Michal Obrenović III.
| Michal Obrenović III. | |
|---|---|
 Michal Obrenović III. | |
| Narození | 4.jul. / 16. září 1823greg. Kragujevac |
| Úmrtí | 29. květnajul. / 10. června 1868greg. (ve věku 44 let) Topčider |
| Pohřben | chrám svatého Michala Archanděla v Bělehradě |
| Potomci | Velimir Mihailo Teodorović |
| Otec | Miloš Obrenović I. |
| Matka | Ljubica Vukomanović |
| Příbuzní | Milan Obrenović II. (bratr) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michal Obrenović (srbsky Михаило Обреновић, Mihailo Obrenović, 16. září 1823 – 10. června 1868) byl v letech 1839–1842 a 1860–1868 srbským knížetem.
Michajlo byl nejmladším synem knížete Miloše Obrenoviće a jeho manželky Ljubice Vukomanović. Do školy chodil v Požarevaci a potom bydlel se svojí matkou nějakou dobu ve Vídni.
Po smrti svého staršího bratra Milana v roce 1839 byl povolán na trůn regentskou radou složenou z tzv. ustavobranitelů. Nejvýznamnější z nich, Tomu Vučiće a Avrama Petronijeviće vyhnal Michal ze země, ale posléze se s mezinárodní podporou vrátili a Michala nahradili Alexandrem Karađorđevićem.[1]
Dbal o srbské národní obrození: roku 1841 založil Družstvo srbské slovesnosti a financoval jeho aktivity včetně vydávání věstníku a knih.
Podruhé Michal nastoupil na trůn po smrti svého otce Miloše. Pokračoval v jeho protiturecké politice, v roce 1867 dosáhl odchodu Turků z většiny pevností a tím úplné faktické nezávislosti Srbska na Osmanské říši, což mu vyneslo velkou popularitu.[2]
Dne 10. června 1868 byl Michal zavražděn při procházce v parku, nikdy se přitom neobjasnilo, kdo si atentátníky najal.[3] Soudní proces byl sice zdokumentován, ale všechny spisy byly považovány za státní tajemství.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 180–181. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ Dějiny Srbska, s. 191
- ↑ Dějiny Srbska, s. 193
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Obrenović III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Milan Obrenović II. |
 |
Srbský kníže 1839–1842 |
|
Nástupce: Alexandr Karađorđević |
| Předchůdce: Miloš Obrenović I. |
|
Srbský kníže 1860–1868 |
|
Nástupce: Milan Obrenović IV. |
