Kročehlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kročehlavy

Domy č.p. 2634 a 2653 v ulici V Bažantnici
(prosinec 2013)
Základní informace
Charakter sídla čtvrť
Počet obyvatel 36 123[1] (2011)
Domů 2656[1]
Lokalita
PSČ 272 01
Součást obce Kladno
Okres Kladno
Katastrální území Kročehlavy (7,75 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°7′59″ s. š., 14°7′7″ v. d.
Kročehlavy
Red pog.svg
Kročehlavy
Další údaje
Kód části obce 402001
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kročehlavy jsou počtem obyvatel největší částí města Kladna ve Středočeském kraji, která zahrnuje několik bývalých osad. Podle sčítání lidu z roku 2011 zde žilo 36 123 obyvatel.[1] Staré Kročehlavy tvoří převážně rodinné domy ve svahu pod Pražskou a Vodárenskou ulicí, za kterou jsou směrem na jih sídliště, vznikající zde od 70. a 80. let, jako jsou Okrsek 4, Okrsek 0 a Sídliště 9. května.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Kladna

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316,[2] kdy jsou zmínky o jejích vladycích. Ti se o dva roky později psali ze Dříně, přesto již ve 14. století se o Dříňských nemluví, ale jen o vladycích místních, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, už na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o šlechtici s tímto přídomkem. V tomto století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí, ačkoli se tehdy o jedné části vsi mluvilo jako o majetku Kladenských z Kladna. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, rytíři Žďárští ze Žďáru, mají v této obci čtyři usedlosti.

Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastnili celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy celé Kročehlavy patřily ke kladenskému panství, s krátkou výjimkou během třicetileté války, kterou obec přežila patrně celkem bez úhony. Na začátku této války vrchnost ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský ovčák. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let 17. století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce morová epidemie, která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven panský dvůr, protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich farář nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu, který byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705), benediktýni z Břevnova, místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli Němci z dnešního Broumovska, kteří se však do konce 18. století počeštili.

V době napoleonských válek se zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna, ale i Kročehlav samotných (v roce 1930 měly již 10 tisíc obyvatel). V Kročehlavech se už od roku 1908 přemýšlelo o možnosti povýšení obce na město, došlo k tomu ovšem až v roce 1931 současně s vysvěcením nově postaveného kostela dne 25. října. Město Kročehlavy ale nikdy nedostalo znak, navíc nezůstalo dlouho samostatné, protože krátce nato bylo připojeno ke Kladnu. Nejdříve za protektorátu, což bylo po osvobození na chvíli zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce 1948. Po roce 1989 došlo ke zboření jediné původní významnější stavby, panského dvora.

Štěpánov[editovat | editovat zdroj]

V roce 1783 břevnovský opat František Štěpán Rautenstrach rozparceloval pozemky mezi Kladnem a Kročehlavy, čímž vznikla osada Štěpánov, též Štěpánka (pojmenovaná podle opata Štěpána). Roku 1915 byla sloučena s kročehlavskými čísly popisnými a úplné sloučení pak proběhlo v roce 1930. Bývalá náves se nacházela v dnešní Partyzánské ulici. Před založením samotné vsi zde už v průběhu 18. století byla postavena usedlost Christopha Umlaufa. Při založení vsi byl vykácen lesík Skalka či Dubice a přímo na jeho místě vzniklo jádro vsi. Na rozdíl od často opakovaného tvrzení, že nová ves byla osídlena kolonisty z Broumovska, je u alespoň části pravděpodobnější příchod ze samotného kladenského panství.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Část svého dětství zde prožila komunistická spisovatelka Marie Majerová, která má pamětní desku od akademického sochaře a malíře Ladislava Nováka na domě č.p. 207 v ulici M. Majerové.[3] Z části Štěpánov pocházeli cestovatel Bedřich Machulka a manželka prezidenta Antonína Zápotockého Marie. V místním pivovaru často pobýval Mikoláš Aleš. Kročehlavy jsou rodištěm malířů Jana Karase a Karla Součka. Nelze opomenout ani Ludviku Smrčkovou, sklářskou výtvarnici, která se narodila u dnešního nádraží Kladno (do konce 19. století Vejhybka). Také zde žije písničkář Josef Fousek.[zdroj?] Základní školu v Kročehlavech navštěvoval kladenský rodák spisovatel a překladatel Václav Jamek.[zdroj?]

