Přeskočit na obsah

Leopoldov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Leopoldov (rozcestník).
Leopoldov
Nádraží v Leopoldově
Nádraží v Leopoldově
Leopoldov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška143 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresHlohovec
Tradiční regionDolní Pováží
Leopoldov
Leopoldov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,652 km²
Počet obyvatel3 973 (2021)[1]
Hustota zalidnění702,9 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaTerézia Kavuliaková
Vznik1664 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.leopoldov.sk
E-mailmestoleopoldov@stonline.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Leopoldov
Hlohovecká cesta 2
920 41 Leopoldov
Telefonní předvolba033
PSČ920 41
Označení vozidel (do r. 2022)HC
NUTS507253
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopoldov (před rokem 1948 Mestečko; maďarsky: Lipótvár, později Újvároska; německy: Leopoldstadt) je slovenské město ležící v Trnavském kraji v okrese Hlohovec. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel a je důležitým železničním uzlem. V povědomí Čechů ulpělo díky tomu, že je zde věznice Leopoldov, v níž byli v 50. letech komunistickou vládou vězněni a likvidováni političní vězni.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Leopoldov byl založen v roce 1664 z iniciativy Leopolda I., po němž dnes nese jméno. Založení pevnostního města (městský status udělen zároveň se zprovozněním pevnosti v roce 1669) bylo součástí císařových snah zastavit pronikání Osmanské říše do hloubi Horních Uher. Leopoldovská pevnost začala postupně ztrácet svůj vojenský význam na konci 17. a počátku 18. století po sérii zdrcujících porážek, které Habsburkové Osmanské říši uštědřili a které způsobily, že se hranice posunuly daleko na jih. Pevnost pak našla uplatnění jen jako méně významná vojenská základna při vzpourách proti Habsburkům. V roce 1855 byla vlastní pevnost přestavěna na věznici, která smutně proslula zejména v 50. letech 20. století, kdy v ní českoslovenští komunisté věznili a likvidovali politické vězně. Věznice byla zdrojem proslulosti města i po roce 1989 – např. díky vzpouře vězňů z roku 1990 a útěku 7 vězňů doprovázeném vraždou 5 dozorců (1991).

Památky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]