Police nad Metují

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Police nad Metují
Masarykovo náměstí v Polici nad Metují
Masarykovo náměstí v Polici nad Metují
Znak obce Police nad MetujíVlajka obce Police nad Metují
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0523 574341
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností Náchod
Pověřená obec Police nad Metují
Historická země Čechy
Katastrální výměra 24,4 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 086 (2019)[1]
Nadmořská výška 441 m n. m.
PSČ 549 54
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 98
54954 Police nad Metují
Starosta Ing. Jiří Beran
Ocenění Obec přátelská rodině
Oficiální web: www.meu-police.cz
E-mail: meu@meu-police.cz
Police nad Metují
Police nad Metují
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Police nad Metují (německy Politz an der Mettau) se nachází v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Obcí protéká potok Ledhujka a vlévá se do řeky Metuje. Město je obklopeno vrchy – Klůček, Strážnice, Havlatka a těmto dominuje Ostaš. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

letecký snímek od jihovýchodu

Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ.

V každém případě první písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I. daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název.

Z Police se stalo město 6. září 1253, kdy král Přemysl Otakar II. vydává listinu, kde se do ní z Provodova přesunulo právo pořádat trhy. Police nad Metují je nejstarší z měst i vesnic v Polickém panství. Byla to Police, kde původně sídlili benediktíni a odkud kolonizovali zdejší kraj. Všechna další města náchodského okresu (Náchod, Broumov, Hronov, atd.) byla založena až později.

Roku 1253 také započala stavba impozantního raně gotického kostela, dokončená roku 1294. Z původního kostela se dochoval především cenný portál. V 1. polovině 13. století započala stavba kláštera, kolem něhož vzniklo městečko Police a několik dalších vsí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1306.

Během husitských válek 27. května 1421 město vydrancovali a vypálili katoličtí Slezané, obyvatelé (z nichž někteří se ukrývali na nedalekém Ostaši) byli povražděni, ženy znásilněny. 40 chlapcům usekli pravou nohu, levou ruku a uřízli nos.[2] Kdosi jim pak vyzradil úkryt místních na Ostaši a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana Františka z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína a následně znovu s městem vypálen.

Roku 1535 při mohutném požáru městečko téměř zcela vyhořelo. Dále pak roku 1617 vyhořelo celkem 70 domů - včetně radnice, pivovaru, špitálu, mlýna u kláštera a 15 stodol městských. Mezitím řádil v Polici mor. Roku 1585 denně umíralo až 28 lidí a celkem zemřelo 2 300 obyvatel města i okolních vesnic. Následovaly další velké požáry v letech 1673, 1697 a zejména pak roku 1700. Katastrofický scénář se uzavřel v r. 1842, kdy vyhořelo 42 domů i s radnicí. Roku 1775 bylo v okolí jedno ze středisek selského povstání. Klášter i kostel byly v 18. století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 v rámci církevních reforem císaře Josefa II.

V první polovině 19. století se Police nad Metují stává důležitým obchodním i kulturním střediskem. Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň-Meziměstí, která se Polici nad Metují vyhýbá.[3][4][5]

V letech 1892 - 1895 oživilo dění ve městě Zjevení Panny Marie v Suchém Dole, jehož dějištěm byl blízký Suchý Důl, v září 1969 tzv. "Polický meteorit", který proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád náhodně zaznamenalo nejméně 14 obyvatel.

9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.

8. července 2012 vysvětil pan kardinál Dominik Duka za účasti vedení kraje a veřejnosti slavnostně po požáru obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole, na místě Mariánských zjevení před 125 lety.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Muzea, kultura a další[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum města Police nad Metují
  • Muzeum papírových modelů
  • Muzeum stavebnice Merkur
  • Kollárovo divadlo
  • městská knihovna
  • koupaliště, lyžařský vlek

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Polici nad Metují.
  • Radnice z roku 1718, její návrh je přisuzován K. I. Dienzenhofferovi. V roce 1842 budova částečně vyhořela, roku 1876 dostala věž nynější stylově nepříliš čistý osmiboký tvar s cimbuřím.
  • Benediktinský klášter z roku 1213. Stavba kláštera započala v 1. polovině 13. století, dokončena byla roku 1306. Klášter byl barokně přestavěn a zrušen roku 1786
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1253, dokončený v roce 1294 (raně gotický portál). Původně raně gotický kostel byl v baroku přestavěn, v 19. století došlo k neogotickým úpravám. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice se znaky z vladislavské doby. V lodi kostela je viditelné zapuštění sloupku pod současnou podlahu.
  • Renesanční Selendrův sloup. Sloup byl věnovaný opatem broumovského kláštera Wolfgangem Selenderem z Prošovic jako výraz díků za ochranu, kterou mu Poličtí na začátku roku 1619 poskytli poté, co se proti němu broumovští protestanté vzbouřili. Událost stála na počátku třicetileté války.
  • Sloup Panny Marie Bolestné z roku 1707
  • Čtyři barokní sloupy sv. Marka (tzv. toskánské sloupy) z roku 1716
  • Socha Panny Marie z roku 1776, socha P. Marie - Madona, socha P. Marie s Ježíškem, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Prokopa z roku 1746, socha sv. Václava na Strážnici, socha sv.Václava v Bělské ulice, socha sv.Floriána
  • Empírová kašna z roku 1818
  • Stará sroubená jednopatrová škola z roku 1785 s s mansardovou střechou krytou šindelem
  • Dne 16. září 1969 dopadl do blízkosti města (Suchý Důl, č.p.147, tzv. Polický) meteorit. Pád sledovalo přinejmenším 14 očitých svědků a je v historii astronomických pozorování unikátní událostí[6].
  • Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě (barokní kaple)
  • Klůček (614 m n. m.)
  • Roubená polygonální stodola krytá šindelem

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2012 2013 2016 2017 2018
Počet obyvatel 4 160 4 676 4 480 4 396 4 316 4 306 4 301 4 280 4 172 4 123 4 115

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Jaroslav Duchoň: O tajemných skalních úkrytech a kamenném zrádci na Ostaši.
  3. Ottův slovník naučný, 1903, J. Otto, Praha
  4. Ottův slovník naučný nové doby, 1937, Novina, Praha
  5. Karel Vacek, Police nad Metují a Policko, 1989
  6. Hlinka, B.: Dobrý den, pane Barrande, Práce, Praha 1976

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Police, s. 246-273. 
  • PICHL, Miroslav: Police nad Metují v datech; Police nad Metují, 2004 329 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]