Merkur (stavebnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stavebnice Merkur - Lokomotiva

Merkur je česká stavebnice, která se úspěšně prodává již od poloviny dvacátých let 20. století. Lze z ní sestavit různé modely, silniční i kolejová vozidla, jeřáby a mnoho jiných konstrukcí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých strojů.

Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například Otto Wichterle ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček, stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých plotterů. Stavebnice na konstrukci počítačového plotteru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se chvíli běžně prodávala pod názvem ALFI.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Model pásového rypadla v Národním technickém muzeu v Praze

Počátky výroby stavebnice jsou datovány k roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě před založením si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor. Dnes již těžko zjistíme, zda to byla jeho myšlenka nebo zda byl inspirován vzorem jiné stavebnice. Původně byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky, podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení „haki“. Kovová stavebnice pod názvem Inventor nepřežila, přesto se tento název v Polici užívá a zlidověl.

V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, který se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice jsou již spojovány šroubky a matičkami velikosti M3,5. Tímto krokem se stavebnice velmi přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí. S přechodem na nový systém byla pro stavebnici registrována nová ochranná známka - Merkur, pod kterou byla prodávána. První řada stavebnic zaujímala rozpětí od č. 1 do č. 3. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století se řada stavebnic rozrůstala až po velkou stavebnici č. 7. Nastal boom stavebnic MERKUR. V té době vznikla dnes už zapomenutá stavebnice budov METROPOL a doplňující stavebnice POPULAR, kde byly použity zcela nové dílce. V roce 1933 se začala vyrábět stavebnice s možností stavby některých elektrických modelů MERKUR ELEKTRUS. Vývoj pokračoval až do počátku druhé světové války již jen drobnými úpravami krabic, návodů a součástek.

Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR. Původně byla železniční vozidla koncipována jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly se ve formě stavebnicových dílů, které se spojovaly šroubky a matičkami. Zvolena byla tehdy v Evropě rozšířená velikost „O“. Protože na trhu byly požadovány výrobky již smontované, byla urychleně vyvinuta samostatná výroba vláčků. Hlavním konstruktérem byl pan František Jirman, zeť pana Vancla. Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo. Ve skromných podmínkách byl model značně zjednodušen. K lokomotivě byly dodávány dvounápravové vozy služební, osobní a nákladní. Ukázalo se, že i tento zjednodušený model se na trhu velmi dobře ujal a proto konstruktér F. Jirman v roce 1935 navrhl již vetší typ rychlíkové lokomotivy o uspořádání náprav 1C1, která byla oproti skutečnosti zkrácena pouze o jednu nápravu na předním podvozku. Lokomotiva byla doplněna tendrem a společně s čtyřnápravovými podvozkovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás. V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. V té době byla vyrobena limitovaná série vozů s dvojjazyčným protektorátním označením ČMD/BMB.

Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. Postupně byl sortiment doplněn o nové typy vozů jako např. plošinový,klanicový, otevřený a zavřený nákladní, cisternový a chladící. V posledním období byla nahrazena původní parní lokomotiva zkrácenou verzí  v uspořádání B1 ve světle modré barvě. Změna nastala po znárodnění, které postihlo ve své druhé vlně také střední a malé výrobce a živnostníky. Počátkem 50. let byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově. Až v únoru roku 1955 byla podána nová žádost k registraci ochranné známky MERKUR na stavebnici a vláčky s kolejnicemi a transformátorem. Výroba stavebnice pokračovala v takřka celém předválečném sortimentu. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků.

Po historické sametové revoluci v roce 1989 dochází počátkem 90. let k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma Komeb. Ta nějaký čas setrvačností pokračovala ve výrobě stavebnic MERKUR, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem.

Další kapitolou historie firmy se stal vstup Ing. Jaromíra Kříže. Začínal podnikat v kovovýrobě v objektu, který získal restitucí po svém dědovi. Z původního záměru odkoupit několik strojů z likvidované firmy Komeb nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet zastavenou výrobu MERKURu. Ale několik dní po převzetí pronájmu byl na firmu KOMEB vyhlášen první konkurz v republice. To celou situaci a celý záměr značně zkomplikovalo. Jaromír Kříž to přesto nevzdal a začal jednat se správcem konkurzní podstaty o možnosti odkupu, protože již nebylo dost možné odstoupit od rozjeté výroby. Po zdlouhavém projednávání se podařilo během 3 let výrobu plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku. Zájem o koupi projevila i firma Meccano z Francie, která chtěla Merkur odkoupit jen proto, aby se zbavila největšího konkurenta. Mnoho nechybělo a stavebnice Merkur mohla skončit navždy jen ve vzpomínkách. To se bohudík nestalo a tak Merkur žije, dál se rozvíjí do ucelených řad malých a velkých stavebnic a úspěšně proniká na trhy tuzemské i zahraniční.

Každý rok přichází firma na trh s novým typem stavebnic. V roce 2003 to byla stavebnice Merkur KITTY HAWK vyrobená ke stému výročí prvního letu bratří Wrightů. V roce 2004 jsme pro Vás připravili stavebnici MERKUR SAFARI Set. Také byly vyvinuty a dohotoveny po vzoru slavného MERKUR ELEKTRUS nové stavebnice MERKUR Elektro E1 , Electronic E2 pro pokusy z elektřiny, magnetizmu a elektroniky. Mimoto firma vyrábí elektrickou demonstrační stavebnici EMA v rámci vzdělávacího programu „Energie pro každého“ firmy ČEZ. Vlajkovou lodí je stavebnice M8, která obsahuje 1405 součástek včetně elektromotorku. V posledních dvou letech jsme se zaměřili na zdokonalování manuálů ke stavebnicím MERKUR. Ty jsou nyní kresleny ve špičkovém počítačovém programu Autodesk Inventor.

Stavba Petřínské rozhledny na výstavě Věže z Merkuru na Petřínské rozhledně
Muzeum Merkur v Polici nad Metují
Karlštejn z MERKURu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]