František Alexandr Zach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Alexandr Zach
František Zach (1867)
František Zach (1867)
Narození 1. května 1807
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. ledna 1892 (ve věku 84 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater École spéciale militaire
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Alexandr Zach (1. května 1807 Olomouc[1]14. ledna 1892 Brno[2]) byl český vojenský teoretik a voják působící v Srbsku a generál srbské armády. Byl velmi aktivním panslavistou, bojoval v mnoha válkách. V Srbsku je velmi uznáván, v Brně je po něm pojmenována Zachova ulice (původně se však takto jmenovala ulice Tomešova). Jihomoravský kraj od roku 2007 uděluje Cenu Františka Zacha osobnostem, které výrazným způsobem vynikly na poli česko-srbských vztahů.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

František Alexandr Zach se narodil v Olomouci. Záhy po svém narození, byl však již vychováván v Brně, kde patřil jeho otci hostinec U černého orla. V roce 1824 maturoval na německém gymnáziu v Brně, poté vystudoval práva ve Vídni a pracoval jako úředník v různých místech místní samosprávy na Moravě. Bojoval v polském povstání v roce 1830 (na straně Poláků), poté žil ve Francii, protože se bál politického pronásledování ze strany rakouských úřadů. Ve Francii se věnoval teorii vojenství, poté odešel do Srbska, kde se zúčastnil bojů za nezávislost. Událostí v roce 1848 se zúčastnil v Praze, byl členem delegace, která se zúčastnila Všeslovanského sjezdu za Čechy a Slováky. V roce 1849 se vrátil do Bělehradu, kde působil jako pedagog a voják. Založil srbskou vojenskou akademii, na níž později dlouhou dobu působil, byl rádcem knížete Michala Obrenoviče, posléze získal hodnost generála (vůbec nejvyšší hodnost, jakou kdy Čech získal v zahraniční armádě) a jako takový se zúčastnil válek s Turky v roce 1876, kde byl raněn a přišel o nohu. V roce 1882 se vrátil do českých zemí, žil v Brně, kde také v roce 1892 zemřel.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk M. Duda. Generál František Alexandr Zach - osobnosti české minulosti. Historický obzor. 2005, roč. 16, čís. 3-4/2005. 
  • Zbyněk M. Duda. Výjimečný evropan - Česko-srbský generál František Alexandr Zach. Kaleidoskop - výběr z české historie 20. století. 2009, čís. 1/09, s. 8-13. ISSN 1802-1409. 
  • ŽÁČEK, Václav. František A. Zach. I. vydání. Praha: Melantrich, 1977. 321 s. cnb000410015.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Olomouc Nová Ulice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv.Petra a Pavla)
  3. Laureátkou Ceny Františka Zacha se stala Judita Štouračová [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]