Přeskočit na obsah

Kaple Panny Marie Sněžné (Hvězda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple Panny Marie Sněžně
na Hvězdě
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPolice nad Metují (Hlavňov)
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Současný majitelBenediktinské opatství sv. Václava v Broumově
ZasvěceníSalus Populi Romani
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohvrcholné baroko
Výstavba1732–1733
Specifikace
Stavební materiálpískovec, kámen, dřevo
Další informace
AdresaPolice nad Metují
Kód památky24307/6-1637 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě je vrcholně barokní poutní kaple nacházející se na vrchu zvaném Hvězda (674 m n. m.), nedaleko města Broumova, v katastrálním území Hlavňov města Police nad Metují u trojmezí dalších dvou obcí (historicky na pomezí panství Broumov a Police nad Metují). Bývá řazena do tzv. broumovské skupiny barokních kostelů.[1][2] Od 1. července 2022 je kaple chráněna jako národní kulturní památka jako jeden z jedenácti objektů tohoto celku.[3]

Poutní kaple Panny Marie Sněžné a turistická chata (kulturní památka) tvoří na severním zalesněném hřebenu Broumovských stěn osamocený celek dominující nad okolní krajinou. Od Police nad Metují je vzdálena přibližně 3,5 km severovýchodně a od Broumova zhruba 5 km západně. Na návrší začíná historická turistická trasa Cesta Hvězda–Hejšovina spojující přírodní koridor z Broumovského výběžku do Kladska s masivem Velké Hejšoviny. Jedná se o jeden ze šesti kostelů broumovské skupiny, který leží na Svatojakubské cestě – Východočeské trase.[4][5]

Od roku 1961 byla kaple majetkem Děkanství Police nad Metují. Od 24. května 2024 je opět pod správou Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově (broumovského kláštera).[6]

Barokní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě s přístupovým mostkem

V roce 1670 v severní části Broumovských stěn byl pro účely pocestných vztyčen opatem Tomášem Sartoriem dřevěný kříž, na kterém byla připevněna pozlacená kovová hvězda (pocházela původně z Červené věže broumovského kláštera) v nadmořské výšce okolo 670 metrů. Lidé, kteří přecházeli hřeben tzv. Polické hory (předěl Broumovských a Polických stěn, historicky zvané jen Stěny), se začali orientovat podle zdaleka viditelné pozlacené hvězdy. Kořeny pojmenování tohoto místa tedy sahají do dob obnovení farní sítě na broumovském a polickém panství.

Historický pohled na areál vrcholu Hvězda s kaplí a horskou chatou

V roce 1732 nechal břevnovsko-broumovský opat Otmar Zinke na místě kříže postavit z velkých pískovcových bloků kapli Panny Marie Sněžné. Projektoval ji Kilián Ignác Dientzenhofer a byla dokončena v roce 1733 (vysvěcení 5. 8. 1732). Posléze se velmi rychle stala velmi oblíbenou zastávkou poutníků. Josefinské reformy ji v roce 1786 nařídily odsvěcení (zrušení) a následné rozebrání. Odstranění stavby by však bylo velmi nákladné, a tak polický občan, který ji získal v dražbě, pouze nechal vyklidit interiér. I tak kaple utrpěla značnou ztrátu a začala chátrat, resp. stávat se zříceninou.[6][4]

Záchrana přišla až roce 1853 a to na základě snažení poustevníka Christiana Goldsteina a hlavně opata Jana Rottera. Kapli opat odkoupil a nechal opravit. Při této příležitosti nechal opat postavit ještě vedle kaple horskou chatu ve švýcarském alpském stylu namísto bývalé polesní správy a poustevny. Kaple byla nově vysvěcena roku 1855.[7]

Hlavní pouť se koná každoročně první sobotu v srpnu, připomíná se tak zasvěcení Panny Marie Sněžné (5. srpen).

Kaple je postavena na pískovcové skalní rozsedlině překlenuté mostem. Stojí na hřebenu Stěn nad příkrým útesem. Při pohledu na půdorys působí kaple zdáním pěticípé hvězdy. Uvnitř je však kruhová, hvězdu vytváří z kruhu vyčnívajících pět cípů. Na vnitřní stěně kupolovité střechy je modře vymalovaný strop se zlatými hvězdami. Vnitřní vybavení pochází z druhé poloviny 19. století. Ke kapli taktéž patří skalní terasa, která je 40 metrů dlouhá. Běžně se zde dá dohlédnout do Kladska a je tady panoramatický výhled na Broumovskou kotlinu. Další místa pozorování jsou zanesena na panelu, který je součástí skalní terasy.[8]

Historické tesané značení (Cesta Hvězda–Hejšovina) a moderní turistické značení na Hvězdě
Panoramatická vyhlídka Veranda u chaty na Hvězdě s pohledem na Broumovskou kotlinu

Turistické trasy

[editovat | editovat zdroj]

Vrchol s kaplí je významnou tepnou krátkých i dálkových turistických a poutních tras. Jedná se o jedno z nejnavštěvovanějších míst Broumovských stěn.[4] Mimo dlouholetou duchovní tradici zde začíná historická Cesta Hvězda–Hejšovina (nejstarší turistická trasa na Broumovsku, od r. 1888) spojující CHKO Broumovsko s Kladskem se Stolovými horami.[5] Dálkové trasy tvoří Via Czechia (severní), Jiráskova cesta (Litomyšl–Police nad Metují–Broumov) a Svatojakubská cesta – Východočeská trasa (Etapa 2: Meziměstí–Broumov–Police nad Metují), která spojuje i nedaleké Vambeřice a Křešov s šesticí kostelů broumovské skupiny.[9]

  1. Broumovská skupina kostelů. www.klasterbroumov.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
  2. PIXMAN.CZ. Broumovská skupina kostelů. www.broumovsko.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 135365 : Kaple Panny Marie Sněžné. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  4. 1 2 3 PIXMAN.CZ. Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě. www.broumovsko.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
  5. 1 2 PIXMAN.CZ. Hvězda - Hejšovina. www.broumovsko.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
  6. 1 2 Objekty ve správě opatství - Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově [online]. 2024-11-29 [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.
  7. myslivna benediktýnská na Hvězdě - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-21.
  8. kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-21.
  9. Východočeská trasa – Ultreia [online]. [cit. 2026-07-31]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Broumovská skupina kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera : stručný průvodce. Brno: Collegium pro arte antiqua, 2000. 28 s. ISBN 80-239-4365-0. 
  • kolektiv autorů. Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu : k 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera, katalog výstavy ve Valdštejnské jízdárně. Praha: Národní galerie v Praze, 2000. (Katalogy 38). ISBN 80-7035-003-2. 
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 282–284. 
  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj) 
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x. 
  • PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 32–33. (česky, německy, anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]