Dana Němcová
Dana Němcová | |||||||
![]() | |||||||
| |||||||
| |||||||
| |||||||
| |||||||
Narození |
14. ledna 1934 (87 let) Most ![]() | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Choť | Jiří Němec (1932–2001) | ||||||
Děti |
Markéta Fialková (dcera) Jana Hlavsová (dcera) Pavla Paloušová (dcera) Veronika Křížová (dcera) David Němec (syn) Ondřej Němec (syn) Jakub Němec (syn) | ||||||
Příbuzní |
Milan Hlavsa (zeť) Martin Palouš (zeť) | ||||||
Sídlo |
Ječná Braník | ||||||
Alma mater | Univerzita Karlova | ||||||
Profese | politička a psycholožka | ||||||
Ocenění |
Čestné občanství Prahy 2 (2010) Cena 1. června (2011) Ceny Paměti národa (2013) Cena Arnošta Lustiga medaile Za zásluhy ![]() | ||||||
Commons | Dana Němcová | ||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dana Němcová, vlastním jménem Danuška Němcová,[1] (* 14. ledna 1934 Most) je česká psycholožka, kritička a disidentka komunistického režimu, jedna z prvních signatářek Charty 77, v níž později také vykonávala roli mluvčí a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1992 poslankyní Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.
V demokratickém zřízení se zasazuje zejména o psychologickou a právní pomoc uprchlíkům, je členkou správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (předtím působila i jako její předsedkyně). V roce 1998 jí bylo uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy I. stupně. Cenu Arnošta Lustiga obdržela za rok 2016.[2]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodila se do rodiny učitele. Dětství prožila postupně v Kladně a Novém Městě nad Metují. V 50. letech vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1979 byla šest měsíců vězněna na Ruzyni a následně podmínečně odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za podvracení republiky. Poté, co nesměla vykonávat psychologickou praxi, pracovala jako uklízečka. K dalšímu zatčení došlo během tzv. Palachova týdne v lednu v roce 1989, kdy se účastnila vzpomínky u pomníku svatého Václava na Václavském náměstí.
V listopadu 1989 se stala spoluzakladatelkou Občanského fóra. Dne 30. ledna 1990 zasedla v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 1 – Praha 1, 2, 7) jako bezpartijní poslankyně, respektive poslankyně za Občanské fórum. Po volbách roku 1990 zasedla do Sněmovny lidu za Občanské fórum. Po rozkladu OF přešla v roce 1991 do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve federálním parlamentu zasedala do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1992.[3][4] [5]
Roku 1990, kdy již žila v důchodu v Praze,[6] přijala cenu mezinárodního katolického mírového hnutí Pax Christi. V roce 2000 jí bylo udělena Středoevropská cena (Middle Europe Price). V rámci imigrační problematiky zřídila Poradnu pro uprchlíky a Centrum pro otázky migrace.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1955 se provdala za psychologa a katolického intelektuála Jiřího Němce (1932–2001), se kterým měla sedm dětí. Jiří Němec odešel v roce 1983 do exilu do Rakouska. Jejím synem je fotograf Lidových novin Ondřej Němec, zetěm Martin Palouš a byl jím také Mejla Hlavsa. Její dcera Markéta Fialková a syn Jakub již zemřeli.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
- O slavnosti a hostech (1965)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Dana Němcová při setkání s ukrajinským spisovatelem Borisem Chersonským a Džamilou Stehlíkovou, Knihovna Václava Havla, Praha 28.11.2018
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Trestný čin položení květin po dvaceti letech dokonán. Aktuálně.cz [online]. 2009-01-16 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Arnošta Lustiga obdrží bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová, ČT24
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky)
- ↑ Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dana Němcová na Wikimedia Commons
Osoba Dana Němcová ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dana Němcová
- Rozhovor s Danou Němcovou na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů
- Dana Němcová na stránce Paměť národa
- Dana Němcová, disidentka, domovnice, iDNES.cz, 19.3.2010
- Rozhovor v Katolickém týdeníku 51/2013
- Rozhovor v Katolickém týdeníku 51/2004
- České psycholožky
- Signatáři Charty 77
- Mluvčí Charty 77
- Členové VONS
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové Občanského hnutí
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Nositelé Ceny Arnošta Lustiga
- Čestní občané Prahy 2
- Narození 14. ledna
- Narození 1934
- Narození v Mostě
- Paměť národa