Milan Hlavsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milan Hlavsa
Základní informace
Přezdívka Mejla
Narození 6. března 1951
Československo Praha, Československo
Úmrtí 5. ledna 2001 (ve věku 49 let)
Praha, Česká republika
Povolání hudebník, skladatel
Nástroje baskytara, zpěv
Aktivní roky 19682001
Vydavatel Globus Music
Příbuzná
témata
The Plastic People of the Universe, DG 307, Garáž, Fiction, Půlnoc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
tchán Jiří Němec
tchyně Dana Němcová
švagrová Markéta Fialková
švagr Tobiáš Jirous
švagr David Němec
švagr Ondřej Němec
švagr Martin Palouš
Pamětní deska u vchodu do domu v Ječné ulici v Praze, kde Hlavsa bydlel, a kde se scházely nejvýznamnější osobnosti české "undergroundové" kultury. Po vhození desetikoruny začne z pamětní desky znít Hlavsův hit, Muchomůrky bílé.

Milan 'Mejla' Hlavsa (6. března 1951 Praha5. ledna 2001 Praha) byl český hudebníkbaskytarista a zpěvák, spoluzakladatel legendární skupiny The Plastic People of the Universe. Hrál i s dalšími skupinami, např. DG 307, Půlnoc, Garáž, Fiction.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Milan Hlavsa vyrůstal na pražském Břevnově. V mládí založil se svými kamarády několik nevýznamných kapel, které neměly dlouhého trvání. Na baskytaru začal hrát při založení své první kapely, a to proto, že byl z kytaristů nejhorší.[1] V 60. letech byl Hlavsa krátce hospitalizován v psychiatrické léčebně, poté, co se demonstrativně podřezal a postřelil lékaře vzduchovkou; tato příhoda mu později umožnila vyhnout se základní vojenské službě.[1]

Koncem 60. let se seznámil s psychedelickým rockem, především s hudbou skupiny Velvet Underground.[2] Poté, co se v roce 1968 rozpadla jedna z jeho kapel, rozhodl se spolu se svým bývalým spolužákem, kytaristou Jiřím Števichem, založit novou skupinu, která by hrála psychedelický rock s ohni na jevišti.[1] Skupinu nakonec založili v září 1968. Členy byli též zpěvák a klarinetista Michal Jernek a bubeník Josef Brabec. Skupina dostala název The Plastic People of the Universe, a Hlavsa v ní působil jako skladatel hudby, zpěvák a baskytarista. Skupina hrála ze začátku písně zahraničních kapel (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors aj.), později začala hrát i vlastní tvorbu. K naprosté většině písní napsal hudbu Hlavsa, texty pocházely nejčastěji z pera básníka a filozofa Egona Bondyho, který pocházel z beatnické generace a je jedním z nejznámějších československých tvůrců tohoto hnutí. Později se jako textaři prosadili také Vratislav Brabenec a Ivan Martin Jirous. Kapela se v 70. letech odmítla podrobit požadavkům představitelů moci na úpravu repertoáru a zkrácení vlasů, čímž se čím dál více dostávala s vládnoucím režimem do konfliktu.

Podrobnější informace naleznete v článku The Plastic People of the Universe.

V roce 1973 založil spolu s básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem experimentální hudební skupinu DG 307. Po několika letech ji ale opustil, aby se mohl koncentrovat pouze na Plastic People.[1] Skupina pokračovala v existenci i bez Hlavsy.

Podrobnější informace naleznete v článku DG 307.

V roce 1973 byl Hlavsa podmíněně odsouzen za napadení opilce, který obtěžoval jeho tehdejší přítelkyni.[1] V roce 1975 se Hlavsa oženil s Janou Němcovou, dcerou filosofa Jiřího Němce, narodil se jim syn Štěpán a dcera Magdalena.[3]

