Jestřebí hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jestřebí hory
Pohled na hřeben Jestřebích hor od Odolova
Pohled na hřeben Jestřebích hor od Odolova

Nejvyšší bod 739 m n. m. (Žaltman)

Nadřazená jednotka Broumovská vrchovina / Žacléřská vrchovina
Sousední
jednotky
Krkonošské podhůří (Trutnovská pahorkatina - Čížkovy kameny, Úpická pahorkatina a Rtyňská brázda), Náchodská vrchovina (Červenokostelecká pahorkatina a Hronovská kotlina), Stolové hory, Bernartická vrchovina, Radvanická vrchovina, Polická pánev (Machovská pánev)
Podřazené
jednotky
Žaltmanský hřbet, Maternický hřbet, Bukovinský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice

Jestřebí hory jsou geomorfologickým okrskem Broumovské vrchoviny s nejvyšším bodem Žaltmanem (739 m n. m.; dva vrcholy 200 m od sebe). Žaltman byl dříve nazýván Hexenstein (Kámen čarodějnic). Hory protíná Metuje a potoky Petříkovický a Brlenka. Jsou tvořeny především slepenci, pískovci a jílovci karbonského stáří. Na hřebenech jsou mrazové sruby. Jestřebí hory tvoří hřeben, který je ve skutečnosti kuestou, ohraničující z jihozápadu Broumovskou vrchovinu. Probíhá jimi hronovsko-poříčská porucha.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jestřebí hory podélně zachovávají směr SZ-JV a dosahují maximální výšky 742 m vrchem Žaltman v místě, kde komplex arkóz jíveckých vrstev dosahuje největší mocnosti. Tak jak směrem k JV pozvolna klesá podíl arkóz na stavbě jíveckých vrstev, klesá i výška hřebene a vrcholů (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m a Na Souši 562 m).

Jestřebí hory se dělí na tři geomorfologické jednotky:

  • Žaltmanský hřbet (nejvyšší vrchol Žaltman, 742 m n. m.)
  • Maternický hřbet (nejvyšší vrchol Na Souši 562 m n. m.)
  • Bukovinský hřbet (nejvyšší vrchol Bukovina 605 m n. m.)

Na západ od údolí Petříkoveckého potoka se k Jestřebím horám počítá i krátký hřeben vrcholící Janským vrchem (697 m n. m.) s krásnou Krausovou vyhlídkou, který patří do podkrsku Žaltmanský hřbet.

Nejvyšší je Žaltmanský hřbet (Žaltman 742 m n. m.). Táhne se od masivu Jánského vrchu přes údolí Petříkoveckého potoka až po údolí potoka Materník (levý přítok v horní části Zbečnického potoka), odsud pokračují Jestřebí hory Maternickou částí, jež dosahuje nejvyšších bodů vrcholy Na Souši 562 m n. m. a Maternice 546 m n. m., přes údolí řeky Metuje v Hronově až po údolí potoka Brlenka. Nad údolím Metuje je po pravém břehu Jírova hora 485 m n. m. a na levém břehu hřeben, jenž vrcholí kótou U buku 532 m n. m. v lese asi 0,5 km na JV od kóty Vrše 518 m na červené turistické značce, z níž je nádherný rozhled. Na východ od údolí Brlenky je krátká Bukovinská část s vrcholem Borek 552 m n. m. a za Závrchy kótou Bukovina 605 m n. m. nad údolím Strouženského potoka. Na východ od kóty Bukovina se napojují Jestřebí hory kolmo na Bor ve Stolových horách.

Ve střední části Jestřebích hor, přibližně od Slavětína na SZ po Chlívce na JV, podmiňuje střídání pevných (arkózy, slepence) a relativně měkkých hornin (aleuropelity) vytváření podélných hřbítků a mělkých depresí. Hřbítky představují stupně (kuesty), jejichž svrchní poloha je vzhledem k strmému uložení vrstev rovněž příkrá. Tento charakter mají jak hřebenové partie (např. v oblasti Žaltmanu, okolí Odolova aj.), tak i nižší části východního svahu (mezi obcemi Jívka a Bystré). Zde hluboký a příkrý údolní zářez říčky Jívka prořezává soustavu těchto asymetrických hřbítků, zčásti podmíněných i příčnými dislokacemi. Řada těchto hřbítků má na čelním svahu vytvořeny i přes 10 metrů vysoké skalní stěny, skalní defilé a mrazové sruby pestře modelované selektivním zvětráváním, s úpatními blokovými akumulacemi (např. meandr Jívky, navržený na PR) nebo je na nich vypreparována i celá soustava skalních útvarů typu tor (Kryštofovy kameny aj.).[1] Geologickou i geomorfologickou zajímavost těchto skalních výchozů ještě zvyšuje (bohužel ve značně devastovaném stavu) výskyt araukaritů uložených přímo ve skalním masivu.

