Rokytník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o vesnici. O rodu mechů Hylocomium pojednává článek rokytník (rod).
Rokytník
Rokytnik-panorama.jpg
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 309 (1. 1. 2009)
Domů 128 (SLDB 2001)
Nadmořská výška 380 – 470 m
Lokalita
PSČ 549 31
Součást obce Hronov
Okres Náchod
Historická země Čechy
Katastrální území Rokytník (6,17 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°29′55″ s. š., 16°9′48″ v. d.
Rokytník
Red pog.svg
Rokytník
Další údaje
Kód části obce 48437
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokytník (německy Roketnik) je malá vesnice v Královéhradeckém kraji v okrese Náchod, nacházející se v údolí Jestřebích hor, přibližně 3 kilometry severo-severo-západně od města Hronov. Obec je součástí území CHKO Broumovsko. Nadregionálního významu obec dosáhla zdejším včelařstvím. Dále je obec a bájná hora Turov známa z literárních děl mistra Aloise Jiráska.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rokytník leží při jižním úpatí hory Turov (602 m n. m.), v turistické oblasti Kladské pomezí, obklopen kopci a lesy. Své jméno získal pravděpodobně od rokytí, které rostlo na březích zdejšího potoka. Dnešní rozloha katastru obce je 6 166 153 m2 a sousedícími katastry jsou Zbečník, Horní Kostelec, Bohdašín, Chlívce, Bystré (Stárkov), Stárkov, Horní Dřevíč a Velký Dřevíč. Obcí protékají tři potoky - Rokytník (jinak zvaný Niva), Rokytenka a Zbečník. Jsou zde čtyři požární nádrže a na západním konci vesnice je malý rybníček. Na zdejší katastr zasahuje výběžek kamenouhelné svatoňovické pánve a z nerostů se zde vyskytuje pískovec, opuka, slepenec, křemen a červený jíl.

Rokytník je vesnicí tzv. kolonizačního typu, což znamená, že nemá klasickou náves, ale domy jsou soustředěny kolem cest a potoků. Středem spodní části obce se táhne nevelký kopec s evangelickým hřbitovem na vršku, který rozděluje Rokytník na dvě části. Podél tzv. hlavní cesty je rozmístěna většina domů včetně sokolovny, kostela, hospody, kapličky, hasičské zbrojnice i budovy bývalého kravína a školy. Horní polovina této části Rokytníka se odjakživa nazývá „Hanava“. Touto částí vesnice protéká potok Rokytenka. Zcela na konci, pod Turovem, stojí ještě několik domů na tzv. „Pustinách“. Druhou stranu obce tvoří tzv. „Draha“. Protéká tudy potůček Niva, jsou zde povětšinou rodinné domky a areál bývalého zimního stadionu. Cesta tudy vedoucí je slepá a končí na tzv. „Zadech“, kde jsou roztroušeny samoty několika domků, přibližně kilometr za Drahami. Dnes (1. 1. 2009) má Rokytník 309 obyvatel a od roku 1950 spadá pod hronovskou samosprávu.

Referendum o odtržení[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.[1][2]

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (t. j. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.[3][4][5][6]


Vesnice Rokytník – panoramatický pohled (v pozadí hora Turov)
Vesnice Rokytník – panoramatický pohled (v pozadí hora Turov)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Proces osamostatnění, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.
  2. Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009
  3. Výsledky referenda ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova konaného dne 20. března 2010, Město Hronov,
  4. Výsledek hlasování v místním referendu ve věci společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka od města Hronova a vznikem společné samostatné obce, konaného 20. 3. 2010 od 8 do 20 hodin, místní komise, 20. 3 2010
  5. O osudu Hronova rozhoduje referendum, ČT24, 20. 3. 2010
  6. Usnesení správního soudu ve věci místního referenda, Velký Dřevíč a Rokytník – samostatná obec, Karel Jára ml.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kronika obce Rokytníka od roku 1918-1950
  • Průvodce krajem mistra Aloise Jiráska a Boženy Němcové (nákladem Jiráskovy turistické župy v Náchodě roku 1926)
  • Turov, Blaník Jiráskova kraje - sestavila Eva Koudelková (Liberec, Hronov 1995)
  • Z dávných časů, pověsti z Náchodska, Hronovska a Červeno/Kostelecka, sestavila Eva Koudelková (1999), ISBN 80-238-4524-1
  • Rokytník - historie a současnost (vydáno v r. 2009 u příležitosti 120. výročí založení hasičského sboru v Rokytníku), použité texty

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]