Hronov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hronov
Letecký pohled na Hronov
Letecký pohled na Hronov
Znak města Hronov
znak
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0523 574082
Pověřená obec Hronov
Obec s rozšířenou působností Náchod
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 098 (2020)[1]
Rozloha 22,03 km²
Nadmořská výška 364 m n. m.
PSČ 549 31 až 549 34
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 12
Kontakt
Adresa městského úřadu nám. Čs. armády 5
Hronov
549 31 Hronov 1
mestohronov@mestohronov.cz
Starosta Petr Koleta (ANO)
Oficiální web: www.mestohronov.cz
Hronov
Hronov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Hronov ze Zbečníka, z Jírovy hory.

Hronov (německy Hronow) je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází v Hronovské kotlině při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, jejíž údolí zde dělí Maternickou část (prudkými svahy Jírovy hory směrem k řece) Jestřebích hor (svahy vrcholící kótou Vrše 518 m n. m. a U buku 532 m n. m.) na západní a východní část. Do řeky Metuje se na území Hronova vlévají Zbečnický potok a potok Dřevíč. Hronovu na východě vévodí stolová hora Bor (915 m n. m. – německy Spiegelberg bei Cudowa, polsky Skalniak), jež je součástí Stolových hor (polsky Góry Stolowe, německy Heuscheuergebirge). Na jihovýchodě je horizont uzavřen masivem Vrchmezí (1 084 m n. m.) v Orlických horách. Směrem k Náchodu se na pravém břehu údolí řeky Metuje prudce zvedají svahy Červenokostelecké pahorkatiny (nad Hronovem do 500 m n. m.)

Hronov je známý jako rodiště spisovatele Aloise Jiráska. Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, StárkovNáchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba); Hronov dále sousedí s městysem Velké Poříčí (jenž byl po několik desetiletí po druhé světové válce jeho součástí), městysem Machov a obcemi Horní Radechová, Velké Petrovice, Bezděkov nad Metují, Žďárky, Vysoká Srbská a v Polsku Czermna (část města Kudowa Zdrój),.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.  

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v roce 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713–1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku. 

V letech 1831–1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794–1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery. 

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1 682 v roce 1880 na 4 600 v roce 1910. 

V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí. 

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtietele, Petra a Máří Magdaleny
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
  • Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
  • Egon Hostovský (1908–1973), spisovatel
  • Jindřich Freiwald (1890–1945), architekt, autor hronovského divadla
  • Jan Křtitel Knahl (11. 9. 1825 – 17. 9. 1901), hudební skladatel a sbormistr
  • Helena Čapková (1886–1961), spisovatelka
  • Vilém Bitnar (1874–1948), literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
  • Josef Beneš (1901–1970), filozof
  • Vladimír Šolín (1911–2002), překladatel, hudební kritik a publicista
  • Emanuel Kaněra (1921–1979), kreslíř, dramatik, filmový režisér a scenárista
  • Jaroslav Meier (1923–2001), slovenský a český varhaník a hudební skladatel
  • Josef Lamka (1931–2009), výtvarník, scenárista, režisér a animátor
  • Antonie Denygrová (* 1934), operní pěvkyně
  • Jan Filip (* 1949), hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři
  • Jaroslav Malý (* 1951), německý prvoligový hokejista

Osobnosti spjaté s Hronovem[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Regner (1794–1852), vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
  • Josef Václav Sládek (1845–1912), v letech 1890–1900 pobýval v Malé Čermné, zasloužil se mj. o výstavbu maločermenské školy; narodil se ve Zbirohu
  • Antonín Čapek (1855–1929), lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
  • Filip Oberländer (1875–1911), cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník, narodil se v Úpici
  • Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor; starý Hronov (kronika U nás) si nelze již zpětně představit bez jeho ilustrací; narodil se v Bludově
  • Božena Jelínková-Jirásková (1880-1951), česká malířka, dcera Aloise Jiráska, narodila se v Litomyšli, zemřela v Hronově
  • Karel Čapek (1890–1938), spisovatel, v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách, narodil se v Malých Svatoňovicích
  • Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917–1996), pěvkyně, v letech 1962–1975 žila v Hronově (Žabokrky), narodila se v Praze
  • Otto Sagner (1920–2011), německý knihkupec a nakladatel, narodil se v Meziměstí, v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově – Žabokrkách)
  • Jan Špáta (1932–2006), kameraman a režisér dokumentárních filmů; narodil se v Náchodě, ale v Hronově strávil dětství
  • Jaroslava Potměšilová (* 1936), hudební pedagožka a varhanice, spjata s Hronovem, narodila se v Praze
  • Ivo Švorčík (1937–2004), akademický malíř, vyrůstal a žil v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Jan Žďárek (* 1938), entomolog; vyrůstal v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Edmund Schmidt (* 1943), ligový fotbalista, reprezentant; žil/začínal v Hronově, narodil se v Německé Čermné (Německo/Tscherbeney, v letech 1937–1945 také Grenzeck; po roce 1945 Czermna, Polsko, nyní část města Chudoba/Kudowa-Zdrój)
  • Jan Birke (* 1969), politik, starosta města Náchoda, dětství prožil v Hronově; narodil se v Náchodě
  • Miloš Meier (* 1984), bubeník, narodil se v Jihlavě, ale dětství strávil v Hronově
  • Jaroslav Zelený (* 1992) fotbalista s fotbalem začínal v AFK Hronov poté v FC Hradec Králové a momentálně působí v klubu SK Slavia Praha kde získal 2 ligové tituly

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Na počest hronovského rodáka Aloise Jiráska se zde od roku 1931 vždy v srpnu pořádá nejstarší evropský festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1928 se zde pořádá běžecký závod Hronov – Náchod.[3]

Sportovní kluby v Hronově:

  • AFK Hronov (fotbal) – web
  • HC Wikov Hronov (hokej) – web
  • VK Hronov (volejbal) – web

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na Hronovsku bylo roku 1901 nejsilnější zaznamenané zemětřesení[4] na území České republiky o síle 4,7 - 5 Richterovy škály [5]. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která může vytvořit až zemětřesení o intenzitě 7 stupňů (dle Mercalliho stupnice)[6].

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z [7]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Na hronovském náměstí se nachází 25 laviček. 15 z nich je s opěradlem, zbylých 10 je bez opěradla.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  3. http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  4. KOŠŤÁK, Blahoslav. Živé zlomy: Pohyb v zemské kůře. Vesmír. 7. 5. 2009 2009, roč. 88, čís. 322. 2009/5. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  5. FISCHER, Tomáš, Jan Zedník. Zemětřesení v Česku a proč je sledujeme. Vesmír. 22. 7. 2010 2010, roč. 89, čís. 2010/7. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  6. MARKOVÁ, Eva. Seismická aktivita na Trutnovsku a Náchodsku v letech 1000 - 1900. In: Marcel Bělík. Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Bulletin referátů z konference, konané 13. - 15. května 2014. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-86303-41-3. S. 48 - 50.
  7. http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]