Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cyrilometodějská teologická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Facultas Theologica Cyrillo-Methodiana
Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology

Pohled z oken Uměleckého centra (vlevo) na budovu Cyrilometodějské teologické fakulty z roku 1675, přestavěná do současné podoby v roce 1718. Původně se jednalo o budovu Semináře sv. Františka Xaverského pro nemajetné studenty
Vedení fakulty
Děkan (seznam) prof. Ing. Mgr. et Mgr. Peter Tavel, Ph.D.
Proděkan Mgr. Vít Hušek, Th.D.
Proděkan doc. Petr Chalupa, Th.D.
Proděkan Mgr. Lucie Marta Cincialová, Th.D.
Proděkan Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.
Předseda AS Mgr. Jaroslav Franc, Th.D.
Tajemník Mgr. Ivan Drábek
Statistické údaje k roku 2013[1]
Studenti 1 220
Studijní program
Bakalářský 859
Magisterský 340
Doktorský 21
Základní informace
Původní název Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta (1919)
Datum založení 1573
Datum zrušení 1950
Datum obnovení 1990
Status veřejná[2]
Kontaktní údaje
Adresa CMTF UP
Univerzitní 22
771 11 Olomouc
Telefon 585 637 111
E-mail dekanat.cmtf@upol.cz
Souřadnice
www.cmtf.upol.cz

Cyrilometodějská teologická fakulta (CMTF) Univerzity Palackého v Olomouci (UP) je nejstarší fakultou této vysoké školy. Tato teologická fakulta je ve svém bádání kromě zákonů a nařízení České republiky podřízena katolické věrouce a kanonickému právu římskokatolické církve, na což dohlíží arcibiskup olomoucký, který je z titulu svého úřadu velkým kancléřem fakulty, a Kongregace pro katolickou výchovu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

U vzniku olomoucké univerzity a její teologické fakulty stáli jezuité, pozvaní do Olomouce v roce 1566 biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova s cílem obrátit místní obyvatelstvo, které bylo z 90 % protestantského vyznání,[3] na katolickou víru. Mezi cíli protestantských církví bylo zajištění univerzální vzdělanosti bez ohledu na společenské postavení a pohlaví.[4] V polovině šestnáctého století již nebylo jediného města bez protestantské školy, mnoho jich mělo více než jednu. V každé většinou působili dva až šest učitelů. Například v Jihlavě bylo škol šest: dvě české, dvě německé, jedna pro dívky, a jedna na úrovni gymnázia, poskytující výuku latiny, řečtiny, hebrejštiny, dialektiky, základů filosofie a svobodných umění, stejně jako augsburské věrouky.[5] Vzhledem k tomu, že i pražská univerzita byla v rukou protestantů, nemohla katolická církev soutěžit na poli vzdělávání. Proto byli s podporou habsburských vládců pozváni jezuité, aby založili řadu vzdělávacích institucí, především Akademii v Praze a tu v Olomouci.

Roku 1566 byl založen olomoucký jezuitský řádový dům a kolem něj vzniklo několik škol, zejména tedy akademie, která měla oprávnění promovat k vysokoškolským hodnostem. Nástupce Prusinovského na biskupském stolci, Jan Grodecký, pak prosadil u císaře Maxmiliána II. povýšení jezuitské akademie na řádné vysoké učení v roce 1573. Již při založení probíhala výuka bohosloví, která byla později rozšířena také o výuku filosofie (1576), práva (1667 církevní, 1679 světské) a medicíny (1753).

Význam olomoucké univerzity a zejména jejího teologického studia byl podtržen v roce 1578, kdy došlo z vůle papeže ke zřízení zvláštního papežského semináře Collegium Nordicum pro oblast na sever od Alp. Sféra působnosti univerzity tak zahrnovala kromě Moravy také Slezsko, Polsko, Maďarsko, Rakouské země, Německo, Skandinávii a východní Evropu. Cílem semináře bylo vytvořit oddané a vysoce vzdělané katolické laiky i kněze z těchto zemí, kteří by se pak vrátili zpět domů, kde měli prosazovat a chránit zájmy katolické církve.[6] Právě existence tohoto kolegia později učinila z Olomouce jeden z hlavních cílů švédských vojsk.[7]

Již v roce 1582 se podařilo biskupovi spolu s jezuity vynutit uzavření protestantské školy v Olomouci.[5] Po porážce českého stavovského povstání pak jezuité získali od roku 1622 výhradní monomopol na vzdělávání v Českých zemích.