Hřebeny hor jsou zalesněny smrky ztepilými, buky lesními, nezřídka se v sutích na eskarpmentu vyskytují javory horské, na vlhčích stanovištích jsou jaseniny. Vyskytuje se zde modřín opadavý, dub červený, douglasky tisolisté.

Hřebeny Jestřebích hor a severní svahy patří od roku 1991 do CHKO Broumovsko. Před rokem 1950 zde byla Přírodní rezervace Radvanické araukarity. Jestřebími horami procházela svého času také hranice Svídnického knížectví, ale také hranice Protektorátu Čechy a Morava.

Úbočí a úpatí Jestřebích hor pokrývá řada montánních tvarů, neboť se zde těžilo černé uhlí a radioaktivní rudy. Po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou (měly se zde rovněž nacházet nerealizované dělostřelecké tvrze Jírová hora a Poustka), proto je zde velký počet bunkrů. Některé objekty opevnění v Odolově jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea – T-S 26 či T-S 27.[2][3]

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Jestřebí hory patří do povodí Labe, do něhož je voda z hor odváděna z menší části Úpou, která však do oblasti hor přímo nezasahuje (přítoky Ličná, Petříkovický potok, Rtyňka) a z větší části řekou Metuje (důležité přítoky Dřevíč z Jívky, Zbečnický potok a Brlenka ). S hor stéká velké množství dalších větších a menších, většinou bezejmenných potůčků, které jsou přítoky zde zmiňovaných větších toků. Například jen Materník (Zbečník) má pět přítoků evidovaných v Centrální evidenci vodních toků (IDVT) a daleko větší počet jich má ještě například Jívka. Hory jsou rozděleny příčně vodními toky následovně:

  • údolí Petříkoveckého potoka rozděluje Žaltmanský hřbet, resp. od něj odděluje masiv Janského vrchu na severozápadě;
  • údolí potoka Materník (Zbečník) odděluje Žaltmanský hřbet od Maternického hřbetu;
  • údolí Metuje rozděluje v Hronově Maternický hřbet na dvě části;
  • údolí Brlenky odděluje Maternický hřbet od Bukovinského hřbetu.

Rozhledny[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Žaltmanu byla postavena rozhledna Žaltman s výhledem na Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory, Soví hory, Kunětickou horu a Broumovskou vrchovinu.

V roce 2014 byla necelé 4 km severozápadně od rozhledny Žaltman zpřístupněna Slavětínská rozhledna.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Jestřebími horami vede značné množství značených i neznačených cest: nejlepšími východisky jsou Hronov a Malé Svatoňovice. Jestřebí hory se dají přejít celé kombinací červené a zelené značky, které v podstatě vytváří hřebenovku s tím, že v úseku pod Švédským vrchem si lze do Odolova vybrat jednu z nich (jdou jinudy ale v podstatě paralelně).

  • červená turistická značka – červená:
    • z Hronova východním směrem z údolí Metuje přes Vrše (519 m n. m. - pěkný rozhled) do údolí Brlenky (Sedmákovice) a dále částí Bukovinského hřbetu přes Závrchy do Machova
    • z Hronova západním směrem z údolí Metuje přes Jírovu horu a dále po Maternickém a Žaltmanském hřbetu až do Odolova; na rozcestí U Jírovy hory možnost přestoupit na modrou značku modrá turistická značka, která vede údolím Rokytníka na Turov; dále na rozcestí U Maternice možnost přestoupit na zelenou zelená turistická značka na Turov; v Odolově možno pokračovat po zelené zelená turistická značka dále na západ
  • zelená turistická značka – zelená z rozcestí U Maternice na Turov (Radvanická vrchovina), odtud přes Chlívce kolem Švédského vrchu do Odolova a dále hřebenovkou až do údolí Petříkoveckého potoka a dále na Janský vrch

