Antonín Hora (1859–1928)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Antonín Hora (1824–1906).
Reverendus Dominus
Prof. Antonín Hora
Prof. Antonín Hora
Prof. Antonín Hora
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení1883
Osobní údaje
Datum narození12. září 1859
Místo narozeníBubeneč
Datum úmrtí4. dubna 1928 (ve věku 68 let)
Místo úmrtíSmíchov
Povoláníkatolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Prof. Antonín Hora na tablu vyučujících bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v roce 1928.

Antonín Hora (12. září 1859 Praha-Bubeneč4. dubna 1928 Praha-Smíchov[1]) byl český římskokatolický kněz, profesor teologické fakulty, katechetik a pedagog[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1879–1883 studoval na české Bohoslovecké fakultě c. k. Karlo-Ferdinandovy university v Praze.[2] Po ukončení studií přijal v roce 1883 kněžské svěcení[3] a začal působit v duchovní správě. V letech 1887–1905 působil jako katecheta měšťanské dívčí školy u sv. Tomáše na Malé Straně. Od roku 1905 začal působit jako profesor učitelského ústavu v Praze a zároveň učitel katechetiky a pedagogiky na pražské teologické fakultě. V roce 1912 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem katechetiky a pedagogiky. Dvě hodiny týdně přednášel a jednu hodinu pedagogiku. Jednou týdně měli studenti dvě hodiny katechetických praktických cvičení na cvičné škole. Hora k tomu uváděl: „Hospitují hodinu při vyučování některému předmětu světskému, druhou pak mají střídavě praktické výstupy před žáky cvičné školy za přítomnosti profesora a ostatních bohoslovců tak, že každý má dva výstupy, jeden z biblické dějepravy a jeden z katechismu před žáky různých tříd.“[2] I když nepublikoval žádné souborné odborné dílo přispíval recenzemi do katechetickými spisy do Časopisu katolického duchovenstva v letech 1902, 1904 a 1909–1913.[4] Dále spolupracoval na Českém slovníku bohovědném.[5] Na pražské teologické fakultě přednášel až do března 1928.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V oblasti katechetiky navázal na přednášky svých předchůdců, zejména Jana Ladislava Sýkory (1891–1892) a prof. K. Tippmanna (1892–1905). Katechetiku definoval následovně: „Nauka která důvodně a soustavně podává pravidla, jimiž při vychovávání mládeže, učením, bohoslužbou a kázní církevní říditi se třeba.“ Členil ji na tři hlavní části: 1. dějiny katecheze, 2. ideu o zřízení katechismu a 3. katechetickou činnost církve (tj. vychovávání mládeže k dospělosti křesťanské).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z24, s. 134
  2. a b c d e ZIMMERMANNOVÁ, Marie. Vývoj katechetiky v Českých zemích v letech 1920-1994. Praha, 2010 [cit. 2020-09-12]. 182 s. Licenciátní práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. . s. 40.
  3. ZIMMERMANNOVÁ, Marie. ThDr. Josef Hronek jako katechetik a pedagog. Praha: Karolinum, 2015. 264 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2962-9. S. 132. 
  4. Časopis katolického duchovenstva. www.depositum.cz. 1902, 1904, 1909–1913. Dostupné online. 
  5. Antonín Podlaha. Český slovník bohovědný I.–V.. In: TUMPACH, Josef; PODLAHA, Antonín. Praha: Václav Kotrba, 1828–1913. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]