařské fakulty (LF) společně s děkanátem LF, zázemím Přírodovědecké fakulty (PřF), Společným výukovým centrem a Knihovnou univerzitního kampusu (KUK). Na konci koridoru UKB jih se nachází Pracoviště organické chemie PřF a Pavilon biomodelů. [31]

Paralelně s koridorem UKB jih probíhá koridor UKB střed, který propojuje množství přírodovědeckých ústavů, Integrované laboratoře biomedicinských technologií (ILBIT) a lávkou se napojuje na zrekonstruované Morfologické centrum. Důležitým uzlovým bodem je kolmice tvořená Biochemickým ústavem. Tento ústav, budova A16, je spojený lávkou s Fakultní nemocnicí Bohunice. Kolmice započatá Biochemickým ústavem pokračuje Knihovnou univerzitního kampusu, společnými výukovými laboratořemi PřF a lávkou přes silnici Kamenice, která se dál napojuje na biologický pavilon projektu CESEB a tak se spojuje kolmo s třetím vybudovaným koridorem, zvaným koridor UKB sever. Kolmice je zakončená budovou Středoevropského technologického institutu CEITEC. [31] Lávka na této kolmici přemosťuje ulici Kamenice.

Koridor UKB sever začíná na děkanátu Fakulty sportovních studií a propojuje sportovní haly, pavilony CESEB, CEITEC a Inkubátor biomedecinských technologií INBIT se zbytkem kampusu.[31]

V říjnu 2014 pak byla dostavěna budova Biology Park[32], nabízející laboratorní i konferenční prostory. Stala se Stavbou Jihomoravského kraje 2015.[33]

Galerie uměleckých děl[editovat | editovat zdroj]

V kampusu je umístěno množství velké množství uměleckých děl, mezi jiným například bronzová plastika T. G. Masaryka, vytvořená Vincencem Makovským.[13] Mezi jeho další počiny, nacházející se v kampusu, patří busty Edwarda Babáka a Jana Evangelisty Purkyně.[34] Zatímco busta bývalého prezidenta Masaryka se nachází uvnitř budovy A22, před Aulou, většina ostatních uměleckých děl je rozmístěna po venkovní části areálu. Místo instalace některých děl bylo v průběhu času změněno, například abstraktní plastika Nakloněné kruhy byla přesunuta od hlavního vchodu na méně viditelné místo.

Přehled uměleckých děl v univerzitním kampusu Bohunice:

Organizace a samospráva[editovat | editovat zdroj]

Správa Univerzitního kampusu Bohunice sídlí v budově děkanátu LF (A17) s výjimkou zástupců knihovny sídlících v budově A9. Organizační struktura je rozlišena na šest prvků. V čele ředitelství stojí v současnosti Ing. Pavel Brančík.[36] Dále jsou rozlišovány Útvar bezpečnosti a ostrahy, Centrum informačních technologií, Knihovna univerzitního kampusu, Oddělení facility managementu a Správa budov.[37][38][39]

Doprava a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dopravní uzel Nemocnice Bohunice.

Osou areálu UKB je ulice Kamenice, dalšími ulicemi jsou Netroufalky a Studentská. Areál je dobře dostupný z Pražské radiály (ul. Bítešská, silnice I/23), exit 190 dálnice D1 Brno-západ je vzdálen cca 2 km. Veřejná hromadná doprava je zajišťována trolejbusovými linkami 25 a 37 a autobusovými linkami 40, 50, 60, 61 a 69, noční doprava linkou N90. Dále v blízkosti (zastávka Nemocnice Bohunice) zastavují meziměstské autobusové linky 405 a 406 (směr Rosice, Ivančice).[40] Na blízké zastávce Čtvrtě zastavuje také trolejbus linky 26, jehož trasa je z větší části obdobná s linkou 25. Blízko hlavního vchodu v budově A22 se nachází zastávka Univerzitní kampus v případě cesty z centra města.

