Machov

	Machov
	Machov - panorama z Polska
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
LAU 2 (obec)	CZ0523 574210
Pověřená obec	Police nad Metují
Obec s rozšířenou působností	Náchod
Okres (LAU 1)	Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)	Královéhradecký (CZ052)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 092 (2020)
Rozloha	19,39 km²
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	549 31 až 549 63
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Machov 119; 54963 Machov ; ou.machov@worldonline.cz
Starosta	Ing. Jiří Krtička
	Oficiální web: www.machov-obec.cz
	Machov
Další údaje
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Machov (německy Machau) leží na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[2]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého do pruského Slezska. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu... Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,^[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Machova prokazatelně odešli tito exulanti:^[4]

Jiří Valta (*1732), syn Janův z Machova. Do Husince jej přivedl Jakub Houštěk ze Skružného v létě roku 1763 přes Břeh.^[5] Jiří Valta se v Husinci dne 11.9.1765 oženil s Marií, dcerou převaděče Jakuba Houšťka. (Jména mohou být zkomolena - německý, polský, český jazyk). Jiří Valta patřil k zakladatelům české kolonie Prostřední Poděbrady v pruském Slezsku. Byl tkadlec a požádal o podporu jako fabrikant. V Husinci byl kazatelem českého sboru Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771). Byl to pravnuk Jana Amose Komenského.
Jan (Jiří) Prokop byl rovněž přiveden do Husince přes Břeh současně s Jiřím Valtou. Patřil k zakladatelům Dolních Poděbrad. Rovněž si zažádal o podporu jako fabrikant. Ani on, ani Jiří Valta podporu nedostali. Z Poděbrad se Prokop odstěhoval do smíšené kolonie, do Sacken.
Václav Kulhánek (*1761), syn Janův z Machova. Dne 27.1.1782 se v Husinci oženil. Jeho nevěsta byla Johana (*1761) Hejtmánková z české kolonie Friedrichův Tábor.
Jakub Valta ze Lhoty, syn Jakubův, se dne 2.7.1797 oženil v Husinci, v roce 1806 byl soused v Zelově a patřil mezi zakladatele Zelova.
Jan Valta (*1747) patřil rovněž k zakladatelům Zelova a přišel tam z malé kolonie Sophienthal (jihovýchodně od Namslau/Namyslów ). V Zelově bylo 7 rodin Valtů.^[6]

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci těchto rodů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se po 2. světové válce do Československa vrátili.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Renesanční kostel svatého Václava od stavitele M. Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.^[7]
Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.^[8]
Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 cm a výška 24 m. Je to nejstarší strom celého regionu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Exulanti (evangelíci) z Machova – zakladatelé obcí Poděbrady (1764) a Zelov (1803)

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1959 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2.
↑ Sbohem český koutku. Česká televize [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky)
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4.
↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213-217.
↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217-218.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213-218.
Štěříková, Edita: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
Štěříková, Edita: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Machov

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Machov na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Machov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[be98ce19e6b56809334fa94d81d94bfb6406b13c-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

[status-2] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[3] LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1959 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.

[4] ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2.

[5] Sbohem český koutku. Česká televize [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky)

[6] ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4.

[7] CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213-217.

[8] CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217-218.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]