Kovin
| Kovin | |
|---|---|
 Kasárna v Kovině na začátku 20. století | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°44′51″ s. š., 20°58′34″ v. d. |
| Stát |  Srbsko |
| Autonomní oblast | Vojvodina |
| Okruh | Jihobanátský |
  Kovin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 13 515 (2011) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kovin (v srbské cyrilici Ковин, maďarsky Kevevára, rumunsky Cuvin) je město ve východní části srbské Vojvodiny, na břehu řeky Dunaje. Naproti němu se přes řeku nachází Smederevo. Kovin má celkem 13 515 obyvatel a je centrem stejnojmenné opštiny, ve které žije okolo třiceti tisíc lidí. Z východní strany jej obtéká říčka Ponjavica.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kovin je jako město poprvé zmiňován ve 12. století jako sídlo okresu, který zahrnoval většinu území západního Banátu. Od 14. století je město osídleno převážně Srby, kteří unikli přes řeku Dunaj před Turky.[zdroj?] Srbský despota Lazar Branković ovládl město v roce 1457, nicméně o rok později byl Kovin i s okolím připojen k uherskému království. Během turecké nadvlády spadal pod vilájet v Temešváru.
V souvislosti s podepsáním mírové smlouvy mezi Turky a Rakušany na přelomu 17. a 18. století bylo rozhodnuto o stržení místní středověké pevnosti. V závěru 18. století se do Kovina dosidlovali kolonisté maďarské a rumunské národnosti.
Od roku 1894 měl kovinský přístav železniční spojení se zbytkem Uherska. V předvečer vypuknutí první světové války zde mělo dojít k údajnému srbskému útoku na území Rakousko-Uherska, jednalo se nicméně o zástěrku rakousko-uherského velení pro vyhlášení války Srbsku.[zdroj?]
Po roce 1918 se stalo město součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. V roce 1976 zde byl postaven silniční most přes Dunaj.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1900 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2002 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5,847 | 8,309 | 9,766 | 11,986 | 12,408 | 13,779 | 13,669 | 14,250 |
Etnické složení[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Celkem | Srbové | Maďaři | Rumuni | Romové | Černohorci | Jugoslávci | Makedonci | ostatní |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1991 | 13,669 | 76.19% | 6.78% | 3.47% | 1.40% | 1.67% | 6.81% | 0.76% | 2.21% |
| 2002 | 14,250 | 80.79% | 5.51% | 2.93% | 2.00% | 0.92% | 1.26% | 0.50% | 6.09% |
Kultura a památky[editovat | editovat zdroj]
V Kovinu se nachází pozůstatky středověké pevnosti, od roku 1995 jsou památkově chráněny.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na části bývalého mrtvého ramene Dunaje (tzv. Kovinski Dunavac) byl vybudován kanál blíže k městu s přístavem.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovin na Wikimedia Commons
