Nové Město nad Metují

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nové Město nad Metují

Zámek v Novém Městě nad Metují
Znak obce Nové Město nad MetujíVlajka obce Nové Město nad Metují
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0523 574279
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nové Město nad Metují
Historická země Čechy
Katastrální výměra 23,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 517 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 300-400 m n. m.
PSČ 549 01
Zákl. sídelní jednotky 13
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad NMnM
náměstí Republiky 6
549 01 Nové Město nad Metují
Starosta Petr Hable
Oficiální web: www.novemestonm.cz
Email: posta@novemestonm.cz
Nové Město nad Metují
Red pog.svg
Nové Město nad Metují
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Město nad Metují (něm. Neustadt an der Mettau) je město v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na východě Čech. Bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Centrum města leží na vysokém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují a je městskou památkovou rezervací. K oblíbeným výletním místům v okolí patří osada Peklo, vzdálená 5 km od města proti proudu řeky Metuje. Zajímavá je také místní část Rezek, kde je dnes penzion a kaple sv. Barbory.

Ke katastru obce náleží ještě místní části Krčín, Spy a Vrchoviny. V okolí města je používán slangový výraz „Nováč“ pro název obce. Pro novou zástavbu řadovek a rodinných domků směrem k obci Přibyslav se používá místní název „Na Františku“, pro bytovou zástavbu mezi ZŠ Malecí a hlavní silnicí místní název „Malecí“. I dnes zámek Bartoňů z Dobenína stále ozvláštňuje půvab města a odehrává se zde spousta kulturních akcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nové Město, náměstí k východu

Město bylo založeno v místě, osídleném již v době bronzové, kdy zde vzniklo hradiště. Toto se odrazilo i názvu lokace v roce 1501, pojmenované Nové Město Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku 1526 vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech 1526-1548 za nového majitele města Vojtěcha z Pernštejna . Renesanční ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku 1623 město koupil Albrecht z Valdštejna, pak bylo v majetku Trčků z Lípy a od roku 1634 Waltera z Leslie. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století (1878 severní Krajská brána, 1904 jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.[2] V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který přijel z blízkého Náchoda. Na náměstí jej přivítal okresní starosta Josef Hronovský. Na pozvání majitele zámku Josefa Bartoně z Dobenína poté na zámku povečeřel a přenocoval. V roce 1948 byl k Novému Městu připojen městys Krčín, který sám o sobě je starší, jeho založení spadá do 13. století. V letech 1953-1954 byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby Vojtěcha z Pernštejna podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal ve městě textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století vznikly velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město bylo důkladně obnoveno.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Městě nad Metují.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zámek Nové Město nad Metují.
Nové Město, zámecká zahrada (Dušan Jurkovič, 1911)

Zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, je však od města oddělen výrazným příkopem. Byl rozšířen Pernštejny a Štubenberky během 16. století a barokně přestavěn v letech 1655-1661 podle plánů Carla Luraga. V letech 1909-1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče pro průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.

letecký pohled na zámek a náměstí

Náměstí a další památky[editovat | editovat zdroj]

Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953-1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní mariánský sloup (1696) a socha Nejsvětější Trojice (1767). Stará radnice pochází z roku 1535-45[3] a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce 1893 adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy .

Kostel Nejsvětější Trojice ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku 1540. Je to prostá sálová stavba s křížovou klenbou a pětibokým závěrem ještě v gotickém duchu. Vedle presbytáře stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí barokní klášter milosrdných bratří s kostelem Narození Panny Marie (1767) a za ním hřbitovní kostel Všech svatých z let 1580-1582.[2]

Na kopci za řekou, asi 700 m jihovýchodně od historického centra, stojí také zřícenina středověkého hradu Výrov.[4]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na území města částečně zasahuje přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují, která je současně evropsky významnou lokalitou.

Přímo v katastru Nového Města jsou chráněny tři památné stromy:

Další památné stromy (mj. Vojnarova lípa, spojená s dílem spisovatele Aloise Jiráska) se nalézají v katastru místní části Krčín.

Kultura a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Nové Město je sídlem již tradičního festivalu českých komediálních filmů Novoměstský hrnec smíchu, kde se vždy sjíždí mnoho známých umělců a celebrit. Město má ohromnou atmosféru, množství volnočasových aktvit, ačkoli mu již desetiletí chybí letní koupaliště. Z města není daleko do Orlických hor ani do Krkonoš, spousty procházkových turistických stezek lemují koryto řeky Metuje.

Ve městě se točil televizní seriál F.L.Věk, byť filmově to byla Dobruška.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, str. 492-497.
  3. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  4. Lukáš Vytlačil: Hrad Výrov u Nového Města nad Metují. Hláska roč. 18, č. 4, 2007, str. 61-62. (dostupné on-line)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Nové Město nad Metují. Sv. 7, str. 197
  • E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, Praha: Academia 1978, str. 492-497

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]