Augustin Heřman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augustin Heřman

Augustin Heřman
Narození před 1621
Mšeno,
České královstvíČeské království České království
Úmrtí září 1686
Bohemia Manor, Třináct kolonií Anglie
Podpis Appletons' Herrman Augustine signature.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Heřman (před 1621 Mšeno – září 1686) byl český průzkumník, mořeplavec, obchodník, kartograf a korzár, který přes Holandsko odplul do severní Ameriky, kde se proslavil v Novém Amsterdamu a v Marylandu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ Augustina Heřmana se traduje ve dvou verzích. Podle jedné se narodil ve Mšenu na Kokořínsku jako syn evangelického kněze Abrahama Heřmana. Rodina musela opustit Čechy v pobělohorské době (podle jiné verze měli odejít již v roce 1618), pravděpodobně do roku 1627, kdy vstoupilo v platnost nařízení o výhradním katolickém vyznání (tzv. Obnovené zřízení zemské) a usadila se nejprve v Holandsku, přesněji v Amsterodamu, kde se Heřman vyučil zeměměřičem a kartografem. Nanejvýš pochybná je údajná zmínka o Heřmanovi na území Ameriky z roku 1633, kdy měl ve službách Západoindické společnosti jednat s Indiány o odkoupení půdy poblíž dnešní Filadelfie. Podle druhé verze se Heřman narodil v Praze a jeho otec byl bohatý český obchodník, jenž byl zabit v bitvě na Bílé Hoře roku 1620.

Kdy se do Ameriky dostal, není známo, nicméně v roce 1644 je uváděn jako agent obchodního domu v Novém Amsterodamu (pozdějším New Yorku), kde se také natrvalo usadil. Stal se tak prvním Čechem, který se v Americe prokazatelně usadil. Kromě obchodování se pustil i do korzárství a v roce 1649 si pořídil loď La Grace. Jako korzár napadal španělské lodě v Karibiku, přičemž největšího úspěchu dosáhl u břehů Guatemaly, kde zajal dvě plně naložené španělské lodě. Ovšem jako korzár se dlouho neživil. V roce 1652 byl nucen vyhlásit úpadek a někdy v této době se na krátkou chvíli ocitl i ve vězení pro dlužníky.

Tam se 10. února 1651 poprvé oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou zde usedlých Nizozemců Caspara Varletha a Judith Tentenierové. S prvou ženou měl 5 dětí: syny Ephraima, Caspera, dcery Annu, Judith a Francinu. Jannetje zemřela před rokem 1665 a Heřman se podruhé oženil s Mary Catherine Wardovou z Marylandu. V Novém Amsterdamu Heřman vlastnil tři nemovitosti a dopracoval se vysokého společenského a hospodářského postavení. Roku 1647 se stal členem Nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a s ním také obchodoval, dokud se nedostali do konfliktu. Patřili k průkopníkům zámořského obchodu a největším exportérům tabáku a kožešin, které dovážel i přes oceán do Evropy.

Dodnes je Heřman světově významný jako vynikající kartograf severní Ameriky. Pro Cecila Calverta, Lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno „Augustine Herrman Bohemian“. Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po jejím vytištění v roce 1673 byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Za to obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky, které pojmenoval Bohemia Manor (České panství) a na kterých si postavil velký dům. Pozoruhodné je také jeho české vlastenectví: nejen že označil panství za české území, ale pravidelně také ke svém jménu připojoval přídomek Čech = Bohemian' nebo Bohemiensis.

Jedno z prvních vyobrazení Nového Amsterdamu (New Yorku) z roku 1650, jež bylo teprve v roce 1992 objeveno pracovníky Rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým.

Tabule rodného místa Augustina Heřmana v Cinibulkově ulici ve Mšenu na Kokořínsku.

Životem Augustina Heřmana se zabýval především českoamerický historik Tomáš Čapek, jenž o něm napsal knihu Augustine Herrman of Bohemia Manor, která vyšla v roce 1930.

Památky a současnost[editovat | editovat zdroj]

  • Předpokládané rodné místo či rodný dům Augustina Heřmana připomíná pamětní deska v Cinibulkově ulici ve Mšenu na Kokořínsku.
  • Kopie (odlitek) Hermanovy náhrobní desky je uložena v Národním muzeu v Praze.
  • Ve Spojených státech amerických byla po Heřmanovi pojmenována Marylandská dálnice 213 mezi Chestertownem and Elktonem, dodnes zvaná The Augustine Herman Highway .
  • Dvě školy v Marylandu jsou pojmenovány podle Heřmanova Českého panství: Bohemia Manor High School, Bohemia Manor Middle School.
  • Námořní cesty byly spojeny zejména s jeho lodí „La Grace“ (volně přeloženo – „Půvabná“). Právě s ní plul na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantický oceán. La Grace v počátcích Ameriky patřila vedle lodí anglických, španělských a portugalských korzárů k nejslavnějším. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.
  • Koncem roku 2010 parta nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským dokončila stavbu kopie této lodi, která se nyní plaví světovými oceány pod českou vlajkou.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HÁTLOVÁ, Petra. La Grace, korzárská loď plující pod českou vlajkou na stěžni. Novinky.cz. 2011-10-22. Dostupné online [cit. 2017-06-24]. (cs-CZ) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEYL, Václav. Přes moře a hory, příběh Augustina Heřmana, zpracovaný formou románu pro mládež (il. Karel Pekárek, mapy Jan Novotný, Doležalovo nakladatelství, Červený Kostelec, 1945)
  • HOBLÍK, Jiří. Evangelický pirát ze 17. století a jeho bárka - Augustin Heřman. Seriál "Zapomínaní protestanti", 2. díl., 12. 11. 2012. Dostupné online.
  • VLHA, Marek. Korzár a kartograf. Tajemství české minulosti. duben 2013, s. 54-57.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]