Hanuš Wihan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hanuš Wihan
Hanuš Wihan druhý zleva (s bradkou) České kvarteto v r. 1895
Hanuš Wihan druhý zleva (s bradkou) České kvarteto v r. 1895
Narození 5. června 1855
Police nad Metují, Rakouské císařství
Úmrtí 1. května 1920 (ve věku 64 let)
Praha, Československo
Příčina úmrtí srdeční choroba
Národnost česká
Vzdělání Pražská konzervatoř
Znám jako hudební pedagog, hudební interpret
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanuš Wihan (5. června 1855, Police nad Metují1. května 1920, Praha) byl významným českým violoncellistou a hudebním pedagogem.

Umělecké zrání[editovat | editovat zdroj]

Hanuš Wihan se narodil v rodině soudního kancelisty Václava Wihana. Jeho přirozený hudební talent u něj objevil v 11 létech ředitel pražské konzervatoře Josef Krejčí který ho přivedl ke studiu hudby. Na konzervatoři nastoupil v roce 1867 do violoncellové třídy vedenou profesorem Františkem Hegenbartem.

Po absolutoriu v roce 1873 získal místo profesora violoncella na Mozarteu v Salcburku. Po roce přijal angažmá na pozici sólového violoncellisty v 48členném orchestru mecenáše barona Paula Derviese. Za rok se vrátil na krátkou dobu do Čech, kde se stal violoncellistou pražského německého divadla. Po jeho dalších působeních u Bilseovy kapely v Berlíně a u dvorní hudby knížete Schwarzenburga v městě SondershausenuDurynsku se stává již známým a oblíbeným sólistou.

V roce 1880 odchází na 8 let do mnichovské královské dvorní kapely, kde působí jako sólový violoncellista. Byl také členem bayreuthského orchestru pod taktovkou Richarda Wagnera s kterým studoval Beethovenovy komorní skladby. Navázal osobní přátelství s Richardem Wagnerem, Ferencem Lisztem, Hansem von Büllowem, Richardem Straussem aj. V Mnichově se oženil a krátce nato i rozvedl.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Františka Hagenbarta přijal třiatřicetiletý Hanuš Wihan uprázdněné místo na konzervatoři v Praze, kde si kulturně i ekonomicky značně pohoršil. S vervou se začal účastnit kulturního života, mimo vyučování na konzervatoři i sám koncertoval. Zahrál si v Rudolfínu před samotným význačným ruským skladatelem P. I. Čajkovským a v Umělecké besedě společně s polským legendárním pianistou I. J. Paderewskim.

Současně s jeho příchodem na konzervatoř se ředitel konzervatoře, hudební osobnost, Antonín Bennewitz vzdal výuky komorní hry a Hanuš Wihan ji přebral současně s výukou violoncella. Díky jeho pedagogickým metodám tehdy opouštělo konzervatoř hodně skvěle připravených hudebníků. Traduje se, že byl na studenty velice přísný a nevyhnul se ani fyzickým trestům.

Z tehdejších vynikajících studentů houslí Karla Hofmana, Josefa Suka, Oskara Nedbala a violoncellisty Otto Bergera sestavil kvarteto, které si svým vystoupením v Rudolfinu v roce 1891 získalo velký ohlas. Dali si jméno České kvarteto.

Interpretační činnost[editovat | editovat zdroj]

Strmý umělecký vzestup Českého kvarteta byl v roce 1893 zastaven onemocněním violoncellisty Otto Bergera, který roku 1897 umírá. Zprvu jej Hanuš Wihan zastupoval, později zcela opustil finančně zajištěné místo profesora na konzervatoři a nastoupil do souboru se členy o generaci mladšími.

S Českým kvartetem absolvoval za dvacet let bezpočet koncertů po celé Evropě, své schopnosti světového sólisty plně podřídil hře kvarteta. V roce 1913, téměř šedesátiletý, onemocněl vážnou srdeční chorobou a na koncertech ho začal zastupovat violoncellista Ladislav Zelenka. Hanuš Wihan se bránil definitivnímu ukončení koncertování a traduje se, že jeho spoluhráči mu roku 1914 oznámili své rozhodnutí nahradit jej Ladislavem Zelenkou písemně.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Usadil se trvale v Brandýse nad Orlicí, po vzniku republiky se stal v roce 1919 profesorem komorní hry na pražské konzervatoři. V květnu roku 1920 umírá následkem prochlazení po jeho oblíbeném koupání v řece.

Největších uměleckých úspěchů a slávy dosáhl Hanuš Wihan v době svého působení v Českém kvartetu. Vnesl do souboru Wagnerovo pojetí kvarteta a 20 let napomáhal udržovat hudební těleso na interpretační úrovni v této době málo vídané. Také aktivně rozšiřoval českou hudbu po celé Evropě. Poslední dobou již Wihan neměl moc pochopení pro moderní způsob komorní hry, jeho krásný mohutný tón a virtuozita v ovládání pizzicata ale zůstanou nezapomenutelné. Před prvou světovou válkou mívalo kvarteto ročně přes 100 koncertů, převážně v zahraničí.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1985 vzniklo smyčcové kvarteto, tehdy velmi mladých a nadaných umělců, kteří se rozhodli navázat na českou interpretační školu a z úcty k předchůdcům si dalo jméno Wihanovo kvarteto.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Hanuš Wihan [online]. Police nad Metují - oficiální stránky města, rev. 10.11.2008, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  • SCHULMEISTER, Jan. Hudební rozhledy 01/11 - Hanuš Wihan [online]. Společnost Hudební rozhledy, rev. 01.2011, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  • Cyril, Ročník 1915, strana 111 [online]. Společnost pro duchovní hudbu, Psalterium s. r. o. Praha, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  • Wihan Hanuš [online]. Leccos.com, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  1. Welcome to the official website of the WIHAN QUARTET

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]