Božanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Božanov
Pohled na Božanov
Znak obce BožanovVlajka obce Božanov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0523 573914
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Broumov
Historická země Čechy
Katastrální území Božanov
Katastrální výměra 19,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 360 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 405 m n. m.
PSČ 549 74
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Božanov 110
54974 Božanov
Starosta Karel Rejchrt
Oficiální web: www.obecbozanov.cz
Email: starosta@obecbozanov.cz
Božanov
Božanov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Božanov (německy Barzdorf) se nachází v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Součástí obce je i osada Studená Voda. Žije zde 360[1] obyvatel.

Obec se rozkládá podél Božanovského potoka pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení vsi a benediktinské panství[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele.[2] V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.

Pohled na obec Božanov z vyhlídky Koruna v NPR Broumovské stěny

Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale více – 1724 – lidí. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 – 13 domů a 93 obyvatel, k roku 1843 – 13 domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město nad Metují). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.

Období samosprávy[editovat | editovat zdroj]

Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala, přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V roce 1875 zde byla postavena nová škola – kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do roku 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 19211922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.

Vývoj od druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1938 byl Božanov spolu s celým Broumovskem zabrán Německou říší. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v roce 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil. Po komunálních volbách 24. 11. 1990 zanikl místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.

Vývoj Božanova podle sčítání lidu
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1855 1757 1662 1440 1340 1282 1176 599 553 453 347 309 332 340 Zdroj[3]
Počet domů 309 317 314 306 310 292 305 243 142 118 105 132 151 114

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Božanově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 78. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  4. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Koatel Sv. Maří Magdaleny, s. 14-21. 
  5. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf) : Socha Madonny, s. 22. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf), s. 14-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]