Slatina nad Úpou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slatina nad Úpou
Zvonice
Zvonice
Znak obce Slatina nad ÚpouVlajka obce Slatina nad Úpou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0523 574422
Pověřená obecČervený Kostelec
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel311 (2022)[1]
Rozloha10,11 km²
Katastrální územíSlatina nad Úpou
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ549 47
Počet domů209 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlatina nad Úpou 65
549 47 Slatina nad Úpou
obec@slatinanadupou.cz
StarostkaMonika Žylková
Oficiální web: www.slatinanadupou.cz
Slatina nad Úpou
Slatina nad Úpou
Další údaje
Kód obce574422
Kód části obce149764
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slatina nad Úpou (německy Moorgrund an der Aupa) se nachází v severozápadní části okresu Náchod, který leží v kraji Královéhradeckém. Žije zde 311[1] obyvatel. Kromě samotné Slatiny nad Úpou patří k obci také dvě další vesnice: Boušín a Končiny, oficiálně se ale nečlení na evidenční části obce.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Slatina vypovídá, že vesnice byla založena v místech, kde bývala slatina – bažinaté místo, bahnisko. V České republice se ale nachází mnoho vesnic s tímto názvem, proto představitelé obce žádali o doplnění názvu na Slatina nad Úpou; ten je úředně užíván od roku 1904.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1545, kdy byla Slatina nad Úpou součástí vízmburského panství. Samostatnou obcí se stala v roce 1848.

Vesnice Boušín (dřívější název Bohušín) je pravděpodobně starší, první písemná zmínka je už z roku 1350, kdy zde byla farnost s dřevěným kostelíkem. Během husitských válek v roce 1424 byl ale kostelík vypálen. Podle pověsti byl ale v roce 1464 postaven nový, taktéž dřevěný kostel Janem Litobořským z Chlumu. Ten nechal kostel vystavět na poděkování za zázračné uzdravení své hluchoněmé dcery. Tento kostel byl rovněž vypálen, a sice během třicetileté války. V letech 1682–1692 byl na troskách vypáleného kostela postaven nákladem knížete Vavřince Piccolomini nový zděný, ve stylu venkovského baroka, který se zachoval v původní podobě dodnes.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Do jihovýchodní části katastrálního území obce zasahuje národní přírodní památka Babiččino údolí.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Do Boušína a na boušínskou faru umístil Alois Jirásek část děje prvního dílu románové kroniky U nás.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KOLISKOVÁ, Marta. Boušín a dílo Aloise Jiráska. In: Rodným krajem: vlastivědný sborník kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. Číslo 34 (2007). Červený Kostelec : Vlastivědný spolek při Městském kulturním středisku Červený Kostelec ve spolupráci s Městskou knihovnou Červený Kostelec, 2007. [Viz str. 35-36.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]