Čechoameričané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čechoameričané
Populace

1 703 930 Čechů nebo Čechoslováků[1]

0,6 % americké populace
Jazyk(y)
Čeština, Americká angličtina

Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří mají české předky. Emigranti původem z českých zemí, kteří mají předky jiné národnosti než české, se mezi Čechoameričany obvykle nepočítají,[zdroj?] ale identifikují se svou vlastní etnickou skupinou, např. německými Američany a americkými Židy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Po Hermanovi bylo pojmenováno město v Marylandu Bohemia Manor (dnes se jmenuje Chesapeake City).[zdroj?]

Ve stejné době žil obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii.[zdroj?] Philipse byl z aristokratické protestantské rodiny, která opustila Čechy po třicetileté válce.

V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské, kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu.

Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000 a v roce 1940 1 764 000. Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů. Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily:

Současnost[editovat | editovat zdroj]

K roku 2010 byla česká menšina ve Spojených státech na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[2] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[2] Podle sčítání lidu v USA 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1]

Populace[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení lidí hlásících se k českým kořenům v okresech USA

Státy s nejvyšší českou populací v USA jsou:[zdroj?]

Texas 155 855
Illinois 123 708
Wisconsin 97 220
Minnesota 85 056
Nebraska 83 462
Kalifornie 77 673
Ohio 61 640
Iowa 51 508
New York 44 942
Florida 42 890

Státy s nejvyšším procentem Čechů jsou:

Nebraska 4,9 %
Jižní Dakota 2,1 %
Severní Dakota 2,0 %
Wisconsin 1,8 %
Iowa 1,8 %
Minnesota 1,7 %

Významní Čechoameričané[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech American na anglické Wikipedii.

  1. a b Detailed Tables - American FactFinder [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Krajané v USA [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. 
  3. Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  4. Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  5. Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Omline [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ČTK. Ivan Lendl v ostravské exhibici porazil Borga. Sport.cz [online]. 2010-11-05 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  7. Michael Bereň, s přispěním Ondřeje Novotného. Slavné bitvy s Němci: dominantní Kodeš i Becker, shrnutý kurt a sestup. iDNES.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.