Vzhledem k relativně dlouhým dojezdovým dobám z centra, způsobeným jednak nutností objíždět složitý terén a dále častými dopravními zácpami,[41] existují plány na vybudování rychlejšího spojení, např. odbočkou tramvajové trati ze zastávky Osová, nebo vystavěním trolejbusové trati po ulici Vinohrady (přes Červený kopec).[42]

Akce probíhající na kampusu[editovat | editovat zdroj]

Bohunický areál poskytl přístřeší početným osvětovým akcím. V roce 2015 se poprvé otevřel návštěvníkům na Noci vědců.[43] Dále se od svého otevření zapojil do hostování Dětské univerzity Masarykovy univerzity MjUNI pro děti od 9 do 14 let.[44], Bioskopu, pravidelně pořádané akce na ústavu biologie, který si klade za cíl přiblížit dětem všeho věku biologickou doménu.[45] V rámci projektu Dotkni se vědy, interaktivní expozice, byly některé ústavy přístupny školám a veřejnosti k nahlédnutí.[46]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Univerzitní kampus Bohunice [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  2. Slavnostní otevření CEITEC Masarykova univerzita [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  3. Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí – propagační brožura 2012 [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  4. Areál - Univerzitní kampus Bohunice, Kamenice 753/5, Bohunice, Brno [online]. [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  5. Moravský zemský archiv oslnil [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  6. VERONIKA, Skalova. OBRAZEM: Bohunicím se otevře Campus square. IDNES [online]. 19.11.2008 [cit. 8.11.2015]. Dostupné online. 
  7. Czech Republic: Largest university campus opens its doors in Brno-Bohunice [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  8. Univerzitní kampus Masarykovy univerzity - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-22]. (česky) 
  9. a b c d e UNIVERZITNÍ KAMPUS BOHUNICE URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ KAMPUSU [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  10. https://www.muni.cz/media/docs/918/Kampus_broz_CZ_web.pdf
  11. Masarykova univerzita otevřela univerzitní kampus. iBrno - zpravodajský portál města Brna. Dostupné online [cit. 2016-11-23]. 
  12. A PLUS | česká architektonická společnost. A PLUS [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  13. a b TOMANDL, Jan. Masarykova univerzita dokončila kampus, stál pět miliard [online]. 24.09.2010 [cit. 2013-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  14. Realizace výstavby kampusu [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-30. 
  15. Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně - Bohunicích, školská část [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  16. Kampus bude žít 24 hodin denně, tvrdí projektanti. iDNES.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
  17. Realizace výstavby kampusu [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-30. 
  18. a b PULEC, Jiří; HUDCOVÁ, Pavla. Příběhy z dějin Masarykovy univerzity. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2009. S. 18-19. 
  19. Kal. Slavnostní otevření budov tzv. Modré etapy v areálu univerzitního kampusu [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-09-14 [cit. 2016-09-16]. Dostupné online. 
  20. Slavnostní otevření Univerzitního kampusu Bohunice
  21. Kampus Masarykovy univerzity je dokončen [online]. [cit. 2015-09-23]. Dostupné online. 
  22. V kampusu začala stavba Simulačního pracoviště Lékařské fakulty MU
  23. Univerzita řeší zapáchající vodu v kampusu. Reklamuje potrubí [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  24. Zakázka - Sanace vnitřního rozvodu vody pavilonů Modré a Zelené etapy v UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  25. Výměna potrubí z pozinkovaných trubek v pavilonech A5 a A13 [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  26. Ukončení 1. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  27. Ukončení 2. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  28. Ukončení 3. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  29. Kampus slaví páté narozeniny. S čistou vodou, ale bez tramvají [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. 
  30. Výměna zámků ve skříňkách [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 
  31. a b c MASARYKOVA UNIVERZITA UNIVERZITNÍ KAMPUS BOHUNICE [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  32. BIOLOGY PARK BRNO - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-30]. (česky) 
  33. OCENĚNÍ - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-30]. (česky) 
  34. Díla UKB [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  35. Díla UKB. citováno 12. října 2016.
  36. Zaměstnanci [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  37. Centrum informačních technologií Správy Univerzitního kampusu Bohunice [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  38. Organizační struktura [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  39. Knihovní rada [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  40. Doprava a orientace [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  41. Bohunice získají lepší spojení [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  42. Tramvajová trať na Kamechy: stavba začne v příštím roce [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  43. Brno – Masarykova univerzita, Program Noc vědců – 25.9.2015: [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-10. 
  44. Dětská univerzita Masarykovy univerzity - MjUNI [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  45. O projektu [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  46. Dotkni se vědy, nabádá Masarykova univerzita [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]