Památky a stavby[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněné budovy bývalého pivovaru

Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je dům č.p. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar ve Starých Kročehlavech. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku 2004 vrácen zpět do rukou benediktinského řádu, který je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely.

Více budov na seznamu památek není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb. Ve Školské ulici je novodobý kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, postavený podle plánů ing. J. Novotného roku 1931.

Svépomoc[editovat | editovat zdroj]

Svépomoc je obytný soubor (v okolí ulice Milady Horákové) složený z rodinných domků, které byl vybudován v letech 1920 až 1922 družstvem Svépomoc. Svépomoc bylo sice svým charakterem družstvo, ale zapsáno bylo podle tehdejších regulí jako „společnost s ručením obmezeným“. Prezentovalo se také jako „družstvo pro stavbu dělnických a rodinných domků v Kročehlavech“. Družstvo (resp. jeho jednotliví členové-stavebníci) dostalo úvěr od Městské spořitelny v Unhošti. Díky zákonu č. 209/1920 Sb., „o přechodných daňových výhodách pro stavebníky rodinných domů a bytů“, byly nově započaté stavby mimo jiné osvobozeny od domovní daně na dobu 20 let. Takovéto družstvo bylo v té době dost obvyklým způsobem, jak zajistit lidem podporu při výstavbě rodinných domků, protože bylo po skončení první světové války a obce neměly dost prostředků k vlastní obecní výstavbě, ani k budování infrastruktury, takže byla vítána každá vhodná forma financování. Počáteční jistina byla velmi malá, proto byla dosažitelná i pro zájemce z dělnických profesí, a splátkový kalendář byl rozpočítaný až do 60. let 20. století.

Pozemky, na nichž se začalo stavět, patřily dříve k majetku břevnovského kláštera. Pozemky byly rozparcelovány na jednotlivé díly. Byly zde stavěny typizované rodinné domky tří typů. Jedním z typů byly dvojdomky, které sice byly finančně zvýhodněny, ale to se nakonec při realizaci údajně nepotvrdilo, takže vyšly dráž než zbývající dva typy izolovaných domků. Výstavbou došlo k realizaci celkem 66 nových bytů. Jednalo se buď o byty o dvou pokojích a kuchyni, v případě dvojdomku o jednom pokoji a kuchyni. Domky jsou většinou podsklepeny a mají i podkrovní místnosti.

“Svépomoc“ se stala osobitou zástavbou, která vyhovovala tehdy odpovídajícím zásadám bydlení. Bylo dbáno i na zeleň v ulicích, před každým domem uvnitř lokality byla zasazena lípa a upraven trávník mezi chodníkem a vozovkou. I na dvorcích jednotlivých domů se dbalo o zeleň, kterou si už majitelé ale upravili podle svého. Na první dostavěný dům č.p. 645 byla osazena (dnes již omšelá a těžko čitelná) pamětní deska. Postupem času si každý majitel prováděl různé přístavby a úpravy, měnily se fasády, takže původní jednotný dojem celé čtvrti se postupně vytrácel, nicméně celá lokalita je i z dnešního pohledu architektonicky i urbanisticky docela zajímavá, byť už spíše z historického pohledu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 95.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.  
  3. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Majerová, Marie, 1882-1967

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007
  • Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé v letech 1618-1918, Posel z Budče 2008
  • Ondřej Doležal, Vznik, vývoj a zánik panského dvora v Kročehlavech, Listy z Unhošťska 2005
  • PaedDr. Irena Veverková : Družstvo "Svépomoc" v Kročehlavech, Listy z Unhošťska
  • Dvacet pět let městské spořitelny v Unhošti 1900-1925. Kladnensia CV9, SOkA Kladno
  • Zápis ze schůzí obecního zastupitelstva Kročehlavy z roku 1920. SOkA Kladno, sig. KR 100
  • Zápisník obecní rady z roku 1920, SOkA Kladno, sig. KR 117

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]