Božanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Božanov
Pohled na Božanov
Pohled na Božanov
Znak obce BožanovVlajka obce Božanov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0523 573914
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBroumov
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel359 (2021)[1]
Rozloha19,23 km²
Katastrální územíBožanov
Nadmořská výška405 m n. m.
PSČ549 74
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBožanov 110
549 74 Božanov
starosta@obecbozanov.cz
StarostaKarel Rejchrt
Oficiální web: www.obecbozanov.cz
Božanov
Božanov
Další údaje
Kód obce573914
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Božanov (německy Barzdorf) se nachází v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Součástí obce je i osada Studená Voda. Žije zde 359[1] obyvatel.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozkládá podél Božanovského potoka pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou - státní hranice odděluje katastr Božanova od území gminy Radków v kladském okrese v Dolnoslezském vojvodství. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor (Skalniak) a za dobrého počasí i na Jeseníky. Při nejzápadnějším úseku hranice katastru Božanova se nachází hora Božanovský Špičák (773 m n. m.) s četnými skalními útvary ve vrcholových partiích.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení vsi a benediktinské panství[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro Božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele.[3] V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.

Pohled na obec Božanov z vyhlídky Koruna v NPR Broumovské stěny

Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, čtrnáct domů s polem a tři mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1 660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale 1724 obyvatel. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 třináct domů a 93 obyvatel a k roku 1843 třináct domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město nad Metují). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.

Období samosprávy[editovat | editovat zdroj]

Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala, přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V roce 1875 zde byla postavena nová škola – kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do roku 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 1921–1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.

Vývoj od druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1938 byl Božanov spolu s celým Broumovskem zabrán Německou říší. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v roce 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil. Po komunálních volbách 24. listopadu 1990 zanikl místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Pískovcová ložiska Božanov leží na jihovýchodní plocha Broumovských stěny a okrajových částech polické křídové pánve z Turonského věku. Božanovský pískovec to světle bělošedé až rezavě hnědé středně až hrubě zrnité křemenné a kvádrové pískovce. Zpracování probíhá v Teplicích nad Metují. Tento přírodní kámen byl používán v mnoha historických budovách v České republice.[4][5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 855 1 757 1 662 1 440 1 340 1 282 1 176 599 553 453 347 309 332 340
Počet domů 309 317 314 306 310 292 305 243 142 118 105 132 151 114

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Božanově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Seznam. Božanov [online]. mapy.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  3. BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 78. 
  4. Václav Rybařík: Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky. Hořice v Podkrkonoší 1994, s. 82–83.
  5. Ivo Chlupáč et al.: Geologická minulost České republiky. Praha (Academia) 2002, s. 273 ISBN 80-200-0914-0.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  7. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Kostel Sv. Maří Magdaleny, s. 14–21. 
  8. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Socha Madonny, s. 22. 
  9. DRNOVSKÝ, Pavel; MAZÁČKOVÁ, Jana; ŠRÁMEK, Josef. Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizace broumovského klášterního dominia. Archaeologica historica. 2019, roč. 44, čís. 2, s. 559–605. ISSN 0231-5823. DOI 10.5817/AH2019-2-4. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf), s. 14–22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]