Přeskočit na obsah

Lukáš Rittstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lukáš Rittstein
Lukáš Rittstein (2020)
Lukáš Rittstein (2020)
Narození31. července 1973 (50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníAVU, VŠUP v Praze
Povolánísochař
RodičeMichael Rittstein
Manžel(ka)Barbora Šlapetová
Ocenění1999 Cena Jindřicha Chalupeckého
Webová stránkawww.lukasrittstein.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Rittstein (* 31. července 1973, Praha) je český sochař. Je synem výtvarníka Michaela Rittsteina.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Plastika „Úsvit“ (2005)

Narodil se v roce 1973 v Praze. Jeho otcem je výtvarník Michael Rittstein.

V letech 19911997 studoval Akademii výtvarných umění v Praze a v letech 1997–1999 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

V roce 1999 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. V témže roce byl v porotě i jeho otec Michael.[1] V roce 2000 v areálu Masarykovy univerzity v Brně umsítil své dílo Vlny, o rok později se objevila jeho Nepolapitelná na pražském Jižním městě. Následně vystavoval v Galerii Václava Špály (s fotografkou a malířkou Barborou Šlapetovou) a v Mánesu. V roce 2003 byly osazeny hned dva jeho pomníky: pro Brandýs nad Orlicí vytvořil abstraktní sochu upomínající na Jana Amose Komenského s názvem Den po dni a liberecká Krajská vědecká knihovna získala Žílu – poctu Milanovi Hlavsovi. V roce 2005 byla umístněa jeho socha Úsvit před Dům umění v Ostravě. Po dva roky také spolu se svou partnerkou malířkou Barborou Šlapetovou a sochařem Michalem Gabrielem pracovali na sochařské části interiéru Pavilonu indonéské džungle v pražské Zoologické zahradě.[2]

V letech 1997–2008 podnikal s Barborou Šlapetovou, kterou si vzal, expedice na Novou Guineu za domorodými kmeny. Jejich kniha z těchto cest Proč je noc černá obdržela v roce 2005 cenu za objev roku Magnesia Litera.[3]

Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová se podíleli na české expozici světové výstavy Expo 2010Šanghaji projektem představujícím symbiózu města a přírody.[4]

Následně byl zaměstnán na Akademii výtvarných umění v Praze, kde deset let vedl ateliér Socha I. V roce 2022 byl na AVU jmenován docentem.[5] V únoru 2023 dostal výpověd kvůli kauze s ovlivňováním přijímacího řízení.[6] Podle rektorky AVU Marie Topolčanské dostal okamžitou výpověď za pokus o podvod a ovlivňování přijímacího řízení.[7] Jeho manželka, Barbora Šlapetová, později uvedla, že kauza byla vykonstruovaná vedením školy a mělo jít o osobní mstu za jeho výhrady k fungování systému školy.[8] Šlapetová v červnu 2024 vyvěsila online petici za změnu vedení Akademie výtvarných umění, Národní galerie v Praze a komise pro udělování Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tu podepsalo devadesát umělců zejména starší generace.[9] Petici podepsal i Lukáš Rittstein a jeho otec Michael Rittstein. Právě Michael Rittstein, a další signatáři jako Milan Knížák nebo Stanislav Kolíbal, patřili dříve mezi konzervativní křídlo akademie, které již od přelomu tisíciletí kritizovalo modernější směřování AVU.[10]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy:[11]

  • 2011: Tour. Staatliche kunstsammlungen Dresden, Bruhlsche Terrase Albertinum
  • 2010: Klíčovou dírkou a naopak. S Barborou Šlapetovou a s Michaelem Rittsteinem; Galerie města Plzně; Přemístění. S Barborou Šlapetovou, Galerie Dole, Ostrava
  • 2009: Manop - poslední první. S Barborou Šlapetovou. DOX - Centrum současného umění, Praha; Přemístění. S Barborou Šlapetovou. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Nepřistupuj blíž. S Barborou Šlapetovou. Galerie města Blanska
  • 2008: Virtuální bolest. Moravská galerie – prostor pro jedno dílo, Brno
  • 2007: Proč je noc černá. S Barborou Šlapetovou. České centrum, Mnichov; Šílené holky v lese. S Martou Morice. Galerie Ars, Brno
  • 2006: Les. Galerie Klatovy/ Klenová; Mléko a hlína. S Barborou Šlapetovou. Slovácké Muzeum, Uherské Hradiště
  • 2003: Vaříme na Marsu dobrotu pro dva. S Michaelem Rittsteinem. Gallery No. 4, Cheb - kostel Sv. Bartoloměje; Den co den. České centrum, New York
  • 2002: Sochy a fotografie. S Barborou Šlapetovou. Muzeum v Bruntále – zámek; Lukáš Rittstein. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava; Bytosti. Galerie Astra, Kuřim – zámek
  • 2001: Momentky. Výstavní síň Mánes, Praha
  • 2000: Modrý prosinec. S Barborou Šlapetovou. Galerie Václava Špály, Praha
  • 1999; Od kuchyně k Saturnu. Státní galerie ve Zlíně; Od kuchyně k Saturnu. Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze – Veletržní palác; Od kuchyně k Saturnu. Dům umění v Českých Budějovicích
  • 1998: Krabice, police, ale i rám. Galerie Pecka, Praha

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Proč je noc černá. Praha: KANT, 2004. ISBN 80-86217-79-5. 
  • ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Nepřistupuj blíž. Praha: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2414-5. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Díla o něm[editovat | editovat zdroj]

  • Půtová, B.: Setkání umění a antropologie v díle Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina / The Meeting of Art and Anthropology in Barbora Šlapetová´s and Lukáš Rittstein´s Works. In Šlapetová, B. ed.: Super. Barbora Šlapetová. Jak se dotknout nebe / How to Reach the Sky. Praha, Centrum současného umění DOX Praha, Akademie výtvarných umění v Praze, knihovna Václava Havla a nakladatelství KANT, 2022, 338–343.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cena Jindřicha Chalupeckého 1999. sjch.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  2. Lukáš Rittstein. www.artantiques.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  3. RITTSTEIN, Lukáš. Curriculum Vitae [online]. [cit. 2010-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Úvodní slovo… Česká republika – perla civilizace. S. 1. Newsletter EXPO 2010 [online]. 2010-02-01 [cit. 2010-5-30]. Čís. 7, leden 2010, s. 1. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. https://be.avu.cz/app/uploads/2021/11/avu_habilitacni_a_profesorska_rizeni-aktualizace-01-03-2024.pdf
  6. https://be.avu.cz/app/uploads/2021/08/2023-02-28_Zapis_porada_vedeni.pdf
  7. ČTK, ČT24. Poplatnost době, nebo generační nepochopení? Umělci se přou o podobu institucí. Řečeno v 4. minutě záznamu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  8. „Není to generační spor. Rektorka má studenty jako štít.“ Petici proti ideologizaci AVU podepsalo přes tisíc lidí. echo24.cz [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  9. Róna, Černý, Svěrák nebo Pleskot žádají změny v Národní galerii a na akademii. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  10. Pražská AVU prožívá tichou bouři. iDNES.cz [online]. 2001-09-17 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  11. Artlist - databáze současného umění: Lukáš Rittstein. www.artlist.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]