Machov
| Machov | |
|---|---|
 Machov - panorama z Polska | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0523 574210 |
| Pověřená obec | Police nad Metují |
| Obec s rozšířenou působností | Náchod |
| Okres (LAU 1) | Náchod (CZ0523) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 096 (2021)[1] |
| Rozloha | 19,39 km² |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 549 31, 549 63 |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Machov 119 549 63 Machov ou.machov@worldonline.cz |
| Starosta | Ing. Jiří Krtička |
| Oficiální web: www | |
  Machov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574210 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Machov (německy Machau) leží na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého do pruského Slezska. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu... Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Machova prokazatelně odešli tito exulanti:[4]
- Jiří Valta (*1732), syn Janův z Machova. Do Husince jej přivedl Jakub Houštěk ze Skružného v létě roku 1763 přes Břeh.[5] Jiří Valta se v Husinci dne 11.9.1765 oženil s Marií, dcerou převaděče Jakuba Houšťka. (Jména mohou být zkomolena - německý, polský, český jazyk). Jiří Valta patřil k zakladatelům české kolonie Prostřední Poděbrady v pruském Slezsku. Byl tkadlec a požádal o podporu jako fabrikant. V Husinci byl kazatelem českého sboru Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771). Byl to pravnuk Jana Amose Komenského.
- Jan (Jiří) Prokop byl rovněž přiveden do Husince přes Břeh současně s Jiřím Valtou. Patřil k zakladatelům Dolních Poděbrad. Rovněž si zažádal o podporu jako fabrikant. Ani on, ani Jiří Valta podporu nedostali. Z Poděbrad se Prokop odstěhoval do smíšené kolonie, do Sacken.
- Václav Kulhánek (*1761), syn Janův z Machova. Dne 27.1.1782 se v Husinci oženil. Jeho nevěsta byla Johana (*1761) Hejtmánková z české kolonie Friedrichův Tábor.
- Jakub Valta ze Lhoty, syn Jakubův, se dne 2.7.1797 oženil v Husinci, v roce 1806 byl soused v Zelově a patřil mezi zakladatele Zelova.
- Jan Valta (*1747) patřil rovněž k zakladatelům Zelova a přišel tam z malé kolonie Sophienthal (jihovýchodně od Namslau/Namyslów ). V Zelově bylo 7 rodin Valtů.[6]
Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci těchto rodů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se po 2. světové válce do Československa vrátili.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Renesanční kostel svatého Václava od stavitele M. Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.[7]
- Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.[8]
- Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 cm a výška 24 m. Je to nejstarší strom celého regionu.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Exulanti (evangelíci) z Machova – zakladatelé obcí Poděbrady (1764) a Zelov (1803)
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Machov
- Bělý
- Machovská Lhota
- Nízká Srbská
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1959 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ Sbohem český koutku. Česká televize [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–217.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217–218.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–218.
- Štěříková, Edita: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Štěříková, Edita: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
- Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Machov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Machov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