První doktoři teologie byli promováni v roce 1596; o rok později byl mezi imatrikulovanými studenty Jan Sarkander, první z dlouhé řady významných duchovních absolventů olomoucké univerzity. Již v seznamu vytvořeném v roce 1723 lze nalézt 8 mučedníků, 14 arcibiskupů a 52 kapitulárních kanovníků.[8]


Země původu studentů Collegia Nordica v letech 1578-1624[7]

Nadvláda jezuitů a teologů nad univerzitou byla prolomena nejdříve částečně v roce 1679, kdy došlo k zřízení právnické profesury, a pak definitivně v roce 1766, kdy byl jmenován první světský rektor, profesor práva Johann Heinrich Bösenselle. Mezitím v roce 1762 bylo zakázáno používat v názvu univerzity přívlastku „Tovaryšstva Ježíšova“. V roce 1778 byla univerzita přestěhována do Brna. O čtyři roky později se vrátila do Olomouce, ovšem pouze jako akademické lyceum; pouze bohoslovecká fakulta si udržela univerzitní status.[zdroj?] V roce 1827 se univerzitou opět stala celá škola, po účasti studentů a profesorů na revoluci roku 1848 byla však postupně likvidována, až došlo v roce 1860 k jejímu uzavření. Zůstala pouze samostatná bohoslovecká fakulta a univerzitní knihovna, do roku 1873 také samostatné lékařsko-chirurgické studium.

V roce 1919 došlo k jejímu přejmenování na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu[9] a v letech 19391945 byla uzavřena nacisty. V roce 1946 se stala součástí obnovené Univerzity Palackého,[10] ne však na dlouho, už 3. června 1950 byla ze svazku univerzity vyjmuta[11] a 26. července téhož roku došlo k jejímu úplnému zrušení.[12] Nakrátko byla obnovena v letech 19681974, avšak formálně se jednalo pouze o pobočku Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích.

Obnovení fakulty v roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Zákonem č. 163/1990 Sb. ze 3. května 1990 byla obnovena teologická fakulta v Olomouci a začleněna do svazku Univerzity Palackého.[13] Fakticky byla její činnost obnovena dne 8. října 1990 na slavnostní bohoslužbě v olomoucké katedrále sloužené olomouckým arcbiskupem Františkem Vaňákem. O den později začaly přednášky a 22. října 1990 ve velkém sálu arcibiskupského paláce v Olomouci rektor Univerzity Palackého prof. Josef Jařab slavnostním aktem potvrdil začlenění Cyrilometodějské teologické fakulty do svazku Univerzity Palackého v Olomouci: „Pronuntio Facultatem theologicam sanctis Cyrillo et Methodio dedicatam partem Universitatis Palackianae.

Děkanové fakulty po obnovení v roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam děkanů teologické fakulty v Olomouci.

Vedení fakulty[editovat | editovat zdroj]

  • prof. Ing. Mgr. et Mgr. Peter Tavel, Ph.D. – děkan
  • Mgr. Vít Hušek, Th.D. – proděkan pro vědu a výzkum
  • doc. Petr Chalupa, Th.D. – proděkan pro studijní a pedagogické záležitosti
  • Mgr. Lucie Marta Cincialová, Th.D. – proděkanka pro organizaci, rozvoj, vnější vztahy a další vzdělávání
  • Mgr. Tomáš Parma, Ph.D. – proděkan pro zahraniční vzta
  • Mgr. Jaroslav Franc, Th.D. – předseda akademického senát
  • Mgr. Ivan Drábek – tajemník

Seznam kateder CMTF UP[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2013 [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, [cit. 2015-05-10]. Dostupné online.  
  2. Přehled vysokých škol v ČR - 1. Veřejné vysoké školy [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz. Dostupné online.  
  3. VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. [s.l.] : Grada Publishing, a.s., 2010.  
  4. SADLER, John Edward. J. A. Comenius and the concept of universal education. [s.l.] : Barnes & Noble, 1966.  
  5. a b D'ELVERT, Christian. Geschichte der Studien-, Schul- und Erziehungs- Anstalten in Mähren und Oesterreichisch Schlesien, insbesondere der olmützer Universität, in den neueren Zeiten. Brno : Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1857. (Schriften der Historisch-Statistischen Section der K.K. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 10). Dostupné online. (německy)  
  6. JAROSLAV, Miller. Urban societies in East-Central Europe: 1500-1700. [s.l.] : Ashgate Publishing, Ltd., 2008.  
  7. a b GARSTEIN, Oskar. Rome and the Counter-Reformation in Scandinavia: The age of Gustavus Adolphus and Queen Christina of Sweden, 1622-1656. [s.l.] : BRILL. (anglicky)  
  8. ZIMPRICH, Richard. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar : Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy)  
  9. Nařízení vlády č. 231/1919 Sb., o pojmenování bohoslovecké fakulty v Olomouci. Dostupné online.
  10. § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 35/1946 Sb., o obnovení university v Olomouci. Dostupné online.
  11. 33 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  12. § 1 odst. 2 vládního nařízení č. 112/1950 Sb., o bohosloveckých fakultách. Dostupné online.
  13. Čl. I § 1 odst. 2 zákona č. 163/1990 Sb., o bohosloveckých fakultách. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]