Velký Dřevíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velký Dřevíč

Velký Dřevíč a Žabokrky
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 753 (2001)
Domů 268 (2009)
Lokalita
PSČ 549 34
Součást obce Hronov
Okres Náchod
Historická země Čechy
Katastrální území Velký Dřevíč (4,18 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°30′12″ s. š., 16°11′4″ v. d.
Velký Dřevíč
Red pog.svg
Velký Dřevíč
Další údaje
Kód části obce 48402
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Dřevíč (německy Groß Drewitsch) je vesnice, část města Hronov v okrese Náchod. Nachází se asi 3 km na sever od Hronova. V roce 2009 zde bylo evidováno 268 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 753 obyvatel.[2]

Velký Dřevíč je také název katastrálního území o rozloze 4,18 km2.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Velký Dřevíč (GPS 50°30´N, 16°10´E) se rozkládá v malebném údolí (380 m) podél říčky Dřevíč (jinde Olšavka) na sever od Hronova směrem ke Stárkovu a s odbočkou ke vsi Rokytník, ozdobená po obou stranách stráněmi se zalesněnými hřebeny. Panorama s vrcholky kopců – Jírova hora (482 m), Vojtovka, Hejdovka, Borovinka a Vrše je dotvořeno dominantním kopcem Homole (472 m).

Současný Velký Dřevíč čítá 763 obyvatel a především díky nově budované zástavbě v lokalitě sídliště Louka se počet zvyšuje.

Nejpřitažlivějšími atrakcemi je skvěle vybavený kemp jak s dostatečnou kapacitou lůžek v chatkách, tak pro karavany a stany, se stánkem pro občerstvení, restaurací, bazénem a kurty pro tenis, volejbal a nohejbal. K areálu také patří taneční parket, kde se v letním období pořádají zábavy a to již o roku 1971.

Další, neustále dále budovanou a dosti ojedinělou atrakcí, je krytá motokárová dráha se čtyřmi výškovými rozdíly a třinácti zatáčkami, lůžkovou kapacitou a občerstvením, vše v sousedství areálu kempu.

Přímo v obci a okolí je dostatek příležitostí pro turistiku, cyklistiku, lyžování, houbaření v krásné okolní přírodě, také skvělé východisko (střed) pro výlety do významných a pozoruhodných míst regionu. Je zde také hřiště pro malou kopanou, sportovní hala se základní školou a mateřskou školkou.

Jak nedávnou historii tvořili především myslivci, rybáři a hlavně ochotníci, tak současnou významnou společenskou, kulturní a sportovní činnost v obci vytvářejí dva subjekty – TJ Sokol v mnoha různých a úspěšných sportovních oddílech a hasiči, kteří plní nejen své výjezdové povinnosti, ale ve spolupráci se sportovci z TJ Sokol jsou pořadateli veškerého dění, z nichž je především nevšední atraktivní soutěž Dřevíčská lávka.

Referendum o odtržení[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[4][5]

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (t. j. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[6][7][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 482, 483, záznam 23-4. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  5. Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
  6. Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
  7. Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
  8. O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
  9. Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]