Bohemka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Lobanovo (česká obec na Krymu) nebo Bohemians (fotbalový klub).
Bohemka
Богемка

Betlémská kaple v Bohemce
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 156 m n. m.
Časové pásmo UTC+2 / UTC+3
Stát Ukrajina Ukrajina
oblast Vlajka Mykolajivské oblasti Mykolajivská
okres (rajón) Vradijivský
vesnický výbor Dobrožanivský vesnický výbor
Bohemka
Bohemka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1,182 km²
Počet obyvatel 452
Hustota zalidnění 382,4 obyv./km²
Etnické složení Češi, Ukrajinci, Moldavané aj.
Náboženské složení převážně čeští evangelíci, pak pravoslavní
Správa
Telefonní předvolba +380 5135
PSČ 56314
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohemka (ukrajinsky Богемка) je česká evangelická obec v Mykolajivské oblasti na jižní Ukrajině. Má 452 obyvatel a rozlohu 1,182 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bohemku založili v srpnu roku 1905 potomci českých pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelówa v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš, Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (*1867, †1957), Pavel Poláček (*1879, †1957) a František Zlatník (*1868, †1933) s rodinami.

Všude na Ukrajině, kde sídlili krajané, úrodná půda a jejich pracovitost přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Tak to bylo i v Bohemce. Proto za peníze jednotlivých hospodářů, sboru nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do r. 1927), mlýn (1941, existoval do roku 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (19671987), nová škola (1972), plynovod (1994–1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna, posvěcená 20. října 1996), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před 2. světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).

Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. československého odboje. Za 1. světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České družině a československých legiích sloužili starodružiník František Andrle (*1892, †1972) a vojín Karel Rejchrt (*1894, †1972). Za 2. světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě - 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí: 4 války (rusko-japonská, 1.světová, občanská a 2.světová), několik okupací, únorovou revoluci roku 1917, říjnový převrat roku 1917, 4 hladomory (19211922, 1928, 19321933, 19471948), perzekuce (19271951), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (19221991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku uměle vyvolaného hladu v letech 19321933 zemřelo 15 krajanů, perzekuci podlehlo kolem 40 krajanů a ve 2. světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V roce 1967 byl odhalen v obci pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům a roce 1990 pomník prvním obyvatelům Bohemky.

Od roku 1962 v obci působí český pěvecký folklórní soubor Bohemské frajerky (v letech 1962–1995 Niva a Bohemka) a od roku 1990 také český krajanský spolek Bohemka (v letech 19902005 Čeští bratři). Prvním předsedou spolku byl Ing. Josef Hart (ukrajinsky Йозеф Гарт). Od roku 2005 je předsedkyní spolku Olga Andršová (ukrajinsky Ольга Андрш). Nově zvolený předseda/předsedkyně spolku se pak automaticky stává členem České národní rady Ukrajiny.

Evangelický sbor[editovat | editovat zdroj]

Betlémská kaple v Bohemce

Už za rok, kdy do Bohemky přišel Vilém Rejchrt (*1835, †1910), rodák ze Zelówa, písmák, kantor a malíř, vznikl evangelický reformovaný sbor,[1] který existoval do roku 1962, kdy byl donucen sovětskou vládou zaniknout. V letech 19101962 bratřím sloužili jako kazatelé Václav Pujman (*1878, †1952) a Vilém Pujman (*1896, †1967) a potom do r. 1992 František Nechuta (*1892, †1965), Ludvík Jersák (*1893, †1968) a Amálie Jersáková (*1913, †1998), rozená Vintrová. Po vzniku nezávislé Ukrajiny (24.8.1991) byl sbor v únoru 1992 obnoven jako český nezávislý evangelický bratrský sbor a úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou (ČCE). Sbor vedou ordinovaní presbyteři Josef Jančík (ukrajinsky Йозеф Янчик) a Ludmila Sverdlovová (ukrajinsky Людмила Свердлова). Bohoslužby probíhají v evangelickém kostele Betlémská kaple a jsou vedeny v češtině. V letech 19071996 probíhaly v modlitebně nebo světnici některého z bratří.

