František Dvorník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. ThDr. PhDr. František Dvorník
Narození 14. srpna 1893
Chomýž
Úmrtí 4. listopadu 1975 (ve věku 82 let)
Chomýž
Povolání historik, katolický kněz a vysokoškolský učitel
Alma mater Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Karlova
Faculté des lettres de Paris
Témata historie
Ocenění Haskins Medal (1960)
Recipient of the Order of Tomáš Garrigue Masaryk, 3rd class (1992)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Dvorník (14. srpna 1893 Chomýž4. listopadu 1975 Chomýž) byl moravský kněz a historik, nejvýznamnější český byzantolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži studoval na katolické bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl po dokončení studia v roce 1916 vysvěcen na kněze. Jako kněz krátce působil v Bílovci a ve Vítkově. Potom pokračoval ve studiích v Praze, odkud odešel do Paříže, kde studoval několik oborů současně. V roce 1926 získal na Sorbonně doktorát filosofie.

Po návratu do Československa se v roce 1927 habilitoval a v roce 1928 se stal profesorem církevních dějin na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl jedním ze zakladatelů Slovanského ústavu v Praze a spoluzaložil i vědeckou revui Byzantinoslavica. Za druhé světové války přednášel v Collège de France a na École des Hautes Études v Paříži. Od roku 1948 až do roku 1965 působil jako profesor byzantologie v Dumbarton Oaks Center na Harvardově univerzitě.

Patřil k světově uznávaným byzantologům. Velmi významná jsou jeho práce o patriarchovi Fotiovi, která přispěly k pochopení a rehabilitaci této významné osobnosti.[1] Během svého života byl oceněn velkým množstvím poct a čestných doktorátů předních světových univerzit (Paříž, Londýn). Zemřel 4. listopadu 1975 během svého pobytu v Československu a byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Bílavsku pod Hostýnem. V roce 1992 obdržel in memoriam Řád T. G. Masaryka III. třídy.[2]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Les Slaves Byzance et Rome au IXe siècle. Paris : Librairie Honoré Champion, Édouard Champion, 1926. 360 s.
  • Život svatého Václava. Praha : Výbor jubilej. oslav, 1929. 85 s. 2. vyd. Praha : Dědictví Svatováclavské, 2001. 85 s. ISBN 80-902946-0-X.
  • Les légendes de Constantin et de Méthode vues de Byzance. Prague : Commission byzantologique de l’Institut slave, 1933. 443 s.
  • The photian schism : history and legend. Cambridge : Cambridge University Press, 1948. 503 s. (česky Fotiovo schizma : historie a legenda. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2008. 575 s. ISBN 978-80-86715-94-0.)
  • The Making of Central and Eastern Europe. London 1948. 350 s. (česky Zrod střední a východní Evropy : mezi Byzancí a Římem. Praha : Prostor, 1999. 525 s. ISBN 80-7260-005-2. 2. vyd. Praha : Prostor, 2008. 525 s. ISBN 978-80-7260-195-0)
  • The Slavs : their early history and civilization. Boston : American Academy of Arts and Sciences. Boston : American Academy of Arts and Sciences, 1956. 394 s.
  • The idea of apostolicity in Byzantium and the legend of the apostle Andrew. Cambridge, MA : Harvard University Press, 1958. 342 s.
  • Histoire des conciles. Paris : Seuil, 1962. 190 s.
  • Byzance et la Primauté romaine. Paris : Les Éditions du Cerf, 1964. 160 s.
  • Histoire des conciles : de Nicée à Vatican II. Paris : Seuil, 1966. 181 s.
  • Se znamením kříže. Řím : Křesťanská akademie, 1967. 236 s.
  • Svatý Václav dědic České země. Řím : Křesťanská akademie, 1968. 207 s.
  • Byzantine Missions among the Slavs : SS. Constantine-Cyril and Methodius. New Brunswick, N.J. : Rutgers University Press, 1970. 484 s. (česky Byzantské misie u Slovanů. Praha : Vyšehrad, 1970. 393 s.)
  • Origins of Intelligence Services: The Ancient Near East, Persia, Greece, Rome, Byzantium, the Arab Muslim Empires, the Mongol Empire, China, Muscovy . New York, 1974. (česky Počátky zpravodajských služeb : starověký Blízký východ, Persie, Řecko, Řím, byzantská říše, arabsko-muslimské říše, mongolská říše, Čína, Moskevské knížectví. Praha : Prostor, 2001. 401 s. ISBN 80-7260-056-7).
  • Svatý Vojtěch, druhý pražský biskup. Řím : Křesťanská akademie, 1983. 99 s. 2. vyd. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1997. 71 s. ISBN 80-238-1831-7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERVINKA, Arnošt. Významné osobnosti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Kroměříž : Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, 2007. 32 s. Dostupné online. S. 21-22.  
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 137.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 271.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha : Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 453-454.  
  • PINKAVA, Jaroslav. Francis Dvornik - František Dvorník: historik a unionista. Brno : Vlastivědný věstník moravský - číslo 4, 1993.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. S. 773.  
  2. http://old.hrad.cz/kpr/rady/rtgm_lide_01.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]