Bela Crkva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bela Crkva
Ruska crkva, Bela Crkva.JPG
Bela Crkva – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
autonomní oblast VojvodinaVojvodina Vojvodina
okruh Jihobanátský okruh
Bela Crkva
Bela Crkva
Bela Crkva, Srbsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 10 638
Správa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bela Crkva (srbsky: Bela Crkva či Бела Црква, rumunsky: Biserica Albă, německy: Weißkirchen, maďarsky: Fehértemplom) je název města a opštiny v Jihobanátském okruhu v srbské autonomní oblasti Vojvodina. Název města v srbštině znamená bílý kostel. Město Bela Crkva má 10 638 obyvatel, počet obyvatel opštiny je 20 275 obyvatel. Město je sídlem České národní rady v Srbsku.

Sídla na území opštiny[editovat | editovat zdroj]

Opštinu Bela Crkva tvoří jak samotné město Bela Crkva, tak následujících 13 vesnic:

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení opštiny Bela Crkva v roce 2002 bylo následující:

Sídla se srbskou většinou jsou: Bela Crkva, Banatska Palanka, Banatska Subotica, Vračev Gaj, Dupljaja, Jasenovo, Kajtasovo, Kaluđerovo, Kruščica, Kusić a Crvena Crkva. Vesnice s většinou rumunského obyvatelstva se jmenuje Grebenac, maďarskou většinu má pak ves Dobričevo. Zajímavostí je, že na území správní jednotky nalezneme rovněž jednu ves s českou většinou, a to Češko Selo (toponymum znamená doslova „česká ves“).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době druhé světové války uteklo z Bele Crkve několik desítek až stovek místních obyvatel německé národnosti před postupující Rudou armádou. Uprchlíci se ve větším počtu dostali dočasně i do jižních Čech, kde byli provizorně ubytováváni na Českobudějovicku (Nové Hodějovice, Rožnov) například ve školách. Vžilo se pro ně (jakožto i pro další německé uprchlíky z východu) označení národní hosté. [1] Z celkového výčtu osob v záznamech uložených v českobudějovickém archivu vyplývá, že většinu tvořily ženy v domácnosti (Hausfrau) a děti.

Tito vysídlenci v jižních Čechách dostávali od nacistické správy kromě stravy i kapesné a navíc příděly marmelády a bonbónů. Záznamy jsou datovány závěrem roku 1944.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf Nováček (1860-1929) - český vojenský kapelník, hudební skladatel, houslista a učitel.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bela Crkva ve Wikimedia Commons
  • „Národní hosté": jmenný seznam osob se nachází v SOkA České Budějovice, fond Okresní úřad České Budějovice, fasc. 564, inv. č. 991 „Uprchlíci“.
  • [1]REITINGER, Tomáš. STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN. , 2019 [cit. 2019-08-16]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jiří Dvořák, Ph.D.. Dostupné online. Strana 43.
  1. [2]