Dub červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDub červený
alternativní popis obrázku chybí
Listy dubu červeného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbukovité (Fagaceae)
Roddub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus rubra
L., 1753
Chyba při vytváření náhledu: Soubor s rozměry většími než 100 MP
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dub červený (Quercus rubra) je statný opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých, původním výskytem ve východní části Severní Ameriky. Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu a díky dobrým růstovým vlastnostem je využívána i jako lesní dřevina. Pak je zpracovávána jako palivo, obkladový podlahový materiál a pro výrobu nábytku. Dub červený je hojně využíván v parcích celé Evropy od 20. let 18. století. Do českých zemí byl zaveden v 90. letech 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích.[2] Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh a nejvýznamnější invazivní hrozbu pro české lesy.[3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Název tohoto druhu dub červený (Quercus rubra) je odvozen od charakteristické barvy jeho listů na podzim. Listy jsou matné s 3-5 laloky, které jsou odděleny zářezy sahajícími skoro až do poloviny listu. Každý lalok je zakončen trojicí úzkých špiček. Řapík listů je 2–5 cm dlouhý, do červena zbarvený a tloustnoucí směrem k bázi. Strom samotný má mohutný kmen s nízce se rozvětvujícími větvemi.

Samčí květy jsou tyčinky ve svazcích v řídkých jehnědách, samičí květy v číšce (kopule) na stopkách v jednotlivých svazečcích. Jsou větrosnubné. Doba květu zpravidla květen. Plodem je žalud. U mladých stromů je žalud charakteristicky červený, u starších stromů je zbarvení do hněda.

Dorůstá výšky 25–40 m a dožívá se 300–500 let.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Ve své domovině přirozeně roste v listnatých a smíšených lesích mírného pásu. V některých regionech České republiky dochází k agresivně expanzivnímu chování dubu červeného. Vzhledem k nadměrné kyselosti spadaných listů dubu červeného dochází k zamezení růstu ostatních domácích dřevin a rostlin. Jedním z míst, které jsou silně zasaženy je Pastýřská stěna v Děčíně. Zde došlo i k chemickému odstraňování náletů dubu červeného.[5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Jablunkova v České republice se nacházejí památné stromy dubu červeného.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. Quercus rubra L. (dub červený) [online]. [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. 
  3. KŘIVÁNEK, Martin. Současné poznatky o chování invazních druhů vyšších rostlin a prognóza pro lesní hospodářství. In: MOUCHA, P. Nepůvodní dřeviny a invazní rostliny. Sborník přednášek z celostátního semináře konaného 24. 9. 2003 ve Žluticích. Praha: ČLS, 2003.
  4. FEREBAUER, Václav. Krásný, ale agresivní. Dub červený podle expertů ohrožuje české lesy. iDNES [online]. 2018-04-08 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  5. Pastýřská stěna. zpravodajstvi.mmdecin.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - s. 21-35. - ISBN 80-200-1089-0
  • System a evoluce vyšších rostlin. Ed. R. Henrych. - Praha: SPN, 1977. - s. 202-203.
  • Stromy a keře. Autor Václav Větvička.- Praha: Aventinum, 2008. - s. 124. - ISBN 80-7151-254-0
  • Stromy. Ed. Bruno P. Kremer- Praha: Nakladatelství Ikar, 1995. - s. 128- 129. - ISBN 80-85830-92-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]