Kročehlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kročehlavy
Kladno-Kročehlavy, V Bažantnici 2634 a 2653.JPG
charakter sídla: velká vesnice
domů: 2676
PSČ: 272 01
součást obce: Kladno
okres: Kladno
katastrální území: Kročehlavy (7,75 km²)
Kročehlavy
Red pog.png
Kročehlavy
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Kročehlavy jsou v současné době[kdy?] největší čtvrť města Kladna ve Středočeském kraji. V současnosti[kdy?] zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou vesnicí u Kladna.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Kladna

První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích vladycích. Ti se o dva roky později už psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o šlechtici s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo jako o majetku Kladenských z Kladna. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, rytíři Žďárští ze Žďáru, mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy celé Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s krátkou výjimkou během třicetileté války). Třicetiletou válku přežila obec patrně celkem bez úhony. Na začátku této války vrchnost ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský ovčák. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let 17. století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce morová epidemie, která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven panský dvůr. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich farář nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z Břevnova (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli Němci z dnešního Broumovska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce 1930 měly 10 tisíc obyvatel. Kročehlavy od roku 1908 přemýšlely o možnosti povýšení na město. K tomu ovšem došlo až v roce 1931 současně s vysvěcením nově postaveného kostela. Kostel byl vysvěcen 25.října 1931.Město Kročehlavy ale nikdy nedostalo znak. Město však bylo krátce nato připojeno ke Kladnu, nejdříve za protektorátu, což bylo po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce 1948. Dnes jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará. Jako ukázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.

Štěpánov[editovat | editovat zdroj]

V roce 1783, poté, co břevnovský opat František Štěpán Rautenstrach rozparceloval pozemky mezi Kladnem a Kročehlavy vznikla osada Štěpánov, též Štěpánka (pojmenovaná podle opata Štěpána), která byla roku 1915 sloučena s čísly popisnými kročehlavskými a úplné sloučení pak proběhlo v roce 1930. Bývalá náves se nacházela v dnešní Partyzánské ulici. Před založením samotné vsi, zde už v průběhu 18. století byla postavena usedlost Christopha Umlaufa. Při založení vsi byl vykácen lesík Skalka či Dubice a přímo na jeho místě vzniklo jádro vsi. Na rozdíl od často opakovaného tvrzení, že nová ves byla osídlena kolonisty z Broumovska, je u alespoň části pravděpodobnější příchod ze samotného kladenského panství.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněné budovy bývalého pivovaru

Část svého dětství zde prožila Marie Majerová.[zdroj?] Z části Štěpánov pocházela manželka Antonína Zápotockého Marie. V místním pivovaru často pobýval Mikoláš Aleš. Kročehlavy jsou rodištěm malířů Jana Karase a Karla Součka. Nelze opomenout ani Ludviku Smrčkovou, významnou sklářskou výtvarnici, která se narodila u dnešního nádraží Kladno (do konce 19. století Vejhybka). Také zde žije písničkář Josef Fousek.[zdroj?] Základní školu v Kročehlavech navštěvoval kladenský rodák spisovatel a překladatel Václav Jamek.[zdroj?] Kročehlavy též hostí známou undergroundovou skupinu zabývající se teoretismem a hudbou, Kročehlavy Fronte Skinheads.[zdroj?]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je čp. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku 2004 vrácen zpět do rukou benediktinského řádu. Ten je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely.

Více budov na seznamu není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb.

Svépomoc[editovat | editovat zdroj]

Svépomoc je obytný soubor složený z rodinných domků, které byl vybudován v letech 1920 až 1922 družstvem Svépomoc. Svépomoc bylo sice družstvo, ale bylo podle tehdejších regulí zapsáno jako „společnost s ručením obmezeným“. Prezentovalo se také jako „družstvo pro stavbu dělnických a rodinných domků v Kročehlavech“.Družstvo (resp. jeho jednotliví členové-stavebníci) dostalo úvěr od Městské spořitelny v Unhošti. Díky Zákonu č. 209 ze dne 30. března 1920 – „O přechodných daňových výhodách pro stavebníky rodinných domů a bytů“, byly nově započaté stavby mimo jiné osvobozeny od domovní daně na dobu 20 let. Takovéto družstvo bylo v té době dost obvyklým způsobem, jak zajistit lidem podporu při výstavbě rodinných domků. Bylo po skončení první světové války a obce neměly dost prostředků k vlastní obecní výstavbě, ani k budování infrastruktury a tak byla vítána každá vhodná forma financování. Počáteční jistina byla velmi malá, takže byla dosažitelná i pro zájemce z dělnických profesí, a splátkový kalendář byl rozpočítaný až do 60. let 20. století.

Pozemky, na nichž se začalo stavět, patřily dříve k majetku břevnovského kláštera. Pozemky byly rozparcelovány na jednotlivé díly. Byly zde stavěny typizované rodinné domky tří typů. Jedním z typů byly dvojdomky, které sice byly finančně zvýhodněny, ale nakonec se to při realizaci údajně nepotvrdilo, a vyšly dráž než zbývající dva typy izolovaných domků. Výstavbou došlo k realizaci celkem 66 nových bytů. Jedná se buď o byty o dvou pokojích a kuchyni, v případě dvojdomku o jednom pokoji a kuchyni. Domky jsou většinou podsklepeny a mají i podkrovní místnosti.

“Svépomoc“ se stala osobitou zástavbou, která vyhovovala tehdy odpovídajícím zásadám bydlení. Bylo dbáno i na zeleň v ulicích, před každým domem uvnitř lokality byla zasazena lípa a upraven trávník mezi chodníkem a vozovkou. I na dvorcích jednotlivých domů se dbalo o zeleň, kterou si už majitelé ale upravili podle svého. Na první dostavěný dům č.p. 645 byla osazena (dnes již omšelá a těžko čitelná) pamětní deska. Postupem času si každý majitel prováděl různé přístavby a úpravy, měnily se fasády, takže původní jednotný dojem celé čtvrti se postupně vytrácel, nicméně celá lokalita je i z dnešního pohledu architektonicky i urbanisticky docela zajímavá, byť už spíše z historického pohledu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kročehlavy ve Wikimedia Commons

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž tématem jsou Kročehlavy
  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007
  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé v letech 1618-1918, Posel z Budče 2008
  • Ondřej Doležal, Vznik, vývoj a zánik panského dvora v Kročehlavech, Listy z Unhošťska 2005
  • PaedDr. Irena Veverková : Družstvo Svépomoc, Listy z Unhošťska