V sedmdesátých letech byl celý undergroundový svět tehdejším režimem perzekvován, což vyvrcholilo v roce 1976 tzv. Procesem s českým undergroundem, při němž bylo několik hudebníků odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Hlavsa byl několik týdnů ve vazbě, odsouzen však nebyl. Poté byl opakovaně několikrát terčem policejního šikanování.[1] Podepsal Chartu 77, ale jeho podpis nebyl přijat, neboť byl v době podpisu trestně stíhán.[1] Od roku 1975 byl sledován Státní bezpečností (StB), v roce 1987 byl registrován jako agent StB, krycí jméno "Kytarista".[4]

V roce 1988 se vinou vnitřních sporů Plastic People rozešli. Poté hrál v kapelách Garáž a Echt!. Založil také hudební skupinu Půlnoc (kam přešlo jádro původních Plastiků) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při příležitosti setkání dvou prezidentů v americkém Bílém doměVáclava Havla a Billa Clintona – si zahrál společně s Lou Reedem. S Janem Vozárym se věnoval i úpravám klasických hitů PPU (1997, Magická noc). V roce 1999 vydal své sólové album Šílenství.

Věnoval se i filmové tvorbě, zahrál si ve filmu Kanárek (1999), k němuž složil a nahrál hudbu, a ve filmu Válka barev. Na začátku roku 2000 se pustil spolu s PPU do přípravy nového alba. V dubnu mu však lékaři našli zhoubný nádor na plicích. Činnost kapely byla tedy přerušena a podstoupil operaci. Na podzim se však jeho stav zhoršil, lékaři objevili zhoubný nádor na mozku a 5. ledna 2001 Milan Mejla Hlavsa zemřel.

Poslední rozloučení s Hlavsou se konalo 11. ledna v kostele Svatého Jakuba staršího na Zbraslavi a zúčastnily se ho stovky lidí z řad široké veřejnosti, uměleckého i politického světa. Na pohřbu promluvil Ivan Martin Jirous. 28. února měl v Divadle Archa premiéru film The Plastic People Of The Universe.

6. a 7. března zahráli Plastic People poprvé bez Hlavsy – na koncertu Když je dnes člověku 50, uspořádaném k uctění Hlavsovy památky u příležitosti Hlavsových narozenin. Poté bylo vydáno 2CD Milan Hlavsa – Než je dnes člověku 50 – Poslední dekáda, obsahující z poloviny výběr Hlavsových nahrávek z let 1988–1998; druhý disk je záznamem koncertu z 6. března (kromě PPU ještě Garage, Velvet Underground Revival, DG 307). Plastic People, Garáž i DG 307 koncertují i po Hlavsově smrti.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

The Plastic People of the Universe[editovat | editovat zdroj]

DG 307[editovat | editovat zdroj]

  • 1973–75 (1991)
  • Uměle ochuceno (1992)
  • Historie hysterie 1973–1975 (2 CD, 2004)
  • V katedrálách ticha, koncert z roku 1994 (CD, 2011)

Garáž[editovat | editovat zdroj]

  • No. 1 (1981)
  • Demo (1987)
  • Praha (1991)
  • No parking! (1994)

Půlnoc[editovat | editovat zdroj]

  • Půlnoc (1990)
  • City of hysteria (1991)

Fiction[editovat | editovat zdroj]

s Jitkou Charvátovou, Dušanem a Janem Vozáryovými a Jiřím Březinou

  • Fiction (1994)
  • Básníci ticha – maxisingl (1994)
  • Neverending Party – A Tribute to Velvet Underground (1995)
  • Noc a den (1996)
  • Básníci ticha (2005) remastered

Sólové projekty[editovat | editovat zdroj]

Ostatní alba[editovat | editovat zdroj]

  • Krysa – Bigbítovej podraz (jako host, 1991)
  • Lorien – Unplugged (1994)

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • Než je dnes člověku 50 – Poslední dekáda (2001)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HLAVSA, Milan; PELC, Jan. Bez ohňů je underground. Praha : Maťa, 2001. ISBN 80-7287-020-3.  
  2. DRÁPAL, Vladimír. MEJLA Hlavsa: Interview [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné online.  
  3. lub, ČTK "Mejla" Hlavsa: Život nelze přetočit a hrát znovu, proto je krásný. Česká televize [online]. 2011-01-05 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.  
  4. Vyhledávání v archivních pomůckách, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]