Josef Čihák (monsignore)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veledůstojný pán
Msgre. doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák
kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 30. října 1907 v Římě
Osobní údaje
Datum narození 11. září 1880
Místo narození Obděnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 18. února 1960 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí Leopoldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Čihák (11. září 1880, Obděnice[1]18. února 1960, Leopoldov), byl český římskokatolický kněz, kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, apoštolský protonotář a vězeň komunistického režimu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rolnické rodiny, po dokončení obecné školy ve svém rodišti pokračoval ve vzdělávání na reálném gymnáziu v Příbrami. V letech 19021907 studoval filosofii a teologii na Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde také 30. března 1907 přijal kněžské svěcení. Jako kaplan působil nejprve v pražské farnosti u kostel Matky Boží před Týnem a od roku 1911 u sv. Havla. V roce 1917 se stal profesorem náboženství na gymnáziu v Resslově ulici v Praze. Po vzniku Československa byl členem Jednoty katolického duchovenstva.

Od roku 1921 působil jako docent pastorální teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1927 byl jmenován jejím mimořádným profesorem. V roce 1928 byl zvolen kanovníkem pražské metropolitní kapituly. Redigoval čtvrtletně vycházející Věstník Společnosti sv. Cyrila a Metoděje a měsíčník Zasvěcení.

V rámci pronásledování katolické církve v Československu po únoru 1948 byl 18. července 1950 zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen za velezradu a vyzvědačství k desetiletému trest odnětí svobody a vedlejším trestům; hlavní líčení s Čihákem a dalšími osmi vysokými církevními představiteli se konalo od 27. listopadu do 2. prosince 1950. Zbytek života strávil ve věznicích na Pankráci, ve Valdicích a nakonec v Leopoldově, kde také ve vězeňské nemocnici po dlouhé nemoci umírá.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Theosofická společnost a její učení, Václav Kotrba, Praha 1914
  • Buddhismus a křesťanství, vlastním nákladem, Praha 1914
  • Co je po smrti?, 1916
  • Lichva na soudu dějin a mravního zákona, Českoslovanská akciová tiskárna, Praha 1917
  • Psychologie moderní pochybovačnosti náboženské, vlastním nákladem, Praha 1917
  • Jozinka, naše vzorná sodálka a Targicka, vlastním nákladem, Praha 1924
  • Theologus čili Studium katolické theologie – díl I, Organisace katolického studia bohosloveckého, vlastním nákladem, Praha 1927

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]