Boris Chersonskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Borys Chersonskyj
Вр борис херсонский.jpg
Narození 28. listopadu 1950 (68 let)
Černovice
Povolání spisovatel, klinický psycholog, překladatel, psychiatr a básník
Alma mater Oděská národní lékařská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Chersonskij (ukrajinsky Херсонський Борис Григорович; * 28. listopadu 1950, Černovice, Ukrajina) je ukrajinský básník, spisovatel, překladatel, publicista, lékař, pedagog. Žije v Oděse. Jeden z nejvýznamnějších[1] básníků a spisovatelů na Ukrajině, autor řady prozaických děl a básnických sbírek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Chersonských žila v Оděse od poloviny 19. století. Praděd Borise Chersonského Áron Chersonskij byl veterinárním lékařem. Jeho syn Robert (Reven) (1896–1954), děd Borise, studoval medicínu v Německu, pracoval jako lékař a primář neurologického oddělení nemocnice. Robert Aronovych Chersonskij psal básně pod pseudonymem "RaPo" a v roce 1918 vydal dvě knihy satirických básní. Je veteránem druhé světové války. Po válce Robert Chersonskij založil v Oděse psychoneurologické oddělení psychiatrické léčebny. Otec Borise Chersonského Hryhorij taktéž byl účastníkem Druhé světové války. V roce 1949 vydal básnickou sbírku "Studenti", v roce 2004 - "Návrat".

Rodina matky pochází z Besarábie a žila po válce v Černovicích, kde se Borys Chersonskyj narodil.

Boris Chersonskij v Knihovně Václava Havla v Praze 28.11.2018
Boris Chersonskij s manželkou a s překladatelkou své knihy Džamilou Stehlíkovou v Knihovně Václava Havla v Praze 28.11.2018

Boris Hryhorjevič Chersonskij se narodil 28. listopadu 1950 v Černovicích. Dětství a dospívání strávil v Luhanské oblasti ve východní Ukrajině. Studoval lékařství v Ivano-Frankivsku a v Oděse. V roce 1974 začal pracovat jako lékař-psychiatr a klinický psycholog, zabýval se psychoanalýzou. V roce 1983 obhájil kandidátskou disertaci v oboru Klinická psychologie. V letech 1999-2015 byl vedoucím katedry klinické psychologie Oděské univerzity. Je autorem šesti monografií o psychologii a psychiatrii, včetně "Psychodiagnostiky myšlení" (2003). Od roku 2011 je prezidentem svazu psychologů a psychoterapeutů Ukrajiny. Od roku 2017 je rektorem Kyjevského institutu moderní psychologie a psychoterapie.

Boris Chersonskij navštívil Prahu 28.11.2018 a v Knihovně Václava Havla uvedl české vydání svého Rodinného románu[2].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Boris Chersonskij začal publikovat svou poezii koncem 60. let v samizdatu. V 70. a 80. letech byl jednou z nejvýznamnějších osobností na oděské samizdatové scéně. Po rozpadu SSSR od 90. let minulého století vydává svá díla v Ukrajině, Rusku, Německu, Rakousku, Nizozemsku, USA a jiných zemích.

Rodinný archiv (1997)[editovat | editovat zdroj]

Za nejvýznamnější dílo Borise Chersonského je považován román ve verších Rodinný archiv (1997). Chersonskij vychází z autentické historie svého slovansko-židovského rodu. Děj románu se odehrává v průběhu celého dvacátého století, převážně na území střední a východní Evropy. Najdeme zde nejen Oděsu, Lvov či Karlovy Vary, ale i Kolymu, Jeruzalém či Brooklyn. Autor s odstupem střízlivého pozorovatele a pečlivého dokumentaristy popisuje příběhy čtyř generací příslušníků vlastní - kdysi velmi rozvětvené - rodiny na pozadí dramatických dějinných zvratů a katastrof dvacátého století: od první světové války přes bolševickou revoluci, léta Stalinova teroru, druhou světovou válku a holocaust, až po období poválečné totality. Čtenář si skládá celkový obraz doby pomocí biografických údajů a popisek fotografovaných osob, jejich zevnějšku a atributů, i ze zdánlivě nepodstatných detailů prostředí. Z těchto útržků postupně proniká pod povrch dění, do tragických osudů rodiny, do zmizelého světa východoevropského židovství, ale i ortodoxního křesťanství jako étosu pod povrchem sovětské reality. A tak příběh jedné rodiny se tak stává eposem jednoho národa, který v minulém století byl prakticky vymazán z mapy střední a východní Evropy. První český překlad "Rodinného archivu" vydala Džamila Stehlíková roku 2018.

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Osmý podíl (1993)
  • Za plotem (1996)
  • Post Printum (1998)
  • Tam a tehdy (2000)
  • Stavební parcela (2008)
  • Mramorový list (2009)
  • Spirituály (2009)
  • Dokud se nesetmělo (2010)
  • Otevřený deník (2015)
  • Tao te ťing. Básně a překlady (2016)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. КІЯНОВСЬКА, Маріанна; CHERSONSKYJ, Boris. Родинний архів та інші вірші. Lvov: Видавництво Старого Лева, 2016. ISBN 978-617-679-226-0. Kapitola Předmluva https://starylev.com.ua/rodynnyy-arhiv-ta-inshi-virshi. 
  2. Reportáž Radia Svoboda z 20.11.2018:[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]