Petříkovice (Chvaleč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petříkovice

pohled na Petříkovice od studánky pod Janským vrchem
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 165 (2001)
Domů 64 (2009)
Nadmořská výška 420 m
Lokalita
PSČ 541 03
Součást obce Chvaleč
Okres Trutnov
Historická země Čechy
Katastrální území Petříkovice u Trutnova (6,08 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°35′57″ s. š., 15°59′37″ v. d.
Petříkovice
Red pog.svg
Petříkovice
Další údaje
Kód části obce 54933
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petříkovice (německy Petersdorf) je vesnice, část obce Chvalečokrese Trutnov. Nachází se asi 3,5 km na západ od Chvalče, v údolí pod jihovýchodními svahy Janského vrchu (697 m), jenž představuje severní zakončení pásma Jestřebích hor. Prochází tudy železniční trať Trutnov - Teplice nad Metují s vlakovou zastávkou Petříkovice na severním konci vsi. Petříkovicemi dále prochází silnice II/301. V roce 2009 zde bylo evidováno 64 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 165 obyvatel.[2]

Petříkovice leží v katastrálním území Petříkovice u Trutnova o rozloze 6,08 km2.[3] V jihozápadním sousedství Petříkovic leží malá osada zvaná Peklo, jež se nachází v hluboké soutěsce Petříkovického potoka poblíž železniční zastávky Lhota u Trutnova. Tato osada již katastrálně patří ke Lhotě a spolu s ní k městu Trutnovu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi pochází z roku 1496.

Údolím a tím pádem celou obcí protéká Petříkovický potok, který do obce vtéká z Polska pod názvem Ostrożnica. U posledních petříkovických domů prochází státní hranice z Polskem a nachází se tu hraniční přechod, zatím jen pro pěší a cyklisty. Aby byl umožněn automobilový provoz, musela by být stávající silnice na českém území odkloněna, což by si vyžádalo stavbu vysokého mostu. Kousek za hranicí, nyní až za lesem, začíná polská obec Okrzeszyn. Až do války na sebe Petříkovice s Okrzeszynem stavebně navazovaly a oddělovala je pouze hraniční závora. Po vysídlení německého obyvatelstva z obou stran hranic spousta budov zanikla, hlavně podél hraniční silnice a tato část údolí zarostla lesem. Dodnes se však dochovala torza budov.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • kaple svaté Rodiny z roku 1847
  • krucifix z roku 1811 (u kaple)
  • několik dalších drobných sakrálních památek
  • hřbitov
  • stavby lidové architektury
  • poutní studánka pod Jánským vrchem, ke které vedla křížová cesta
  • Pěchotní srub T-S 55 Na Stráni na návrší nad osadou Peklo (v sezóně pravidelně zpřístupněný zájemcům o prohlídku)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 500, 501, záznam 28-2. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]