Pro obnovení pravého církevního řádu a historické paměti na slavnou bratrskou minulost vyhověla ČCE žádosti bratří a vysílá do Bohemky mladé bohoslovce z Čech. V Bohemce sloužili David Balcar z Prahy (1. listopadu 199423. dubna 1995), Aleš Mostecký z Kostelce nad Labem (1. října 199718. května 1998), Daniel Heller z Prahy (27. září 199928. května 2000) a tajemník Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Brodský (1. října 200229. dubna 2003). Koordinátorem spolupráce se sborem v Bohemce byl v letech 19972006 Mgr. Petr Brodský, který se v roce 2006 stal celocírkevním kazatelem pro české sbory ve východní Evropě.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nezávislý evangelický bratrský sbor v Bohemce - Ukrajina [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, [cit. 2012-02-12]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Drbal, Alexandr: Kronika Bohemky a události, vztahujících se k českému životu v Ukrajině a Rusku. - Bohemka; Lviv; Praha, 1961–2003. - 112 s. - [Kronika se uchovává v knihovně Českobratrské církve evangelické v Praze, u Ing. Josefa Harta v Bohemce a u autora].
  • Bohemce – 100 – Богемці : Збірник матеріалів ЗМІ, присвячений 100-річному ювілею чеського села Богемки Врадіївського району Миколаївської обл. — Врадіївка: ЛиСТоК, 2005. — 19 c.
  • Bohemská kuchařka / Z receptáře Věry Švarcové; Text Sněžana Brucová-Švarcová, Alexandr Drbal; Fotografie Ondřej Jančík; Editor Jana Šarounová. Praha: Sbor ČCE Praha 2 – Vinohrady, 2009. 24 s.
  • Dopis prezidenta republiky krajanům v Bohemce. In: Český bratr. Roč. 72, č. 16 (1996), s. 15.
  • Drbal, Alexandr: Bohemka. In: Církev v proměnách času 1969–1999 : Sborník Českobratrské církve evangelické. Praha: Kalich, 2002. S. 332-333. ISBN 80-7017-697-0.
  • Drbal, Alexandr: České Bohemce na Ukrajině je 95 let. In: Český lid. 2000, č. 4, s. 373-375. ISBN 978-80-87112-13-7.
  • Drbal, Alexandr: Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině. In: Hrozen. 2003 (zvláštní vydání). 12 s.
  • Drbal, Alexandr: Potomci českých pobělohorských evangelických exulantů ze Zelova na Ukrajině v 19.-21 století. In: Pamětní knížka na celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě 200 let v Zelowě konaný ve dnech 16. až 22. června 2003 pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Praha : Exulant, 2004. S. 26-39. ISBN 80-239-2940-2
  • Kovalenko, A.: Bohemka svjatkuje svoje storiččja. In: Visnyk Vradijivščyny. 21.9.2005, č. 73 / 8672, s. 2-3 : 20 obr.
  • Smetana Pavel: Betlémská kaple v Bohemce na Ukrajině. In: Kostnické jiskry. 1997, č. 40, s. 3—4.
  • Štěříková, Edita: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Praha : Kalich, 2002. S. 143-148. ISBN 80-7017-793-4.
  • Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Praha : Kalich, 2005. S. 145-151, 195, 228, 362. ISBN 80-7017-018-2.
  • Uherek, Z. - Valášková, N. - Bažant, A. - Vávra, J. - Klípa, O.: Češi na jižní Ukrajině. In: Český lid. 2000, č. 4, s. 320-330. ISSN 0009-0794.
  • Vávra, Jiří: Hmotné a nehmotné projevy vztahů k mrtvým : Etnoarcheologická studie na příkladu české menšiny v Bohemce a Veselinovce na Ukrajině / Seminář pro středověk, FF UK Praha; Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jan Klápště, CSc. Praha: FF UK, 2004. 67 + LII s.
  • Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. S. 36. ISBN 83-910821-0-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]