Machov
Souřadnice: 50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d.
| Machov | |
|---|---|
 Machov - panorama z Polska | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Police nad Metují |
| Obec s rozšířenou působností | Náchod (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 049 (2025)[1] |
| Rozloha | 19,39 km²[2] |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 549 31, 549 63 |
| Počet domů | 470 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Machov 119 549 63 Machov machov-obec@machov-obec.cz |
| Starosta | Jiří Krtička |
| Oficiální web | www |
  Machov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574210 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Machov (německy Machau) je městys na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.
V době pobělohorské a během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů z náchodského panství celé rodiny, a to nejen pod ochranou červeného šátku vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Machova v Náchodském panství prokazatelně odešlo pět exulantů. Oni a jejich potomci spoluzakládali obce Husinec, Poděbrady a Zelów.[4][5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jižně od městyse se nachází přírodní rezervace Farní stráň.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 480 | 2 510 | 2 441 | 2 255 | 2 113 | 1 890 | 1 884 | 1 489 | 1 358 | 1 238 | 1 186 | 1 147 | 1 112 | 1 074 | 1 042 |
| Počet domů | 330 | 345 | 341 | 355 | 387 | 389 | 409 | 459 | 369 | 366 | 331 | 423 | 461 | 471 | 470 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Bělý
- Machov
- Machovská Lhota
- Nízká Srbská
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Renesanční kostel svatého Václava od stavitele Martina Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.[10]
- Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.[11]
- Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 centimetrů a výška 24 metrů. Je to nejstarší strom celého regionu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ https://www.turistika.cz/mista/navsteva-potomku-ceskych-evangelickych-exulantu-v-nachode-roku-1906/detail
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Machov [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–217.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217–218.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–218.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Machov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Machov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Machov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
