Zelów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zelov
Zelów
Zelów pomnik t.Kościuszki.jpg
Zelov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Lodžské
okres Bełchatów
gmina Zelów
Zelów
Zelów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,75 km²
Počet obyvatel 8 003 (2008)
Hustota zalidnění 744,5 obyv./km²
Správa
Starosta Urszula Świerczyńska
Oficiální web www.zelow.pl
Adresa obecního úřadu ul. Żeromskiego 28
97-425 Zelów
Telefonní předvolba (+48 44) 634 10 00
PSČ 97-425
Označení vozidel EBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelów (česky Zelov) je město v Lodžském vojvodství v Polsku. Má rozlohu 10,75 km² a ke dni 31.12.2018 měl 7636 obyvatel. Zelov kolonizovali v roce 1803 potomci českých pobělohorských exulantů, kteří v listopadu 1802 uzavřeli smlouvu na koupi pozemků a neprosperujícího hospodářství Józefa Świdzińskiego. Tehdejší název zakoupeného místa byl Zeliów. Zakladatelé budoucího českého města pocházeli z přeplněných exulantských obcí Tábor, Čermín, Husinec, Friedrichův Hradec, Sacken a dalších menších českých kolonií. Přímých exulantů (osob narozených v Čechách) a lidí, kteří přišli přímo z Čech po roce 1781, bylo mezi zakladateli jen několik. Místo pro evangelický kostel a hřbitov bylo vyměřeno na jaře roku 1806. Díky státní podpoře a evangelickým sbírkám byl chudým českým sborem postaven krásný kostel, jenž byl dne 3. července 1825 slavnostně otevřen.[1] Před druhou světovou válkou žilo v Zelově asi 6000 krajanů hovořících česky. Po válce bylo do československého pohraničí repatriováno ze Zelova cca 3500 Čechů, ostatní odešli do Německa – v Polsku mohli zůstat jen lidé polské národnosti a menšiny tolerovány nebyly.[2] Dnes se k české národnosti v Zelově hlásí asi 500 obyvatel, češtinu však ovládá pouze starší generace (viz Česká menšina v Polsku).[3]

Češi ze Zelova a okolí (Faustynów aj.) se podíleli na založení dalších českých evangelických osad – Michalovka (na nynější ukrajinské Volyni), Alexandrovka a Bohemka (Veselynivka) na jižní Ukrajině.

Evangelický reformovaný sbor[editovat | editovat zdroj]

V Zelově působí evangelický reformovaný sbor, který je součástí Reformované církve v Polsku (Kościół Ewangelicko-Reformowany w RP), ale úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou a spolkem Exulant v České republice. Sbor v letech 1982–2010 vedli manželé Mirosław a Wiera Jelinek. Bohoslužby jsou vedeny v polštině. V půdních prostorách kostela je Muzeum Českých bratří. Sbor provozuje mateřskou školu J. A. Komenského. Při sboru působí dětský soubor hrající na zvonky – Zelowské zvonky (Zelowskie Dzwonki).

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Jelínek (1912–2009), český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exuantech, 2005. Str. 100
  2. Edita Štěříková: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Kalich, 2002
  3. Exil.cz: Zelow – cesta zase zpátky. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Drbal, Alexandr: Krajanský život po r. 1918. In: Evangelický Kalendář 2009 / Uspoř. Petr Pazdera Payne. Praha : Kalich, 2008. S. 152-159. ISBN 978-80-7017-102-8.
  • Kresová, Helena: Kongres potomků českých bratří v Zelově. In: České listy. 2003, č. 7-8, s. 14-16. ISSN 1213-1784.
  • Marešová, Hana: Příruční slovníček zelovské češtiny. Praha : OS „Exulant“, 2003. 48 s.
  • Matějka, Karel: 100. minut prezidenta Václava Havla v Zelówě. In: Kostnické jiskry. 1998, č. 13, s. 2.
  • Míčan, Vladimír: Česká emigrace v Polsku a na Volyni. Brno : Biblická jednota, 1924. 151 s.
  • Štěříková, Edita: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Kalich, Praha 2002. 433 s. ISBN 80-7017-793-4.
  • Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Kalich, Praha 2005. 505 s. ISBN 80-7017-018-2.
  • Tobjański, Zbigniew: Czesi w Polsce. Kraków : Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Czechów i Slowaków w Polsce, 1994. 233 s.
  • Tomeš, Jan Matěj: Popis osady Zelova. In: Naše zahraničí. 1927, č. 3, s. 118-121.
  • Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. 211 s. ISBN 83-910821-0-5
  • Zelow 1803–2003: 200 let v Zelowě : Pamětní knížka na Celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě konaný pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky: Zelow, 19.22. června 2003 / Českobratrská církev evangelická ... [et al.]. Praha: Exulant, 2004. 79 s. ISBN 80-239-2940-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]