Velký Dřevíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký Dřevíč
Velký Dřevíč a Žabokrky
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 753 (2001)
Domů 268 (2009)
Lokalita
PSČ 549 34
Obec Hronov
Okres Náchod
Historická země Čechy
Katastrální území Velký Dřevíč (4,18 km²)
Zeměpisné souřadnice
Velký Dřevíč
Velký Dřevíč
Další údaje
Kód části obce 48402
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Dřevíč (německy Groß Drewitsch) je vesnice, část města Hronov v okrese Náchod. Nachází se asi 3 km na sever od Hronova. V roce 2009 zde bylo evidováno 268 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 753 obyvatel.[2]

Velký Dřevíč je také název katastrálního území o rozloze 4,18 km2.[3] V roce 1949 byl k vesnici připojen Nízký Dřevíč.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Velký Dřevíč (GPS 50°30´N, 16°10´E) se rozkládá v malebném údolí (380 m) podél říčky Dřevíč (jinde Olšavka) na sever od Hronova směrem ke Stárkovu a s odbočkou ke vsi Rokytník, ozdobená po obou stranách stráněmi se zalesněnými hřebeny. Panorama s vrcholky kopců – Jírova hora (482 m), Vojtovka, Hejdovka, Borovinka a Vrše je dotvořeno dominantním kopcem Homole (472 m).

Současný Velký Dřevíč čítá 763 obyvatel a především díky nově budované zástavbě v lokalitě sídliště Louka se počet zvyšuje.

Nejpřitažlivějšími atrakcemi je skvěle vybavený kemp jak s dostatečnou kapacitou lůžek v chatkách, tak pro karavany a stany, se stánkem pro občerstvení, restaurací, bazénem a kurty pro tenis, volejbal a nohejbal. K areálu také patří taneční parket, kde se v letním období pořádají zábavy a to již o roku 1971.

Další, neustále dále budovanou a dosti ojedinělou atrakcí, je krytá motokárová dráha se čtyřmi výškovými rozdíly a třinácti zatáčkami, lůžkovou kapacitou a občerstvením, vše v sousedství areálu kempu.

Přímo v obci a okolí je dostatek příležitostí pro turistiku, cyklistiku, lyžování, houbaření v krásné okolní přírodě, také skvělé východisko (střed) pro výlety do významných a pozoruhodných míst regionu. Je zde také hřiště pro malou kopanou, sportovní hala se základní školou a mateřskou školkou.

Jak nedávnou historii tvořili především myslivci, rybáři a hlavně ochotníci, tak současnou významnou společenskou, kulturní a sportovní činnost v obci vytvářejí dva subjekty – TJ Sokol v mnoha různých a úspěšných sportovních oddílech a hasiči, kteří plní nejen své výjezdové povinnosti, ale ve spolupráci se sportovci z TJ Sokol jsou pořadateli veškerého dění, z nichž je především nevšední atraktivní soutěž Dřevíčská lávka.

Referendum o odtržení[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[5][6]

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (t. j. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[7][8][9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 482, 483, záznam 23-4. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  5. Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  6. Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
  7. Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
  8. Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
  9. O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
  10. Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]