Na hřeben Jestřebích hor je možné se dostat z mnoha míst: kromě Hronova nebo i Machova (přímo po červené), resp. Zbečníka po modré modrá turistická značka (případně na tuto modrou po zelené zelená turistická značka z Hronova směr Červený Kostelec), také ze Žďárek (Velkého Poříčí) po žluté žlutá turistická značka do Závrch, z Horního Kostelce po zelené zelená turistická značka nebo po žluté žlutá turistická značka na Krkavčinu, ze Rtyně v Podkrkonoší po žluté žlutá turistická značka do Odolova, z Červeného Kostelce po modré modrá turistická značka přes Bohdašín ke Švédskému vrchu, z Malých Svatoňovic po žluté žlutá turistická značka, červené červená turistická značka nebo modré modrá turistická značka na Kolčarku, resp. k Žaltmanu, nebo z Malých Svatoňovic přes Čížkovy kameny po žlutá turistická značka k Markoušovické rozhledně, z Radvanic po modré modrá turistická značka k Žaltmanu... nebo jakoukoli jinou cestu vzhůru.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Celou hřebenovku lze celkem slušně přejet na kole: lze využít jak oficiálních cyklotras, hlavně červenou 4091 z Lhoty u Trutnova do Horního Kostelce, (na ni se lze napojit ze Lhoty též trasou 4029 pod Čížkovými kameny, resp. zelenou 4209 z Malých Svatoňovic); z Horního Kostelce můžeme sledovat turistickou červenou do Maternice a přes Jírovu horu do Hronova (velmi dobře sjízdné) nebo v Maternici uhnout na turistickou modrou kolem Skalákovy Studánky do Zbečníka. Části těchto cest jsou asfaltované, nejhorší povrch (typicky lesní) je z Paseky v Jestřebích horách k Bílému kůlu u Žaltmanu.

Pokud jde o cyklistické využití turistických cest v západní části - zelená zelená turistická značka do Petřikovic nebo odtamtud dál po zelené či žluté žlutá turistická značka přes Janský vrch nebo obráceně, je to sportovnější záležitost, ale je možná. Pokud by byl naším východiskem Hronov a jeli bychom opačným směrem na západ, pak nastoupání přímo po červené červená turistická značka je náročné, rozumnější je využít modrou modrá turistická značka ze Zbečníka přes Maternici (velmi dobrá cesta).

Pokud jde o část Jestřebích hor východně od Hronova, vystoupání po turistické červené červená turistická značka přímo je velmi náročné, rozumnější je vynechat východní část Maternického hřebenu (cestou zpět ale je možné jet po červené), jet do Žďárek nebo do Vysoké Srbské a odtamtud po červené nebo žluté do Závrch; tam buď po červené červená turistická značka do Machova anebo asi po 500 metrech v lese v rozcestí U vrtule uhnout doprava a vyjet na Machovské končiny, odtamtud po modré modrá turistická značka dolů do polského Stroužného nebo nahoru na polskou Bukovinu. Na tuto modrou se můžeme také napojit v Závrchách. Pokud už netoužíme po větších stoupáních, dojedeme do Stroužného údolím Strouženského potoka po cyklotrase 4281 ze Žďárek resp. z Hronova.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Jestřebí hory, respektive Malé Svatoňovice, se staly v roce 1997 dějištěm Mistrovství světa v běhu do vrchu a v červenci 2006 se zde uskutečnilo Mistrovství Evropy v běhu do vrchu.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kryštofovy kameny - arkózy, araukarity na Geology.cz
  2. Bunkr T-S 26 a muzeum
  3. Pěchotní srub T-S 27 nad vesnicí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka. 1. díl – O horách a hornících. 1. vyd. Liberec: Bor, 2003. 206 s. ISBN 80-902901-9-1. 
  • JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka. 2. díl – Připomenutí dávných časů. 1. vyd. Trutnov: Obec Malé Svatoňovice, 2005. 255 s. ISBN 80-239-5061-4. 
  • STEJSKAL, Vladimír. Studium současných geodynamických procesů v oblasti hronovsko-poříčského zlomového pásma. Disertační práce. Praha, Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta, 2011. 238 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]