Hronov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hronov

Letecký pohled na Hronov
Znak obce Hronov
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0523 574082
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností Náchod
Pověřená obec Hronov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 112 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 364 m n. m.
PSČ 549 31 až 549 34
Zákl. sídelní jednotky 12
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu nám. Čs. armády 5
Hronov
549 31 Hronov 1
Starosta Hana Nedvědová (PATRIOTI)
Oficiální web: www.mestohronov.cz
Email: mestohronov@mestohronov.cz
Hronov
Red pog.svg
Hronov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Hronov ze Zbečníka, z Jírovy hory.

Hronov (německy Hronow) je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází v Hronovské kotlině při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, jejíž údolí zde vytváří hranici mezi Maternickou (prudkými svahy Jírovy hory směrem k řece) a Bukovinskou částí Jestřebích hor (svahy vrcholící kótou Vrše 518 m n.m. a U buku 532 m n.m.). Do řeky Metuje se na území Hronova vlévají Zbečnický potok a potok Dřevíč. Hronovu na východě vévodí stolová hora Bor (915 m n.m. - německy Spiegelberg bei Cudowa, polsky Skalniak), jež je součástí Stolových hor (polsky Góry Stolowe, německy Heuscheuergebirge). Na jihovýchodě je horizont uzavřen masivem Vrchmezí (1084 m n. m.) v Orlických horách. Směrem k Náchodu se na pravém břehu údolí řeky Metuje prudce zvedají svahy Červenokostelecké pahorkatiny (nad Hronovem do 500 m n.m.)

Hronov je známý zejména jako rodiště významného spisovatele A. Jiráska. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, StárkovNáchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba); Hronov dále sousedí s městysem Velké Poříčí (jenž byl po několik desetiletí po II. světové válce jeho součástí), městysem Machov a obcemi Horní Radechová, Bezděkov nad Metují, Žďárky, Vysoká Srbská a v Polsku Czermna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.  

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 – 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku. 

V letech 1831 – 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery. 

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910. 

V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí. 

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[2]

Rodáci a osobnosti spjaté s Hronovem[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Jirásek (1851 - 1930) - významný český spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
  • Josef Čapek (1887 - 1945) - významný český malíř a spisovatel
  • Egon Hostovský (1908 - 1973) - významný český spisovatel
  • Jindřich Freiwald (6. 6. 1890 – květen 1945) – architekt; navrhl mj. divadlo v Hronově a řadu významných budov na řadě míst v Čechách
  • Jan Křtitel Knahl (11. 9. 1825 – 17. 9. 1901) – hudební skladatel a sbormistr
  • Helena Čapková (1886 - 1961) - česká spisovatelka
  • Vilém Bitnar (11. 4. 1874 - 12. 10. 1948) – literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
  • Josef Beneš (1901–1970) – český filozof
  • Vladimír Šolín (1911 - 2002) - překladatel, hudební kritik a publicista
  • Emanuel Kaněra (1921 - 1979) - kreslíř, dramatik, filmový režisér a scénárista.
  • Josef Lamka (1931 - 2009) - český výtvarník, scenárista, režisér a animátor
  • Antonie Denygrová (1934 - ) - česká operní pěvkyně
  • Jaroslav Malý (1951 - ) - německý prvoligový hokejista
  • Josef Regner (1794 - 1852) - vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
  • Antonín Čapek (1855 - 1929) - lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
  • Karel Čapek (1890 - 1938) - významný český spisovatel, v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách, narodil se v Malých Svatoňovicích
  • Filip Oberländer (1857 - 1911) - cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník, narodil se v Úpici
  • Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917 - 1996) - česká pěvkyně, v letech 1962 - 1975 žila v Hronově (Žabokrky), narodila se v Praze
  • Otto Sagner (1920 - 2011) - významný německý knihkupec a nakladatel, narodil se v Meziměstí, v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově - Žabokrkách)
  • Jan Špáta (1932 - 2006) – český kameraman a režisér dokumentárních filmů; narodil se v Náchodě, ale v Hronově strávil dětství
  • Jan Filip (1949 - ) – hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny KANTOŘI
  • Jan Birke (1969 - ) - český politik, starosta města Náchoda, dětství prožil v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Miloš Meier (1984 - ) - český bubeník, narodil se v Jihlavě, ale dětství strávil v Hronově

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Již více než 50 let je Hronov startem významného běžeckého závodu Hronov – Náchod.[3]

Sportovní kluby v Hronově:

  • AFK Hronov (fotbal) – web
  • HC Wikov Hronov (hokej) – web
  • VK Hronov (volejbal) – web

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály[zdroj?]. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která by v budoucnu mohla vytvořit až zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály.

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z [4]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  3. http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  4. http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]