Hronov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hronov
Letecký pohled na Hronov

Letecký pohled na Hronov

znak obce Hronovznak

status: město
LAU 2 (obec): CZ0523 574082
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (LAU 1): Náchod (CZ0523)
obec s rozšířenou působností: Náchod
pověřená obec: Hronov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,03 km²
počet obyvatel: 6 169 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 364 m n. m.
PSČ: 549 31 až 549 34
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 6
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: nám. Čs. armády 5
Hronov
549 31 Hronov 1
starosta / starostka: Hana Nedvědová (PATRIOTI)
Oficiální web: http://www.mestohronov.cz
E-mail: mestohronov@mestohronov.cz

Hronov
Red pog.png
Hronov
Zdroje k infoboxu a částem obce
Pohled na Hronov ze Zbečníka, z Jírovy hory.

Hronov (německy Hronow) je město, ležící na severovýchodě Čech, nedaleko hranice s Polskem, v nadmořské výšce přibližně 364 m. Město se nachází při jižní hranici CHKO Broumovsko, na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny; protéká jím řeka Metuje, do níž se zde vlévá Zbečnický potok. Hronov je známý zejména jako rodiště významného spisovatele A. Jiráska. Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, StárkovNáchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1359, samotné město je ale přibližně o 100 let starší. Město založil pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241–1289), který z pověření krále Václava I. kolonizoval povodí řeky Metuje na sever od Starého Města nad Metují. V listině z roku 1415 je Hronov poprvé uveden jako městečko, které nemělo právní subjektivitu a podléhalo náchodskému panství. Teprve v roce 1850 se v rámci velké správní reformy Hronov osamostatnil.

Referendum o odtržení[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[2][3]

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (tj. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[4][5][6][7]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.
  • Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
  • Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
  • Jiráskův rodný dům
  • Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
  • Jiráskův buk
  • Knahlova chalupa[8]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály[zdroj?].

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z [10]). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků. Ty se využívají hlavně v lázních nebo na podporu zažívacího traktu.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  2. Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  3. Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
  4. Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
  5. Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
  6. O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
  7. Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  8. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  9. http://www.hronovnachod.cz/propozice.html
  10. http://www.estudanky.cz/studanka-1707-detail.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Hronov

Hronov • Malá Čermná • Rokytník • Velký Dřevíč • Zbečník • Žabokrky