Češi v Srbsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak České národní rady v Srbsku
Budova obecního úřadu Bela Crkva, ve které je sídlo České národní rady

Češi představují v Srbsku jednu z mnohých národnostních menšin. 1 824 osob,[1] které se hlásí k české národnosti, je soustředěno hlavně v oblasti jihobanátského okruhu ve východní Vojvodině na hranici s Rumunskem.

Nejznámějším místem, kde se soustředí česká národnostní menšina, je obec Češko Selo, která je součástí okresu Bela Crkva, kde sídlí Česká národní rada v Srbsku, která zastupuje zájmy české národnostní menšiny v Srbsku.

Počátky osídlování[editovat | editovat zdroj]

První Češi se na území dnešního Srbska objevují již koncem 18. století, v rámci plánované kolonizace Banátské vojenské hranice v období vlády Marie Terezie. K výraznému zvýšení zájmu o přesídlení z území Čech dochází zejména ve dvacátých letech 19. století. Češi odcházeli především ze sociálních a ekonomických důvodů. Dnes v Srbsku žije přes dva tisíce obyvatel českého původu. Soustřeďují se zejména v malých obcích jižního Banátu a ve městě Bělehrad.[2]

Počátky osídlování území dnešního Srbska českými kolonisty spadají do první poloviny 19. století. Češi se sem hromadně stěhují v několika vlnách a to především do oblasti jižního Banátu.[2] Po roce 1848 se centrem Čechů stává také Bělehrad, kde se však usazují většinou rozptýleně mezi ostatní obyvatelstvo.[3]

Češi přišli do východní části jižního Banátu ve dvou vlnách, v letech 1823–1826 na soukromou iniciativu dřevařského podnikatele a v letech 1826–1830 iniciativou vojenského velení Hranice a Dvorské válečné rady.[2] Postupně zde vytvořili silnou českou menšinu, která v polovině 19. století žila v sedmi čistě českých vesnicích, a také v mnoha dalších hraničářských obcích. V obci Bela Crkva se Češi objevují už v 18. století a jednalo se především o lidi zámožné a vzdělané. Roku 1837 přišli kolonisté z izolované české obce Schönthal, kde byly zřejmě nejhorší životní podmínky, do pusté oblasti, kde oficiálně zakládají novou obec Češko Selo, která se poměrně úspěšně rozvíjela a deset let po založení se zde začíná i česky vyučovat.[4] Nezámožní rolníci se sem začínají stěhovat až po zrušení vojenské hranice.[5] Česká kolonie vzniká také v srbské obci Kruščica roku 1834. Čeští kolonisté byli velice prosperujícími zemědělci a srbské obyvatelstvo se od nich naučilo racionálně obdělávat půdu.[5] Mimo vojenskou hranici se Češi usazují v roce 1838 v obci Veliko Središte a v roce 1920 se usazuje několik českých rodin také v obci Gaj.[2]

V letech 1872–1873 zaniká Banátská vojenské hranice a v roce 1920 je oblast Banátu rozdělena Trianonskou smlouvou mezi Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rumunsko.[4] Záležitost původu našich krajanů zůstává nedořešena. Pokud jde o původ Čechů, žijících v dnešním srbském Banátě, nelze za současného stavu bádání jednoznačně určit v kterých oblastech Čech měli první kolonisté své kořeny. První čeští osadníci pocházeli zejména ze středních Čech (Čáslavsko, Berounsko, Kouřimsko, okolí Poděbrad, Příbramsko), částečně pak z jihozápadních Čech (Plzeňsko, Klatovsko). Do obce Veliko Središte přicházejí Češi především z hanáckoslováckých obcí v okolí Klobouk u Brna.[5]

První zprávy o českých kolonistech v Bělehradě se dochovaly z třicátých let 19. století, k organizovanější vlně osídlování dochází až po roce 1848. Přicházeli sem zejména odborníci z rozmanitých oborů, kterých bylo v Srbsku nedostatek. Začít nový život v Bělehradě bylo pro příchozí krajany také tvrdým oříškem, nicméně nikdy nemuseli čelit situaci, kdy by museli bojovat o holou existenci, jak tomu bylo u krajanů v Banátě.[2]

Srbové si na Češích cenili zejména jejich vzdělanosti, činorodosti a smyslu pro pořádek, a v mnoha oborech nebo hospodářských aktivitách patřili právě Češi k místním průkopníkům či zakladatelům. Jednalo se zejména o lékaře, učitele, inženýry, umělce, mlynáře, pivovarníky, krejčí, obuvníky, řezníky a truhláře. V tomto předválečném období vytvořili Češi v Srbsku řadu podniků (filiálky bank, cukrovary, pivovary).[6]

Po roce 1878 sem přicházejí stavitelé a řemeslníci v souvislosti s výstavbou silnice a železnice. V čase okupace Československa zde nacházejí útočiště zejména uprchlíci židovského původu. Fenoménem z doby komunistické totality bylo také provdávání Češek za Jugoslávce pracující v Československu a následný odchod do manželovy rodné země.[2]

