Machov

Machov
	Machov - panorama z Polska
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
LAU 2 (obec)	CZ0523 574210
Pověřená obec	Police nad Metují
Obec s rozšířenou působností	Náchod; (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)	Královéhradecký (CZ052)
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°29′57″ s. š., 16°16′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 058 (2022)
Rozloha	19,39 km²
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	549 31, 549 63
Počet domů	485 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Machov 119; 549 63 Machov ; ou.machov@worldonline.cz
Starosta	Ing. Jiří Krtička
	Oficiální web: www.machov-obec.cz
	Machov
Další údaje
Kód obce	574210
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Machov (německy Machau) leží na česko-polské státní hranici v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské a během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů z náchodského panství celé rodiny, a to nejen pod ochranou červeného šátku vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Machova v Náchodském panství prokazatelně odešlo pět exulantů. Oni a jejich potomci spoluzakládali obce Husinec, Poděbrady a Zelów.^[3]^[4]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[5]

Renesanční kostel svatého Václava od stavitele Martina Alia pochází z roku 1675 a je postaven na místě dřevěného kostela postaveného již před rokem 1354.^[6]
Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1761 stojí na machovském náměstí.^[7]
Chráněná památná lípa malolistá, zvaná Šrůtkova lípa stojí u čp. 26. Odhadovaného stáří stromu je 500 let, obvod kmene 688 cm a výška 24 m. Je to nejstarší strom celého regionu.

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
↑ https://www.turistika.cz/mista/navsteva-potomku-ceskych-evangelickych-exulantu-v-nachode-roku-1906/detail
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–217.
↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 217–218.

CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Machov, s. 213–218.
Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005