Současná situace[editovat | editovat zdroj]

K české národnosti se v Srbsku v roce 2002 přihlásilo 2 211 osob (z toho 1 648 ve Vojvodině a 563 v centrálním Srbsku). Nejpočetnější jsou Češi v obcích Bela Crkva (511), Kruščica (231), Gaj (137), Veliko Središte (57) a ve městech Bělehrad (422) a Novi Sad (119).[7]

K české národnosti se hlásí vlivem asimilačních procesů stále méně obyvatel Srbska. Díky nedostatku pracovních míst krajané také často reemigrují zpět do České republiky. Největší procento Čechů jsou lidé v produktivním věku, pracují především v zemědělství. Většina Čechů v Srbsku dnes žije ve smíšených manželstvích, integrují se do většinové srbské společnosti. Jsou však hrdí na své české kořeny a snaží se uchovat zvyky svých předků. Svou národní identitu Češi vyjadřují hlavně spolkovým životem. Dbají na zachovávání tradic a kultury, uchovávají si povědomí sounáležitosti s českým národem. Krajané preferují především místní folklór. Nejvíce se české zvyky a tradice udržely v malých banátských obcích. Míra asimilace je individuální. Nejpatrnější je asimilace jazyková, nejmladší generace již česky téměř nemluví.[8]

Známí Češi v Srbsku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sčítání lidu Srbska v roce 2011
  2. a b c d e f KOKAISL, Petr a kol. Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Praha: Za hranice: Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5924-9. 
  3. UHEREK, Zdeněk. Češi v Bosně a Hercegovině: antropologické pohledy na společenský život české menšiny v zahraničí. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2011. S. 26. (český) 
  4. a b ŠTĚPÁNEK, Václav. Od Moravy k Moravě. Z historie česko-srbských vztahů v 19. a 20. století.. Brno: Matice moravská, 2005. Kapitola Česká kolonizace Banátské vojenské hranice na území srbsko-banátského hraničářského pluku. 
  5. a b c ŠTĚPÁNEK, Václav. Národopisná revue ročník XIII. [s.l.]: Ústav lidové kultury Strážnice, 1/2003. Kapitola Mizející menšina. Historie a současnost českého osídlení v srbském Banátě.. 
  6. HLADKÝ, Ladislav. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, 2010. S. 14,109-110. 
  7. REPUBLIČKI ZAVOD ZA STATISTIKU. Stanovništvo 2002. Stanovništvo [online]. 2003 [cit. 2013-05-18]. Roč. 2003. Dostupné online. (srbský) 
  8. KYVÍŘOVÁ, Lenka. Česká menšina v Srbsku – minulost, současnost, budoucnost. Brno, 2012. bakalářská. Masarykova univerzita Brno. Vedoucí práce doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.. Dostupné online.
  9. 바스코토마시. Č.S.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. 바스코토마시. Srbsko od prvého povstání 1804 do dnešní doby / Србија од првог устанка 1804. године до данас. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOKAISL, Petr a kol. Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. (online) Praha: Za hranice: Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. ISBN 978-80-254-5924-9.
  • HLADKÝ, Ladislav a kol. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, 2010. ISBN 978-807-2861-712.
  • KOKAISL, Petr a kol. Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Praha, 2009. ISBN 978-80-254-5924-9.
  • KOPAL, Petr. Čeští krajané v srbském Banátu a jejich ekonomická a kulturní spolupráce s Českou republikou. Praha, 2009. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta (Hospodářská a kulturní studia). Vedoucí práce Ing. PhDr. Petr Kokaisl, Ph.D. Dostupné online.
  • KYVÍŘOVÁ, Lenka. Česká menšina v Srbsku – minulost, současnost, budoucnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Vedoucí práce doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. Dostupné online.
  • NOVOTNÁ, Alžběta. Vliv městského a venkovského prostředí na projevy etnicity u české menšiny v Srbsku. Praha, 2009. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta (Hospodářská a kulturní studia). Vedoucí práce Ing. PhDr. Petr Kokaisl, Ph.D. Dostupné online.
  • ŠTĚPÁNEK, Václav. Česká kolonizace Banátské vojenské hranice na území srbsko-banátského hraničářského pluku. In: Hladký, Ladislav – Chocholáč, Bronislav – Jan, Libor – Štěpánek, Václav. Od Moravy k Moravě. Z historie česko-srbských vztahů v 19. a 20. století. Brno: Matice moravská, 2005. ISBN 80-864-8818-7.
  • ŠTĚPÁNEK, Václav. Mizející menšina. Historie a současnost českého osídlení v srbském Banátě. In: Národopisná revue ročník XIII. 1/2003 Ústav lidové kultury Strážnice 2003.
  • UHEREK, Zdeněk. Češi v Bosně a Hercegovině: antropologické pohledy na společenský život české menšiny v zahraničí. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2011. ISBN 978-80-87112-48-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]